Just in Time
Systém JIT musíte také plně aplikovat na každou fázi cyklu tvorby hodnoty, od výzkumu a vývoje přes marketing až po distribuci, což vede k maximalizaci té části času, která přispívá k tvorbě hodnoty a eliminaci zbytečného nebo mrtvého času. Ideálními cíly JIT jsou:
Navíc snížení výrobních dávek dovoluje omezení plánovacího horizontu a tak mít mnohem přesnější předpověď. Obvyklý důsledek je omezení pojistných skladů. Ty jsou užity jako pojistka pro nepředvídané události, jako je kolísání požadavků neuvažovaných procedurami předpovědi, ale také problémem strojů.
Snížení rozpracované výrovy a zvýšení kvality jsou dva propojené cíle, jak se ukazuje v následujícím:
Odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit
Existují dvě strategie pro přizpůsobení dodavatele:
Nadprodukce je považována za nejhorší druh ztráty. Rozlišuje se:
Čekání je nejpatrnějším druhem ztráty. Může mít různé příčiny, jako je špatné zásobování, nevyváženost operací, čekání na opravu stroje.
Nevhodné uspořádání strojů může vyžadovat potřebu dočasných skladových míst.
Jedná se např. o nadměrně přesné zpracování nebo zpracování nevhodně zvoleného nebo připraveného materiálu nebo vznik zmetku, jeho oprava nebo náhrada za něj.
První princip
Just in Time správně říká: přiměřená výrobní realita “just in time” nebo “right in time” filosofii. Princip je platný pro:
Druhý princip
Bezeskladová výroba, která je takříkajíc omezením skladů na minimální hodnoty kompatibilní s objemem výroby.
Myšlenkou je vyrábět, co chybí, v chybějícím množství, když to chybí, aby se dramaticky snížily sklady a rozpracovaná výroba (WIP) a učinit výrobní systém průhlednějším, aby se nalezly neúčinnosti a úzká místa.
Třetí princip
Jakékoliv snížení ztrát od surovin do výroby zmetků, od rozměrů skladů do časových zpoždění kvůli neúčinnosti, atd.
Čtvrtý princip
Plynulá výroba znamená, že výroba musí být organizována, aby plynula z jednoho oddělení do druhého bez zastavení, meziskladů, zbytečných převozů, atd. … JIT chce zvyšovat odpovídající kapacitu (ne drahým způsobem) na změny požadavků trhu průběžnou eliminací procesních vazeb.
Pátý princip
Užít tažnou logiku, na rozdíl od tlačné, to je tok materiálu, který táhne výrobu a ne výrobu, kterou tlačí tok. To znamená, že materiál není vytlačován ze skladu (tlačná logika) v souladu s technikou předvídání požadavků (jako v MRP), ale je tažena (tažná logika) od reálných požadavků koncové operace, takříkajíc trhem.
Důsledky předchozí specifikace jsou, že zákazník, v širším smyslu, požaduje na výrobním systému pružnost, která znamená, že je schopen vyrábět různé typy výrobků, a manažerská pružnost, která je takříkajíc schopností rychle změnit rovnováhu výrobního mixu.
Je důležité podtrhnout, že tato manažerská metoda se nevztahuje jen na výrobní podnik, ale musí také zahrnovat všechny dodavatele, to znamená, že dodavatelé jsou považováni za startovací fázi výroby v samotném podniku. Samozřejmě je zde potřeba svěřit dílčí smlouvy samotným dodavatelům.
Uvažujme další principy, které nejlépe popisují tuto filosofii:
K tomu, abyste však mohli tyto základní principy v plném rozsahu využít, musíte splnit několik podmínek:
Porovnejme tradiční výrobní přístup a JIT [6]:
Zásoby
Velikost dávky
Seřizovací časy
Fronty
Dodavatelé
Množství
Údržba
Průběžné doby
Pracovníci
JIT a přístup k nákupu