Nebeská sféra
Myšlená sféra nekonečného poloměru, v jejímž středu je Země, na kterou promítáme polohu nebeských těles, takže to vypadá, jako by všechna tato tělesa byla ve stejné vzdálenosti od Země. Jednou z vlastností nebeské sféry je její každodenní zdánlivé otáčení od východu k západu v důsledku otáčení Země okolo vlastní osy. Zdá se, že se nebeská sféra otáčí okolo světových pólů, jakoby okolo prodloužené vlastní osy Země. Zemská osa směřuje k oběma světovým pólům. I když se zdá, že poloha světových pólů je neměnná, ve skutečnosti se mírně posouvají v důsledku precese. Nebeská sféra je rozdělena na dvě polokoule světovým rovníkem, který je stejně vzdálen od obou pólů. Rektascenze je ekvivalentní zeměpisné délce a je také prodloužením zemského systému. Nulová rektascenze se odvozuje od zdánlivého pohybu Slunce po obloze. Tento pohyb je ve skutečnosti výsledkem oběhu Země okolo Slunce a dráha, opsaná Sluncem na nebeské sféře, nazývaná ekliptika, definuje rovinu oběžnou dráhy Země. Ekliptika se nekryje se světovým rovníkem, protože zemská osa je skloněna pod úhlem asi 23,5°. Slunce je vždy půl roku na severní a půl roku na jižní polokouli. Ekliptika dvakrát za rok v okamžiku rovnodennosti protíná světový rovník. O jarní rovnodennosti protíná ekliptika zemský rovník směrem k severní polokouli. Tento průsečík byl zvolen jako bod nula rektascenze. Měří se od tohoto bodu proti směru denního otáčení oblohy. Na rozdíl od zeměpisné délky se neudává v úhlových jednotkách, ale v jednotkách času. Světový rovník
Průsečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou.Světový pól (severní, jižní)
Pojmem světové póly označujeme body na nebeské sféře, jejichž úhlová vzdálenost je 90° od světového rovníku.Rektascenze
Rektascenze (zkratka RA, symbol) je úhel, který svírá rovina procházející světovými póly a nebeským tělesem s rovinou procházející světovými póly a jarním bodem. Rektascenze se obvykle vyjadřuje v hodinách, minutách a sekundách, i když je možno ji vyjádřit také jako úhel. Jedna hodina odpovídá úhlu 15°.
Deklinace
Deklinace (zkratka dec., symbol) je úhlová vzdálenost tělesa severně nebo jižně od světového rovníku. Je kladná směrem k severnímu světovému pólu a záporná k jižnímu světovému pólu.
Ekliptika
Ekliptika je zdánlivá roční dráha Slunce pohybujícího se na pozadí hvězd. Protíná světový rovník v jarním a podzimním bodě. Ve skutečnosti se jedná o průmět oběžné dráhy Země na nebeskou sféru. Protože zemská osa je skloněná, svírá ekliptika se světovým rovníkem asi 23,5°. Toto číslo je známé pod názvem sklon ekliptiky. Póly ekliptiky jsou 90° od ekliptiky a leží v souhvězdí Draka a Mečouna.
Pozn. Sklon ekliptiky je úhel mezi rovinou ekliptiky a rovinou světového rovníku. Může být také definován jako úhel mezi osou rotace planety a pólem její oběžné dráhy. Sklon ekliptiky je nyní asi 23°26' a každý rok se zmenšuje o 0,47'. Tento úhel se začne zase zvětšovat za 1500 let. Tyto změny se odehrávají v intervalu 21°55' do 28°18' s periodou 40000et. Sklon ekliptiky je příčinou ročních období. Představuje největší úhlovou vzdálenost bodu, do kterého se Slunce může dostat severně a jižně od rovníku. Rovnodennost
Okamžik, v kterém Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu prochází průsečíkem světového rovníku s ekliptikou. Jarní rovnodennost nastává přibližně 21. března, podzimní rovnodennost 23. září.Roční období
Jedná se o jedno z určitého počtu období, tvořících cyklus změn podmínek na povrchu planety nebo měsíce (průměrná teplota a "podnebí") souběžně s tím, jak se v důsledku sklony osy rotace vystavují jednotlivé části povrchu slunečnímu světlu po dobu jednoho oběhu okolo Slunce. Roční období na Zemi jsou dána různými polohami Slunce vzhledem k ekliptice. Na severní polokouli se za první jarní den považuje jarní rovnodennost (21. březen) a léto začíná letním slunovratem (21. červen). Podzim trvá od podzimní rovnodennosti (23. září) do zimního slunovratu (22. prosinec). Zima trvá od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Jaro na severní polokouli odpovídá podzimu na jižní polokouli, léto zimě, podzim jaru a zima létu.
Pohyb planet po obloze
Zvířetníkové souhvězdí
Jedná se o souhvězdí, která se nacházejí na nebeské sféře v pásu, který sahá asi 8° na obě strany ekliptiky, na jehož pozadí se pohybuje Slunce, Měsíc a planety (s vyjímkou Pluta). Jednotlivá souhvězdí jsou označována znameními zvířetníku, která však neodpovídají přesně polohám souhvězdí (jež jsou různě rozsáhlá), ale vztahují se vždy na úseky ekliptikálních délek po 30°, jež vycházejí od jarního bodu. V důsledku precese se již znamení nekryjí se stejnojmenými souhvězdími. Ekliptika také prochází souhvězdím Hadonoše, což není znamení zvířetníku.
