Osobní stránka

RNDr. Daniel Duda, Ph.D.
Katedra energetických strojů a zařízení (odkaz)
email: dudad (zavináč) kke.zcu.cz
Možnosti konzultace v letním semestru 2018:
pondělí 7:00 - 11:30, jindy po předchozí domluvě. Najdete mě buď v laboratoři UX-136 nebo v kanceláři UX-232b

Termomechanika

Stránka Romana Gašpára - hlavního cvičícího (odkaz)
Stránka RNDr. Miroslava Holečka - přednášejícího a rektora ZČU (odkaz)
Stránka Ing. Michala Hoznedla - přednášejícího (odkaz)
Často kladené dotazy (pdf) - jedná se spíše o dotazy formálního charakteru
Termíny zkoušek a harmonogram výuky (pdf)
Pozor: ve středu 28. března máme na univerzitě úterý, takže je přednáška, ale není cvičení.
Každý cvičící má právo udělit Vám až 3 bonusové body k zápočtu (tj. 10 %) za aktivitu na cvičeních.
Plánovaná témata cvičení (pdf)

Ve středu 7. března tu nebudu, cvičení by s Vámi měl mít ing. Radek Škach.

Ve středu 25. dubna cvičení odpadá.

Mechanika tekutin I

Výsledky písemky z MT

18. prosince

Zadání a řešení (pdf)
Tabulka bodového hodnocení (pdf)

17. ledna

Zadání a řešení (pdf)
Tabulka bodového hodnocení (pdf)

Laboratoř PIV

Úvod

PIV z anglického Particle Image Velocimetry, čili částice - obraz - měření rychlosti, do češtiny se překládá jako planární laserová anemometrie (wikipedie), ale nemusí být jen planární a v principu nemusí být potřeba laser. Výstižnější název by zněl asi Optické měření rychlosti částeček unášených tekutinou, jenže to už nejsou 3 slova...

Podstatné je, že sledujeme částice unášené tekutinou a předpokládáme, že jejich pohyb vypovídá o pohybu jinak průhledné tekutiny. To je splněno, pokud jsou částice malé, neboť setrvačné a vnější síly závisí na hmotnosti, čili se škálují jako r3, zatímco třecí síly, které vláčí částici spolu s tekunou, závisí na jejím povrchu, tedy se škálují jako r2.

Info pro kolegy, kteří by rádi využili PIV k obohacení svých výsledků

Máme 2 kamery s max. frekvencí 7,4 Hz (tedy ve většině případů nelze sledovat časový vývoj děje), ale jeden snímek se skládá ze dvou snímků oddělených krátkým časovým intervalem v řádu mikrovteřin, což, v závislosti na zvětšení, stačí i na docela slušně rychlé proudění. Kamery jsou dvě proto, abychom mohli měřit stereoskopicky, tedy v jedné rovině získat i třetí složku rychlosti kolmou k této rovině. Tuto funkci jsem zatím nerozchodil, tak prosím o trpělivost.

Máme dva páry objektivů s ohniskovou vzdáleností 24 a 60 mm. Objektivy jsou velmi důležité, protože určují délkové měřítko, které lze zkoumat.

Možnosti měření rychlých proudění stávající aparaturou jsou předvedeny na případu ventilátoru pro kalibrační trať víceotvorových sond, podrobnější popis předběžného měření zde.

O mně

Titul Ph.D. jsem získal ve skupině supratukosti na Katedře fyziky nízkých teplot Matematicko-fyzikání fakulty Univerzity Karlovy, obhájená disertační práce: Quantum turbulence in superfluid helium studied by particle tracking velocimetry visualization technique (pdf, abstrakt, shrnutí na 20 stránek - tzv. autoreferát).