Apokryfní evangelia

Apokryfní evangelia jsou obecně ta, která se nedostala do novozákonního kánonu, buď proto, že nebyla dostatečně rozšířená, nebo proto, že vznikla až později po vytvoření a uzavření kánonu. Při porovnávání kanonických a apokryfních evangelií (a nejenom jich) si lze také všimnout jistého rozdílu v obsahu. Všechna čtyři evangelia, byť jsou každá trochu jiná přirozeně zapadá do celkového kontextu celé Bible. Hovoří o těch samých zásadách a myšlenkách jako ostatní pisatelé. Na druhou stranu u apokryfních evangelií je často možné se setkat s myšlenkami a názory, které jsou často i v přímém rozporu s celkovým poselstvím bible.

I zde se jedná většinou o sbírky různých textů, ale jejich forma je daleko pestřejší než v případě evangelií kanonických. Většinou jsou to sbírky Ježíšových výroků. U starších evangelií se může předpokládat, že jednotlivé prvky mohou být velmi staré či autentické (např. Tomášovo evangelium), u jiných se jedná o parafrázi kanonických evangelií či výroků ve snaze jiné interpretace Ježíšovy osoby. Většina těchto evangelií pochází buď z židovsko-křesťanských sekt (pak prezentují Ježíše jako Mesiáše, nikoli však jako syna Božího a Boha), nebo z gnostických kruhů (např. Jidášovo evangelium).

Evangelia dětství vyprávějí o Ježíšově dětství. Patří sem především Pseudo-Tomášovo evangelium dětství (nezaměňovat s Tomášovým -gnostickým- evangeliem), Protoevangelium Jakubovo či Matoušovo evangelium dětství (nezaměňovat s Matoušovým -kanonickým- evangeliem). Jedná se o texty pozdní, vzešlé z lidové představivosti, která vytvářela legendy o té době Ježíšova (či Mariina, jako v případě Jakubova evangelia) života, o níž kanonická evangelia z valné části mlčí. Z hlediska křesťanských církví jsou tyto texty považovány stejně jako jiná nekanonická evangelia za apokryfní a obsahují často prvky pro křesťanskou víru zcela nepřijatelné. A to i přes to, že tato evangelia byla ve středověku velmi ceněna, stála u zrodu mnoha uměleckých námětů a děl.

Zdroj Wikipedia

Nahoru