Poslední Přemyslovci
- Přemysl Otakar I.
- Václav I.
- Přemysl Otakar II.
- Václav II.
- Václav III.
Přemysl Otakar I.
Český kníže a třetí český král z rodu Přemyslovců, první panovník, kterému se podařilo zajistit dědičný královský titul i pro své potomky. Narodil se jako nejstarší syn Vladislava II. A Judity Durinské. Jednu dobu pobýval ve vyhnanství, kde se oženil s Adlétou Míšenskou. Když se Přemysl chopil moci, mohlo mu být nejméně čtyřicet let. Na trůn nastoupil tento zkušený, zralý a obratný muž v pravou chvíli a pomohl pozvednout český stát, jenž byl do té doby na pokraji úpadku. Mimo jíné byl dobrým válečníkem a rytířem, uměl v pravou chvíli jednat tvrdě a rozhodně, chytit se vhodně příležitosti ba dokonce těžit z vlastních proher. Jeho smýšlení i skutky poznamenala i zkušenost z mládí- například podle tehdejšího zvyku ke svémi jménu přidal ještě jedno německé- Otakar.
Římskoněmecká říše, která sousedila s českým státem se ocitla v krizi, v době kdy Přemysl pozvedal české země. Přemysl se nesnažil vytvořit nezávislí stát, jeho hlavním cílem bylo, aby existující vztahy s říší využil k prospěchu své země.
Na konci 12. století se opět dostal do vyhnanství díky svému sporu s pražským biskupem Jindřichem Břetislavem i císařem Jindřichem VI., za pár let se opět vrací a podruhý je korunován českým králem. Aktivně se zapojil do bojů o císařskou korunu mezi Štaufy a Welfy, postupně tím i díky souhlasu papeže Inocence III. Získává dědičný titul. V té době se rozvádí se svou první manželkou a bere si druhou- Konstancii. K významným spojenectvím patří především to, které spojil s Filipem Švábským, tehdejším říšským králem, ten dokonce vyhlásil zasnoubení jeho dcery Kunhuty s Přemyslovým synem Václavem. Vše ovšem změnila vražda Švábského Otou z Witteslsbachu- vražda byla pomstěna. Dále se Přemysl dostává do sporu s papežem Ondřejem a nad pražskou diescézí interdikt- spor ukázal na komplikace mezi církví a králem. Mezi největší skutky Přemysla patří především vznik Zlaté buly sicilské.
Přemysl Otakar I. Zemřel v prosinci roku 1230 a byl původně pohřben v katedrále sv. Víta, dnes je pohřben v v kapli sv. Ostatků ve svatovítské katedrále.
Václav I.
Narodil se jako druhý syn Přemysla Otakara II. A jeho ženy Konstancie. Jeho sestra byla Anežka Přemyslovna, znána především jako sv. Anežka česká. Václav I. vládl byl korunován jako mladší král ještě za vlády svého otce, později vládl právě pod vlivem své sestry a matky. Jeho jediná žena byla Kunhuta Štaufská, se kterou byl již od útlého věku zasnouben. Měli pět dětí. Václav I. Se snažil kráčet ve šlépějích svého otce, chyběla mu však bojovnost, vůle a energie, naproti tomu byl štědrým a statečným panovníkem. Miloval zábavy a lovy, na jednom přišel o oko, proto je znán také jako jednooký král. Jeho vládu poznamenalo i nepřátelství mezi českými zeměmi a rakouskem, protože vztahy Přemysla a Fridricha velmi ochladli. Přestože byl Václav v mládí velmi nemocný a prodělal několik chorob, Přemysl do něj vkládal velké naděje. Václava však politika unavovala a zanedbával ji, dával přednost svým zájmům. Nelze mu však upřít statečnost, jež prokázal když přijal výzvy k obraně proti mongolům. Václav překonal rozepři s Friedrichem Babenberským, napomohl vpádu tatarů do Evropy a přesto se poté stáhl a rozdráždil českou šlechtu svou pasivitou. Začal zanedbávat své úkoly natolik, že proto sobě popudil šlechtu i svého syna. Ještě se mu podařilo získat Rakousko a Štýrsko, ovšem jen na chvilku, zlomila ho smrt syna Vladislava. Uprchl do Míšně. Je pochován v Anežském klášteře v Praze.
| Panovník: | Vládl od roku: | Vládl do roku: |
| Přemysl Otakar I. | 1197 | 1230 |
| Václav I. | 1230 | 1253 |
| Přemysl Otakar II. | 1253 | 1278 |
| Václav II. | 1278 | 1305 |
| Václav III. | 1305 | 1306 |
Přemysl Otakar II.
obr. 3: Přemysl Otakar II.
„Král železný a zlatý“, král na jehož velikost by se dala psát kniha. Syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. Už jako mladý se postavil svému otci, který nebyl schopen vládnout nadále české zemi. Byl zarputilý, ctižádostivý, měl velkou odvahu, vládl velikým bohatstvím a patřil k nejvýznamnějším panovníkům tehdejší Evropy i české historie. Díky svým sňatkem s Markétou Babenberskou, která byla on mnoho let starší, získal Rakousko, Štýrsko i dědičné listiny.
Uhry a Maďarsko nepodporovali úspěchy české strany, mezi Přemyslem a Bélou(uherský král) vypukli boje. Které skončili až zásahem papeže Inocence VI. Prohrou Přemysla: Musel se vzdát Štýrska. V té době umírá jeho otec Václav a Přemysl se oficiálně stává českým králem.
Přemysl se touží stát římskoněmeckým císařem, tento sen je však neuskutečnitelný, má až příliš velkou moc. Rozjíždí bitvy proti pohanským Prusům i proti uherským vojskům. Uzavírá smír s Bélou, rozvádí se s Markétou a bere si Kunhutu. Staral se především o vnitřní sílu státu, založil zemský soud. Zakládal nová města, spravoval královskou pokladnu.
Rudolf Habsburský jež nastoupil na římský trůn se s Přemyslem střetne. Přemysl uzavírá mír a vzdává se vlády všech zemí kromě Čech a Moravy. Rudolf přesto není spokojen a v bitvě na Moravském poli jsou Přemyslova vojska poražena a on umírá.
Václav II.
Jediný dědic, vytoužený syn Přemysla Otakara II. a princezny Kunhuty. Už odmala byl velmi ovlivňován, nejdříve pěstounem Otou Braniborským, poté se ocitá v područí poručíka Záviše z Falkenštejna. V mládí byl odtržen od matky, byl přecitlivělý, trpěl strachem z koček. Když se osamostatňuje, vyjevil se jako politický formát, který se ctižádostá vyrovnal minimálně svému otci. Král železný a zlatý vládl válečným způsobem, jeho syn spíše právy a diplomacií, jakousi politickou hrou. Zemřel předčastně.
Václav II. se zajímal o umělce, přestože nebyl vzdělaný shromažďoval vzácné spisy, skládal písně a pokoušel se o otevření univerzity. Za jeho vlády došlo k velkému rozvoji řemesel a obchodu. Byli objeveny ložiska stříbra v Kutné Hoře a začali se razit české groše.
Václav III.
obr. 3: Václav III.
Poslední panovník z rodu Přemyslovců, syn Václava II. a Guty Habsburské. Koruny se ujal nečekaně v 16 letech jako dědic po svém otci. Byl mu nabídnul uherský trůn, zasnoubil se s Kunhutou z rodu Arpádovců. O tři roky později byl nucen Uhry opustit, korunu odevzdal svému příteli, vévodovi Otovi. Bojoval o Polsko, oženil se s Violou Těšínskou, která byla polského původu. Byl znán jako rozmařilý vládce, pořádal zábavy a rozhazoval majetek.
V roce 1306 byl v Olomouci zavražděn neznámým vrahem.
Přemyslovský rod vymřel po meči.