Úvod do řízení výroby
Pohled do historie
 Prezentace
 Tisk

Průmyslová revoluce

Když pomineme středověkou cechovní strukturu, tak o počátcích výrobních systémů můžeme hovořit v souvislosti se vznikem manufaktur.


Jak se výroba v manufakturách lišila od cechovní? Řemeslníci byli ze svých domovů soustřeďováni ve velkých halách a docházelo tak k první skutečné dělbě práce a hromadné výrobě . V manufakturách používali vysoce kvalifikovaní pracovníci jednoduché pružné nástroje pro výrobu zboží podle specifikací zákazníků. V 70. letech 18. století již v Anglii hovoříme o průmyslové revoluci, především v souvislosti se zpracováním tradičního anglického sukna a těžbě a dopravě uhlí. Lidská práce je nahrazována stroji, zpočátku poháněných silou vody a zvířat, později parou. Po zavedení strojů do výroby a změně role dělníka ze zdroje přímého působení na výrobní předmět prostřednictvím nástroje do role obsluhy, seřízení a kontroly stroje, hovoříme o prvních továrnách. Obrovskou změnu v průmyslu způsobilo zavedení přesných měřících přístrojů. To vedlo ke standardizaci ve výrobě a výrobě náhradních součástek.


Vědecké řízení


Za zakladatele vědeckého řízení výroby je považován Frederick W. Taylor, často označovaný za otce tohoto odvětví. Taylor věřil na "vědecké řízení", které je založené na pozorování, měření, analýze a zlepšování pracovních metod a ekonomických pobídkách. Taylorovy metody zdůrazňovaly maximální výkon, avšak nebyly zcela populární mezi dělníky, kteří nepožadovali zvýšení výkonu za dostatečně kompenzované. Taylor byl dokonce kvůli tomu vyšetřován v senátu Spojených států.

Dalšími průkopníky v zavádění vědeckých metod byli Gilbrecht, Gantt a Emerson. Henry Ford zavedl montážní pás nikoliv pouze z důvodu automatizace mezioperační dopravy, ale jako nástroj pro řízení výroby. Dělba práce vedla až ke snížení nároků na univerzální kvalifikaci dělníků, pro montážní pás stačili totiž zaučení dělníci. Mezi Fordovy příspěvky patří rozvoj hromadné výroby, postavené na základě vyměnitelných dílů.


Automobilový průmysl se stal (a dosud je) jedním z motorů racionalizace a zavádění vědeckých poznatků do výroby. I otec české hromadné výroby Tomáš Baťa se pro tento typ výroby laciné obuvi inspiroval v automobilovém průmyslu.


Dalším impulsem bylo zavádění vědeckých poznatků z psychologie (Gilbreth), matematiky (Harris), výpočetní techniky a kybernetiky (Wiener). Urychlení v řízení výroby znamenala 2. světová válka (operační výzkum, logistika).


Vliv Japonských výrobců


Porážka a zpustošení Japonska na konci 2. světové války spolu s tradiční japonským chápáním role jedince ve společnosti vytvořilo nový impuls pro rozvoj metod řízení výroby. Velký počet japonských výrobců vyvinul nebo zdokonalil manažerské metody, které zvýšily produktivitu výrobních operací a kvalitu výroby. Tím se japonský průmysl dostal na výhodnou pozici mezi rozvinutými státy. Tyto metody (Kaizen, Kanban, Toyota Production System) jsou s různými úspěchy (odlišná životní filosofie) přebírány i podniky v euroamerické oblasti .

Pro hlubší zájemce


Lze doporučit článek prof. Blažka.


Blažek


šipka Položme si otázku: Jakou kvalifikaci měli zakladatelé vědeckého přístupu k řízení výroby?

Velmi často se zde objevuje matematik a psycholog, ekonom, vynálezce, selfmademan. Méně časté je, že je jím praktik - manažer přicházející přímo z výroby.