Optické zenzory pro měření vzdálenosti

 

Optické senzory přiblížení - proximitní optické snímače

Principielní schéma činnosti optického snímače znázorňuje obr. 1. Princip funkce je následující: kužel světla, usměrněný ze zdroje optikou, dopadá na předmět (popř. překážku), od něho se odráží a je optickou soustavou usměrněn na fotocitlivý prvek. Optika vysílače i přijímače zajišťuje protnutí světelných bodů v malé oblasti, nazývané citlivou zónou. Jestliže není předmět v této oblasti, nedojde od něho k odražení energie, fotocitlivý prvek pak nepřijímá žádnou odraženou energii a nedojde tedy ke vzniku signálu. Jako zdroj světla muže sloužit v nejjednodušším případe žárovka nebo luminiscenční dioda (LED), pracující v oblasti viditelného nebo lépe infračerveného světla. Nově se začíná používat polovodičového nebo plynového laseru. Jako přijímač může sloužit fotodioda, fototranzistor nebo PSD prvek, popř. CCD kamera. Při použití PSD prvku lze realizovat poměrně přesné měření polohy předmětu nebo řezu předmětu v rovině, neboť tyto prvky mají velkou rozlišovací schopnost (i pod 1 mm). Dosah bývá od několika cm až po několik m.

Obr. 1. Princip optického snímače

 

Použití

                

Obr. 2. Příklady použití optických senzorů přiblížení

Princip optického senzoru / závory

Princip funkce senzorů, jak již jejich název napovídá, je spjatý se světlem, resp. pracuje na principu detekce existence nebo měření intenzity paprsku světla dopadajícího na přijímací část senzoru. Obecně může být zdroj paprsku oddělen od přijímače, ale já se budu zde zaobírat pouze senzory, pracující na principu reflexe, tzn. zdroj paprsku světla i detektor jsou umístěny v jednom pouzdru. Ty jediné lze pak považovat jako alternativu k jiným typům senzorů přiblížení.
Samotný princip detekce přiblížení objektu (viz. obr.1) je pak podobný jako u ultrazvukových senzorů. Tzn. měří se nebo detekuje množství odraženého světla dopadající zpět na optický detektor umístěný hned vedle vysílače. Konkrétně se měří úroveň amplitudy nebo světelný výkon a porovnává s nastavenou, požadovanou hodnotou. To umožňuje nejen měřit vzdálenost, ale zpracovat jiné optické parametry jakou jsou kontrast a barva.

Senzor jsou tedy složené z optického vysílače a přijímače. Vysílače jsou tvořené buď LED diodou (pro dosah jednotek metrů) nebo laserovou diodou (pro dosah až několik desítek metrů). Jako LED se obvykle využívají různé diody ve viditelném spektru světla, laser se často používá červené barvy. Přijímače jsou dnes tvořené fototranzistory nebo pro výkonnější senzory rychlejšími PIN fotodiodami.

Obr. 3. Řez strukturou snímače


Podle toho, co paprsek odráží, se senzory dělí na:

 

Uvedený popis však v některých případech nemusí úplně platit, protože se i v prvním případě někdy používá přerušení paprsku a v druhém případě se někdy přidělává odrazka např. na rotující objekt a detekuje se vždy chvilkový odraz.

Reflexní senzory

Ty to senzory se svým použitím nejvíce blíží ultrazvukovým senzorům přiblížení. V běžném provedení mají měřící dosah nejčastěji do 0.5 m, ale existují dnes i senzory s větším dosahem až 2.0 m při vysílači tvořeném infra LED a až 1.5 m při použití červené laserové diody.

Skupinu reflexních senzorů přiblížení, lze často dle principu detekce dále rozdělit na:

Podle použité optiky se pak někdy dále rozlišuje několik provedení:

Reflexní závory

Tyto senzory pracují na principu přerušení paprsku odráženého odrazkou připevněnou na podkladu za oblastí pro detekci objektu. Protože odrazka odráží až 3000x více světla než bílý papír, lze takto běžně detekovat předměty na vzdálenost až 10 m. Existují dnes však i senzory s větším dosahem až 22 m při vysílači tvořeném LED a až přes 50 m při použití laserové diody. Navíc nemusí být senzor/závora vždy kolmý na snímaný objekt, naopak často se umisťují pod úhlem 10°, aby se zamezilo zpětnému odrazu paprsku od lesklých předmětů. Tzn. že žádoucí jev pro reflexní senzory je naopak nežádoucí pro závory. Důležitá je zde volba správné odrazky, která musí mít tvar a velikost odpovídající tvaru a velikosti detekovaného objektu a vzdálenosti od senzoru závory.

Obr. 4. Princip optických závor

 

Charakteristické vlastnosti & parametry

Hlavními parametry optických senzorů přiblížení, které se obvykle uvádí i v katalogu nebo v popisu senzoru, jsou:

 

 

Obr. 5. Ukázka grafu pro dimenzování vzdáleností mezi senzorem a objektem (x) a nedetekovaným pozadím (y)

 

 

          Zpět na hlavní stránku   ׀   Zpět na seznam praktických cvičení  ׀ Měření optických snímačů   ׀ Měřený objekt, přístroje a snímače

 

 

 

 

      Katedra konstruování strojů - JF - Multimediální podpora v praktických laboratorních měřeních
Copyright © 2006   ZČU v Plzni - Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů. Všechna práva vyhrazena.
Poslední aktualizace: 11. 01. 2007