Nové směry a výrobní filosofie
JIT
 Prezentace
 Tisk

Cíle JIT


Just in Time je průmyslová manažerská technika, která dovoluje udělat a nabídnout přesně to, co se žádá v množství, místě a čase, několika slovy „provádět aktivity, když jsou nezbytné“. Jedná se o výrobní filosofii, při jejímž uplatňování jsou materiál, díly a výrobky vyráběny a dopravovány tehdy, kdy je výroba nebo zákazník vyžadují. Je třeba si uvědomit, že šlo o převratnou změnu až revoluci v průmyslové výrobě, kdy došlo k zavedení tahu - pull, v němž se vyrábí tolik, kolik je nutné.


Původní představa realizace tohoto systému je vytvoření vazeb mezi dodavatelem a odběratelem tak, aby u odběratele nevznikaly žádné zásoby tím, že dodavatel dodává přesně podle stanoveného harmonogramu materiál či díly v požadovaném množství a provedení tak, aby mohly být předány přímo do výroby.


Kritéria managementu skladu mohou být rozdělena do různých typů, jako jsou cyklické sklady, oddělovací sklady, bezpečné sklady a průtočné sklady. Snížit sklady znamená pochopit důvody, proč existují.


Položme si otázku, proč jsou v podniku drženy vysoké zásoby. Často je to proto, že tyto vysoké zásoby nám pomohou překonat určité skryté problémy. Podívejte na podobenství . Velké balvany v řece představují skryté problémy, kolísání poptávky, nepravidelnost dodávek materiálu, kapacitní a personální problémy. Vysoká úroveň vody představuje předimenzované sklady. Po odstranění největších balvanů z řečiště (odstranění zásadním problémů může dojít k plavbě za snížené hladiny (nižší úrovně zásob).

Systém JIT musíte také plně aplikovat na každou fázi cyklu tvorby hodnoty, od výzkumu a vývoje přes marketing až po distribuci, což vede k maximalizaci té části času, která přispívá k tvorbě hodnoty a eliminaci zbytečného nebo mrtvého času. Ideálními cíli JIT jsou:



Dalšími důležitými faktory jsou:



Rozpracovanost a sklady


Cyklické sklady jsou vázány na náklady a stav nastavení a pro materiál jsou vázány na objednací a přepravní náklady. Takže snížit cyklické sklady není jen manažerským problémem, ale je to také technický problém. JIT klade velkou důležitost snížení seřizovacích časů, aby se dosáhlo mezí pro unitární dávkovou výrobu.


Typickou metodou pro zkrácení seřizovacích časů je přejít od vnitřních k vnějším přípravným časům. Vnějšími přípravnými časy rozumíme, že provádíme nastavení mimo stroj, takže není nutné, abychom ho zastavili. To se může provést tím, že přidáme na nástroj díl, jehož rozhraní na stroj je standardní. Snížení může být také dosaženo zjednodušením některých operací, takových jako upnutí kusu na stroj (dodáním návodu pro pomoc dělníkovi). Typickým akronymem vázaným na JIT je SMED (Single Minute Exchange of Dies - okamžitá výměna nástroje), která ručí za schopnost výměny nástroje v čase vyjádřené jednoduchým vzorcem.


Navíc snížení výrobních dávek dovoluje omezení plánovacího horizontu a tak mít mnohem přesnější předpověď. Obvyklý důsledek je omezení pojistných skladů. Ty jsou užity jako pojistka pro nepředvídané události, jako je kolísání požadavků neuvažovaných procedurami předpovědi, ale také problémem strojů.

Držení rozpracované výroby mezi dvěma výrobními fázemi tyto fáze odděluje tak, že druhá fáze může pracovat také, když první nelze provádět. Alternativní strategií je zvýšení bezpečnosti procesu preventivními prohlídkami.


Snížení rozpracované výrovy a zvýšení kvality jsou dva propojené cíle, jak se ukazuje v následujícím:



Vztah odběratel - dodavatel


Odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami, že garantuje jím požadovanou kvalitu dodávaného materiálu, že mu poskytuje informace potřebné pro plánování (včetně kapacitního plánování) a pro operativní řízení, že při dodávkách vytváří takové manipulační (přepravní) jednotky, které budou hladce procházet všemi místy manipulačních operací v navazujícím toku.


Existují dvě strategie pro přizpůsobení dodavatele:



Ztráty z hlediska JIT

Nadprodukce


Nadprodukce je považována za nejhorší druh ztráty. Rozlišuje se:



Čekání


Čekání je nejpatrnějším druhem ztráty. Může mít různé příčiny, jako je špatné zásobování, nevyváženost operací, čekání na opravu stroje.


Přepravní ztráty


Nevhodné uspořádání strojů může vyžadovat potřebu dočasných skladových míst.


Zpracovatelské ztráty


Jedná se např. o nadměrně přesné zpracování nebo zpracování nevhodně zvoleného nebo připraveného materiálu nebo vznik zmetku, jeho oprava nebo náhrada za něj.


Pět hlavních principů Just in Time


Nyní uvažujme pět hlavních principů JIT:


První princip


Just in Time správně říká: přiměřená výrobní realita “just in time” nebo “right in time” filosofii. Princip je platný pro:



Druhý princip


Bezeskladová výroba, která je takříkajíc omezením skladů na minimální hodnoty kompatibilní s objemem výroby.

Myšlenkou je vyrábět, co chybí, v chybějícím množství, když to chybí, aby se dramaticky snížily sklady a rozpracovaná výroba (WIP) a učinit výrobní systém průhlednějším, aby se nalezly neúčinnosti a úzká místa.


Třetí princip


Jakékoliv snížení ztrát od surovin do výroby zmetků, od rozměrů skladů do časových zpoždění kvůli neúčinnosti, atd.


Čtvrtý princip


Plynulá výroba znamená, že výroba musí být organizována, aby plynula z jednoho oddělení do druhého bez zastavení, meziskladů, zbytečných převozů, atd. … JIT chce zvyšovat odpovídající kapacitu (ne drahým způsobem) na změny požadavků trhu průběžnou eliminací procesních vazeb.


Pátý princip


Užít tažnou logiku, na rozdíl od tlačné, to je tok materiálu, který táhne výrobu a ne výrobu, kterou tlačí tok. To znamená, že materiál není vytlačován ze skladu (tlačná logika) v souladu s technikou předvídání požadavků (jako v MRP), ale je tažena (tažná logika) od reálných požadavků koncové operace, takříkajíc trhem.


Důsledky předchozí specifikace jsou, že zákazník, v širším smyslu, požaduje na výrobním systému pružnost, která znamená, že je schopen vyrábět různé typy výrobků, a manažerská pružnost, která je takříkajíc schopností rychle změnit rovnováhu výrobního mixu.


Je důležité podtrhnout, že tato manažerská metoda se nevztahuje jen na výrobní podnik, ale musí také zahrnovat všechny dodavatele, to znamená, že dodavatelé jsou považováni za startovací fázi výroby v samotném podniku. Samozřejmě je zde potřeba svěřit dílčí smlouvy samotným dodavatelům.


Eventuálně, JIT směřuje k vývoji “Tržně orientovaného” výrobního systému, schopného měřit se zákaznickými rozhodnutími a pohybům trhu.


Aby pracovala účinným způsobem, JIT vyžaduje dobré plánování, nasazení všech lidí a hodně času na zdokonalení.


Uvažujme další principy, které nejlépe popisují tuto filosofii:



K tomu, abyste však mohli tyto základní principy v plném rozsahu využít, musíte splnit několik podmínek:



Srovnání JIT s tradičním přístupem

Srovnání tradičního přístupu k řízení výroby a JIT je velmi přehledně uvedeno v tabulce .

Porovnejme tradiční výrobní přístup a JIT [6]:


Zásoby


Tradiční přístup (TP): Aktiva. Chrání proti chybám v předpovědi, problémům se stroji, pozdním dodávkám, výpadku obsluhy. Vyšší zásoby jsou "bezpečnější".


JIT: Odpovědnost. Každá činnost se musí zaměřit na jejich odstranění.


Velikost dávky


TP: Vzorce. Neustále upřesňujeme optimální velikost dávky určitými vzorci založenými na kompromisu mezi náklady skladování a náklady na seřízení.


JIT: Jen bezprostřední potřeby. Minimální doplňovací množství se předpokládá jak pro vyráběné, tak pro nakupované díly.


Seřizovací časy


TP: Nízká priorita. Maximální výkon je obvyklým cílem. Zřídka je takové myšlení a úsilí zaměřené na dosažení rychlé přeseřízení.


JIT: Učiňme je bezvýznamnými. To vyžaduje jak extrémně rychlou dobu přeseřízení, aby se minimalizoval dopad na výrobu, tak schopnost seřízení mimo stroj.. Rychlé přeseřízení umožňuje praxi malých dávek a široké spektrum dílů vyráběných střídavě.


Fronty


TP: Nezbytná investice. Fronty dovolují, aby následující operace pokračovaly i v případě problému na předchozích operacích. Také výběrem prací má dílenská management větší příležitost zohlednit různou zručnost obsluhy a schopnosti stroje, spojovat seřízení, a tím přispět k účinnosti operací.


JIT: Odstraňme je. Když se vyskytnou problémy, identifikujme příčiny a opravte je. Opravný proces je podpořen, když jsou fronty malé.


Dodavatelé


TP: Protivníci. Pravidlem je mnoho dodavatelů a typické je porovnávat je mezi sebou.


JIT: Spolupracovníci. Jsou součástí týmu. Jsou předpokládány denně mnohočetné dodávky. Dodavatelé pečují o potřeby zákazníků a zákazník považuje dodavatele za rozšíření svého podniku.


Množství


TP: Tolerujme určité zmetky. Sledujeme, jaké zmetky se vyskytly, a vyvíjíme vzorce pro jejich předvídání.


JIT: Nulové zmetky. Pokud není kvalita 100%, výroba je ohrožena.


Údržba


TP: Podle požadavků. Není kritická, protože máme k dispozici fronty.


JIT: Konstantní a efektivní. Výpadky strojů musí být minimální.


Průběžné doby


TP: Čím delší, tím lépe. Mistři a nákupčí chtějí delší průběžné doby, ne kratší.


JIT: Držme je krátké. To zjednodušuje práci v marketinku, nákupu, a výrobě neboť to snižuje potřebu urychlování.


Pracovníci


TP: Řízení příkazy. Nové systémy jsou implementovány navzdory pracovníkům, nikoliv díky nim. Potom se koncentrujeme na měření, abychom určili, zda oni provádějí svou práci nebo nikoliv.


JIT: Řízení shodou. Změny nejsou provedeny, pokud není dosaženo shody. Je dosaženo důležitého přírůstku pocitu "vlastnictví".


JIT a přístup k nákupu


Na obr. můžeme vidět srovnání tradičního přístupu k nákupu a přístupu v prostředí JIT. Jedná se o výraznou změnu v partnerství, důvěře a zodpovědnosti.

Shrnutí přínosů JIT

[3]