Masarykův názor na sebevraždu
Se sebevraždou se T. G. Masaryk seznámil již v dětství z vyprávění člověka, kterého znal. Známé mu bylo i místo tohoto činu, jež se pro něho od této doby stalo tabu. Sebevraždu považuje za něco nepřirozeného a hrozného, za duševní epidemii a nákazu. Poněkud pesimistickým a nepochopitelným se mu proto jeví názor německého filozofa Schopenhauera, který tvrdí, že život nestojí za nic a že je lepší nebýt. Chmurný Schopenhauer sebevraždu odsuzuje v tom smyslu, že ten kdo ji spáchá, koná tak z důvodu slasti [1].
Kritika Masarykova výkladu
Dále bude věnována pozornost i názoru kritika Masarykova výkladu o daném tématu. Profesor Šalda odmítá Masarykovo pojetí moderní sebevraždy. Dle jeho slov důvodem k sebevraždě není metafyzický odboj proti Bohu, ten je údajně jen výjimkou. Jde prý především o vysilující boj o život, celkovou vyčerpanost, a to především ve velkoměstě. Masaryk se hájí tím, že nesděluje to, že sebevrah vede jakýsi titánský boj proti Bohu. Chce pouze vyjádřit, že moderní sebevražednost vzniká úpadkem církve a náboženství. To, že je člověk vyčerpán, je jen dispozicí, není to však determinující příčina. Další výtka ze strany profesora Šaldy se týká ztroskotání výkladu o sebevražednosti na individuální psychologii. Je totiž zapotřebí hromadné psychologie. Masaryk však oponuje tím, že mínil sebevražednost jako jev hromadný vyvíjející se historicky, neměl na mysli jednotlivé sebevraždy [1].
| 2003 | 2004 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1.Q | 2.Q | 3.Q | 4.Q | 1.Q | 2.Q | 3.Q | 4.Q | |
| KO2-4 | 16,7 | 25,4 | 44,5 | 12,8 | 15,4 | 18,9 | 53,0 | 29,2 |
| JP11-23 | 19,4 | 27,1 | 48,4 | 18,2 | 14,1 | 20,3 | 60,1 | 20,5 |
| AVM-C | 22,7 | 19,1 | 42,2 | 15,7 | 12,8 | 21,6 | 59,0 | 30,0 |
| HO5-16 | 13,3 | 22,7 | 35,7 | 19,6 | 14,7 | 19,8 | 54,7 | 18,9 |
| UTIG-3 | 14,4 | 15,9 | 39,8 | 11,4 | 13,7 | 19,8 | 49,8 | 27,9 |
| AC10-S | 9,4 | 1,1 | 50,7 | 10,9 | 17,6 | 18,9 | 66,5 | 17,1 |