Alpské lyžování je, řečí encyklopedie, disciplína závodního lyžování, v níž se závodník snaží o projetí dané trati ze svahu dolů v co nejkratším čase. Trať je na svahu vyznačena bránami, které závodníci musí projet způsobem odpovídajícím pravidlům konkrétní disciplíny. Jako kterýkoliv jiný sport i alpské lyžování prošlo určitým vývojem, který bych chtěl čtenářům následujících stránek trochu přiblížit.
Za kolébku lyžování je považováno Norsko. Nejen pro velký počet závodů, které se zde konají, ale také hlavně díky obyvatelům známého města Telemark. Telemarčané (obyvatelé města) začali jako první sjíždět svah na lyžích ve vzpřímeném postoji. Lyže ovládali pomocí dvou holí (většinou dřevěných) a pohybem dolních končetin. Také vymysleli dva způsoby zatáčení - tzv. kristianii a telemark.
Největším a nejznámějším střediskem alpského lyžování se staly právě Alpy. Zde vznikaly lyžařské školy zabývající se též technikou stylu jízdy. Jedna z nejznámějších lyžařských škol se nazývá Lilienfieldská škola Matyáše Žďárského (čech). Pozdější školy přinášely stále novější a dokonalejší techniky. V období šedesátých let to byly převážně školy rotační techniky a tzv. technika protirotací. Tato technika však dlouho populární nebyla a brzy byla překonána.
Vývoj stylu jízdy také významně určovalo závodní lyžování. Třeba např. rakušan Josef Stiegler se mezi nejlepší lyžaře světa zařadil díky upravené technice slalomových oblouků založených na rozdílné práci nohou se zrychlením přechodu mezi oblouky a jen díky jeho mnoha závodním úspěchům se tento styl jízdy prosadil a byl dále vylepšován.
Významným datem pro vývoj techniky s minimálním podílem smyku byl rok 1984, kdy byly tzv. kloubové tyče zaneseny do závodů alpského lyžování. Do té doby slalomáři odsouvali klasickou tyč nataženou vnitřní paží. Poté odsouvali tyč vnitřním bokem a stehnem. V současnosti odtlačují tyč úderem vnější ruky a vnitřním bércem.
Technika stylu alpského lyžování se vyvíjí, nejnovějším trendem je jízda s použitím tzv. carvingových oblouků, která se rychle prosadila nejen ve sportovním, ale i rekreačním lyžování.
Matyáš Žďárský
© 2010 • David Tománek •
Vyhledej: Historie alpského lyžování na Googlu