Klasický přístup k řízení výroby
Výpočet průběžné doby dávky
 Tisk

Zadání

Výpočet průběžné doby výroby jedné výrobní dávky součástí při různých způsobech předávání dopravních dávek mezi pracovišti


Na součásti je nutné vykonat operace na 8 pracovištích. Operace jsou charakterizovány údaji v tabulce.

Výrobní dávka je určena o velikosti dV = 40 ks a dopravní dávka dD = 10 ks.

Úkol: Určete průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součásti pro tyto varianty organizace předávání dopravních dávek mezi pracovišti:

a) Postupná

b) Souběžná

c) Kombinovaná.

Porovnejte získané výsledky mezi sebou.




šipka Návrh řešení

a) Postupný způsob


Průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součásti o velikosti dV , vyráběné na q pracovištích, lze vyjádřit následujícím výrazem:

Význam použitých symbolů:


  • TVP průběžná doba výroby jedné výrobní dávky součásti při postupném předávání součástí mezi pracovišti.
  • dV velikost výrobní dávky součástí.
  • i číslo pracoviště.
  • q celkový počet pracovišť, na kterých se zpracovávají součásti.
  • tAi čas jednotkový (součet jednotkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tBi čas dávkový (součet dávkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tPi čas přechodu (dopravy a manipulace mezi pracovišti) z i-tého pracoviště na i+1 pracoviště.


Vyčíslíme:


TVP = (390 + 40 * 36,1 + 90) / 60 = 32,1 Nhod.


b) Souběžný způsob


Průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součásti o velikosti dV , vyráběné na q pracovištích, lze vyjádřit následujícím výrazem:

Význam použitých symbolů:


  • TVS průběžná doba výroby jedné výrobní dávky součástí při souběžném předávání součástí mezi pracovišti.
  • dV velikost výrobní dávky součástí.
  • dd velikost dopravní dávky.
  • k počet dopravních dávek tvořících výrobní dávku.
  • k = dV / dd
  • i číslo pracoviště
  • q celkový počet pracovišť, na kterých se zpracovávají součásti.
  • tAi čas jednotkový (součet jednotkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tA max . nejdelší jednotkový čas (součet jednotkových časů na příslušném pracovišti) ze všech časů tAi .
  • tBi čas dávkový (součet dávkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tPi čas přechodu (dopravy a manipulace mezi pracovišti) z i-tého pracoviště na i+1 pracoviště.


Vyčíslíme:


Při pozorném zkoumání číselných hodnot v zadávací tabulce zjistíme, že čas tB1 je řádově menší než čas tB2 . Z toho plyne, že je třeba prověřit, zda je hodnota Δ = tB2 − (tB1 + dd.tA1 + tP1) ≥ 0 . Pokud se prokáže, že je hodnota Δ vyčíslená podle následujícího vztahu kladná, je třeba ji připočíst k výše uvedenému vzorci pro průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součástí.


Jaký je věcný význam předchozího odstavce. V podstatě říká, že nelze zahájit přípravu 2. operace v záporném čase. Pokud bychom neuvažovali tento fakt, pak by příprava první operace musela začít až po zahájení přípravy druhé operace.


Δ = tB2 − (tB1 + dd.tA1 + tP1)

Δ = 80 − (3,3 + 10*1,9 + 5) = 52,7


TVS = 3,3 + 10 * 36,1+ (4 − 1) * 10* 7,8 + 90 + 52,7 minut = 12,4 Nhod.


c) Kombinovaný způsob


Průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součásti o velikosti dV , vyráběné na q pracovištích, lze vyjádřit následujícím výrazem:

Význam použitých symbolů:


  • TVK... průběžná doba výroby jedné výrobní dávky součásti při kombinovaném předávání součástí mezi pracovišti.
  • dV... velikost výrobní dávky součástí.
  • dd... velikost dopravní dávky.
  • k... počet dopravních dávek tvořících výrobní dávku k = dV / dd.
  • i...číslo pracoviště.
  • q... celkový počet pracovišť, na kterých se zpracovávají součásti.
  • tAi ... čas jednotkový (součet jednotkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tAq ... jednotkový čas (součet jednotkových časů) na posledním pracovišti.
  • tBi... čas dávkový (součet dávkových časů) na i-tém pracovišti.
  • tPi... čas přechodu (dopravy a manipulace mezi pracovišti) z i-tého pracoviště na i+1 pracoviště.
  • Δtk... časové posunutí, které je dáno součtem všech kladných rozdílů jednotkového času na následujícím pracovišti a jednotkového

času na daném pracovišti. Týká se případů, kdy na následujícím pracovišti je jednotkový čas delší než na daném pracovišti.


Vyčíslíme:


I v tomto případě platí jako v předcházejícím, že při pozorném zkoumání číselných hodnot v zadávací tabulce zjistíme, že čas tB1 je řádově menší než čas tB2 . Z toho plyne, že je třeba prověřit, zda je hodnota Δ ≥ 0 . Pokud se prokáže, že je hodnota Δ vyčíslená podle následujícího vztahu kladná, je třeba ji připočíst k výše uvedenému vzorci pro průběžnou dobu výroby jedné výrobní dávky součástí.


Δ = tB2 − (tB1 + dd.tA1 + tP1)

Δ = 80 − (3.3 + 10*1,9 + 5) = 52,7

Nyní vypočteme hodnotu Δtk, pouze pro které platí: tAi − tAi+1 > 0

Δtk = [(3,2 − 2,3) + (7,8 − 4,5) + (4,5 − 3,9)] = 4,8

TVK = 3,3 +10.36,1+ (4 −1).10.(6,9 + 4,8)+ 90 + 52,7 = 14,3 Nhod.


d) Vyhodnocení výsledků

Nyní porovnáme získané výsledky:


Vyjdeme z průběžné doby postupného způsobu předávání výrobní dávky

mezi pracovišti a její velikost položíme rovnou 100%. Pak platí:


TVP = 100,0%

TVS = 38,5%

TVK = 44,5%


Vidíme, že průběžnou dobu lze zkrátit souběžným nebo kombinovaným způsobem na třetinu až polovinu, ovšem za cenu, že další pracoviště bude připraveno přijmout okamžitě část dílů z předchozího pracoviště. To může způsobit kapacitní obtíže. Je otázka, zda je to v praxi dobrý způsob.


Pokud budu předpokládat, že následující pracoviště může být obsazeno jinou prací, prodlouží se průběžná doba průměrně o polovinu. Obvykle se uvažuje v kusové a malosériové výrobě určitá rozpracovanost, dejme tomu, že v průměru čekají na pracovišti další 4 práce, pak se průběžná doba zhruba prodlouží 4 - 5 krát. To je v praxi reálná hodnota, při které nedochází k velkým problémům s vyrovnáním kapacit. To by znamenalo místo 4 směn průběžnou dobu cca týden ve dvousměnném provozu. V sériové výrobě by bylo vhodné uvažovat alespoň dvojnásobnou průběžnou dobu. Minimální průběžnou dobu lze uvažovat jen ve velmi dobře vyvážené velkosériové výrobě s paralelními pracovišti.