![]() |
||||
Pracovní dobu lze obecně rozdělit na čas nutný a čas ztrátový .
Čas nutný lze dále dělit na:
Při stanovení norem se čas nutný dělí na:
Pro účely řízení výroby je ve většině případů postačující členění pracovní směny na dobu skutečné práce a na zbytek pracovní směny, ve kterém není vykonávána práce. Zavádí se pojem koeficient využití pracovní doby (označuje se symbolem τ, který vyjadřuje poměr mezi dobou skutečné práce (označuje se ts) a dobou trvání směny (označuje se to), tj. časem, který stráví pracovník na pracovišti.
τ = ts / to
Velikost koeficientu využití pracovní doby je závislá na charakteru výrobního systému a na charakteru výroby v něm realizované a obvykle nabývá hodnoty v rozmezí 0.7 - 0.9.
Zajímavý pohled na využití fondu pracovní doby je uveden v práci [17].
Citace
Je známa řada rozborů časových a technických rezerv, z nichž velmi přehledně tuto problematiku zobrazuje Senkeyův diagram na obr. .
Legenda k obrázku:
1) nevyužití technických možností výrobních prostředků,
2) nedokonalá konstrukční koncepce,
3) nevyužití výrobních prostředků ve dnech pracovního klidu,
4) práce pouze na dvě směny,
5) práce pouze v jedné směně,
6) nedostatečná organizace práce,
7) aktivace rezerv zkrácením řezných časů,
8) zkrácením vedlejších časů,
9) práce ve dnech pracovního klidu,
10) dvousměnný provoz,
11) třísměnný provoz,
12) zlepšení organizace práce.
Je až zarážející názornost představy, že v roce, který má 365 dnů, tj. 8760 hodin, činí ztráty za nepracovní dny (soboty, neděle, svátky, dovolená) 125 dnů, tj. 3000 hodin, ztráty za neodpracované noční směny 1800 hodin, ztráty za neodpracované odpolední směny 1920 hodin. Tudíž celkové ztráty při jednosměnném provozu činí 6720 hodin, což představuje cca 76,7 % ročního fondu. Ztráty z nedokonalé organizace práce představují 6 %, ztráty z nevyužití technických možností výrobních prostředků 2 %, ztráty z nedokonalé konstrukční koncepce 6 %.
Upravená citace:
Tedy skutečné využití stroje je 6%.
Tuto hodnotu můžeme zvýšit aktivizací rezerv, dvousměnným, třísměnným nebo nepřetržitým provozem, zlepšením organizace práce, zkrácením jednotkových a dávkových časů podle [17] až na 65% zvýšením podílu vícestrojové obsluhy, automatizací, bezobslužnými stroji, roboty a automatizovanou mezioperační dopravou. Zvýšení využití strojů je tedy možné desetinásobně zvýšit.
Konec citace.
Dále se v práci [17] uvádí, že výrobky v kusové výrobě stráví na pracovišti cca 5% času a 95% stráví mezioperačním čekáním. Z doby strávené na pracovišti cca 20% probíhají transformační procesy, zbytek je operační manipulace s obrobkem a nástrojem, ustavování, seřizování a měření.