Oblaka nad pevninou se ted nakupila jako hory a pobrezi se
zmenilo v dlouhou zelenou caru, za kterou se zvedaly sedomodre
kopce. Voda ted mela barvu temne modrou, tak temnou, ze byla
skoro fialova. Kdyz se podival do hloubky, videl v tmave vode
jakoby prosaty cerveny plankton a zvlastni svetlo, vrhane ted
sluncem. Pozoroval sve snury a hledel, jak splyvaji primo dolu, az
ve vode mizely z dohledu, az byl rad, ze vidi tolik planktonu, protoze
to znamenalo ryby. Zvlastni svetlo, kterym slunce, ted kdyz stalo
vyse, prozarovalo vodu, znamenalo pekne pocasi, prave tak jako
tvar oblak nad pevninou.