Moderní přístupy k plánování a řízení výroby
Plánování materiálových požadavků (MRP)
 Vytisknout materiál

Princip plánování materiálových požadavků


Vstupem:


Definice MRP


Plánování materiálových požadavků (MRP) je metodika plánování materiálů vyvinutá v roce 1970 s využitím výpočetní techniky. Hlavní rysy MRP je vytvoření požadavků na materiál prostřednictvím rozpadu kusovníků, a časového posunu požadavků pomocí průměrné lhůty dodání. MRP II byl vyvinut jako druhá generace MRP, a to představuje systém uzavřené smyčky: plánování výroby odvozené z hlavního plánu výroby (MPS), který řídí plán materiálu, který je vstupem do kapacitního plánu.


V Plánování výrobních zdrojů (MRP II) jsou prognózy kombinovány a přizpůsobeny objednávkám zákazníků a jsou zdrojem modulu hlavního plánu. Jakmile je nastaven hlavní plán, proces MRP rozpadá kusovníky, obvykle přes noc nebo o víkendech, a vytváří požadavky na materiály. Požadavky na materiál jsou zdrojem pro modul plánování kapacit, který testuje plán vytvořený MRP proti současným kapacitám. Tato zpětná vazba smyčka vytvoří dvě alternativy: zvýšení kapacity nebo úpravu hlavního plánu. Započtení disponibilních zásob a rozpracované výroby je zahrnuto jako regenerativní proces.


Problémy



Pragmatické používání



Základní schéma


Na obr. můžeme vidět základní schéma MRP.


Plánování může nebo nemusí zohledňovat konkrétní odbytové zakázky, tj. plánovat zakázkově nebo neutrálně.


Dispoziční a výrobní stupeň výroby


Na obr. a můžeme vidět příklad různého uvažování stupňů ve výrobě. Nakupované díly jsou značeny kolečky, vyráběné díly, podskupiny a skupiny jsou značeny čtverečky.



Strukturu výrobku lze bez opakování znázornit z pohledu dispozičních stupňů (kód nízké úrovně - low level code) i ve formě acyklického orientovaného grafu .


Pokud nás zajímá jen spotřeba položek, bez ohledu na jejich umístění v kusovníku, použijeme pro jeho zobrazení tzv. souhrnný kusovník .



Pro plánování materiálových potřeb se používá speciální formy kusovníku tzv. Gozinto graf .


Generování sekundárních potřeb a tvorba výrobních a nákupních objednávek


Při běhu MRP jsou postupně na jednotlivých úrovních sčítány primární potřeby s již vygenerovanými sekundárními potřebami . Vznikne tak hrubý požadavek. Pokud je tento hrubý požadavek menší než tento součet, jsou generovány návrhy nákupních objednávek a návrhy výrobních příkazů. Z návrhů výrobních příkazů jsou vypočítávány na základě kusovníkových vazeb a průběžných dob výroby další sekundární potřeby. Začíná se všemi položkami na dispoziční úrovni 0 a postupuje se až na maximální úroveň.



Výsledkem plánování je doplnění plánovaných požadavků do grafu tak, aby kumulativní součet všech požadavků na odběr, skladových zásob, plánovaných a potvrzených nákupních a výrobních příkazů nebyl v žádném okamžiku záporný.


Plánovací úloha má řešení jen pokud lze všechny nákupní a výrobní příkazy zadat v budoucím čase (po okamžiku rozvrhování). Pokud tomu to tak není, plánovací úloha nemá řešení a musí se provést korekce plánu:



Zkrácení průběžných dob výroby lze provést zkrácením přechodových časů mezi pracovišti (při postupném způsobu předávání mezi pracovišti až na dobu převozu nebo změnou postupného předávání na souběžný nebo smíšený). Toto plánované zkrácení může způsobit obtíže při kapacitním vyvažování a zvýší nároky na dílenské řízení (zvýšení priorit vyráběných položek s takto zkrácenou průběžnou dobou).


Pozn.: Kromě primárních požadavků (z obchodního případu) a sekundárních požadavků (vzniklých jednostupňovým kusovníkovým rozpadem) se někde uvažují i tzv. terciární požadavky daných jako interní potřeba provozních a pomocných materiálů. Tyto požadavky lze plánovat stejně jako primární nebo sekundární.