Klasický přístup k řízení výroby
Plánování výroby
 Prezentace
 Tisk

Plány výroby a jejich vlastnosti


Plánováním výroby se rozumí stanovení kvalitativního a kvantitativního obsahu budoucích rozhodnutí o činitelích výroby.


Existuje řada definic plánování:




Plán výroby lze stanovit na různě dlouhé období, dosah plánu se nazývá plánovací horizont. Proto je plánování prováděno opakovaně, hovoříme o aktualizačním období plánu. Na nejbližší období je stanoven přesný plán, do budoucnosti se jeho přesnost snižuje. Při dalším plánování se již nepočítá s provedenými operacemi, ale do plánování vstupují další zakázky a operace. Tomuto způsobu se říká klouzavý plán.


Z hlediska délky plánovacího období, přesnosti a detailnosti plánu lze plány rozdělit na:


Zásady plánování


Postupné zpřesňování plánu


Čím je plánovací horizont delší, tím je méně přesný plán. V dlouhodobých plánech pracujeme spíše s agregovanými hodnotami a odhady, neboť detailní podklady pro plán (detailní zakázky, jejich termíny a množství či přesná technická specifikace výrobku) nemusí být známy.


Úplnost plánu


Plán musí kompletně pokrývat veškerou činnost podniku. Činnosti nezahrnuté do plánu mohou způsobit značné zkreslení. Plán je posuzován z následujících hledisek:


Konkrétnost plánu


Úkoly v plánu musí být kontrolovatelné, s určením odpovědného útvaru (pracovníka).


Soulad formy plánu s formou řídících aktů (dělba práce, formulace úkolů a zodpovědnost za jejich plnění)


Výrobní systém musí být řiditelný v tom smyslu, aby bylo reálné řídícími akty zajistit plnění plánu. Plán je zpracován v souladu s dělbou práce mezi pracovišti a stanovením zodpovědnosti za jeho dílčí i celkové plnění.


Reálnost plánu


Plán musí být uskutečnitelný, tudíž materiálově, termínově i kapacitně vyvážený a zajištěný potřebnou dokumentací.


Soulad plánu se skutečností na počátku plánovacího období


Největší problém plánování je zjištění skutečnosti na začátku plánovacího období. Informace o skutečném stavu je vždy získávána s jistým zpožděním a plánovací proces probíhá jistou nezanedbatelnou dobu. V okamžiku zpracování plánu jsou již určité úkoly splněny a kapacity uvolněny. Reálnost a aktuálnost zpětné vazby a rychlost zpracování plánu je základním předpokladem kvality plánu.


Vazby výrobního managementu na cíle podniku


Na obr. můžeme vidět jednotlivé úrovně pohledu na plánování z hlediska jednotlivých řídících úrovní podniku.

Hrubé schéma hmotných a informačních toků při plánování a řízení výroby můžeme vidět na obr. .

Hierarchii plánování výroby můžeme vidět na obr. . Na vrcholu je obchodní plán, který představuje dlouhodobou strategii odbytu výrobků. Tento plán má vazby na dlouhodobé prognózy potřeb zákazníků. Obchodní plán je porovnáván s výrobními zdroji a je prováděna jejich koordinace. Reálné obchodní případy (zakázky, objednávky) jsou spolu s prognózami základem pro stanovení hlavního plánu výroby a jeho hrubé prověření (rámcové zajištění materiálu a hrubé zajištění kapacit). Na operativní úrovni se na základě kompletní technické dokumentace (specifikace materiálu, dílů, podskupin a skupin, kusovníkových vazeb a technologických postupů) provádí vlastní výpočet zajištění materiálových požadavků (výrobní příkazy a nákupní objednávky) a potřebných výrobních kapacit.


V tabulce můžeme vidět charakteristiku jednotlivých úrovní hierarchie:

Úroveň Horizont Stroje Lidé Materiál Energie
Dlouhodobá (strategická) Roky Nové budovy, plochy, hlavní rozvoj Hlavní smlouvy Dlouhodobé kontrakty Hlavní plány na dodávky
Střednědobá (taktická) 6-12 měsíců Nové stroje, menší rozvoj Klíčoví zkušení pracovníci, hlavní změny pracovních sil Většina smluv, některé objednávky od dodavatelů Vedlejší plány na dodávky
Krátkodobá (operativní) -zatěžování) 3-6 měsíců Velmi malé změny, kooperace Běžné přijímání, dočasné propouštění Většina objednávek od dodavatelů
Denní (rozvrhování) dny Řešení poruch Týdenní rozvrhy, přesčasy Vlastní výroba

Charakteristika plánovací hierarchie

(Zdroj [24] - upraveno)



Dlouhodobé plánování


Horizont dlouhodobého plánování je delší než 1 rok (běžně 2-10 let). Jedná se o strategické plánování, kdy je odhadována poptávka, možnost prosazení výrobku na trhu, kdy jsou plánovány finance a výrobní zdroje.

Dlouhodobé plánování má podle [2] tyto hlavní součásti:


Střednědobé plánování


Horizont střednědobého plánování je 6-18 měsíců. Většinou se neprovádí detailní plánování materiálových a kapacitních potřeb (nemusí být ani k dispozici detailní technická specifikace. Požadavky na výrobu jsou většinou ještě stanoveny na úrovni prognóz. Plán pracuje s agregovanými požadavky na materiál a výrobní kapacity.

Příkladem agregovaných kapacitních požadavků jsou náběhové křivky . Ty nepracují s detailními kapacitními požadavky na úrovni výrobních operací, nýbrž sdružují požadavky na daný výrobek (sérii) na úrovni dekád a měsíců pro skupiny pracovišť a montážních ploch.

Součástí střednědobého plánování jsou:


Výsledkem střednědobého plánování je plán odbytu, někdy se hovoří o hlavním výrobním plánu (MPS).

Krátkodobé plánování - operativní plánování (zatěžování)


Základní funkcí operativního plánování a řízení výroby je pomáhat při vytváření souladu mezi kapacitními nároky, které vyplývají z přijatých výrobních úkolů, a kapacitními možnostmi daných výrobních zdrojů podniku.


Plány jsou rozpisovány na skupiny (zaměnitelných) pracovišť, časový horizont jsou týdny až měsíce, přesnost plánu dny až dekády. Plánuje se na základě kusovníku a technologického postupu až na úroveň operace. Výsledkem je plán materiálových požadavků na výrobu a nákup, plán kapacitních požadavků a plán finální montáže.


Obecně se jedná o následující úkoly [25]:



Operativní plánování je závislé na typu výroby .

Denní plánování (rozvrhování)


Krátkodobý plán rozvrhuje na skupiny zaměnitelných pracovišť bez přesného stanovení pořadí. Tvoří tedy množinu operací, která má být v zadaném období provedena touto skupinou pracovišť. Úkolem rozvrhování je vytvoření front práce na konkrétní pracoviště se závazným pořadím. Pořadí operací je závazné, přesnost plánu je na hodiny. Na rozdíl od vyšších úrovní plánování, kdy se provádí zpracování dat metodami databázových systémů, se při rozvrhování používají algoritmy z operační analýzy a simulace.


Hmotné, informační a peněžní toky


Tok informací mezi jednotlivými úrovněmi výrobního systému můžeme vidět přehledně na obr. .

Velmi zajímavý pohled na uzavřenou smyčku s hmotnými, informačními a peněžními toky uvádí literatura [9].

Rozdělení podnikových procesů podle časového rámce

Plánovací procesy, jejich hierarchie a rozdělení v čase je na obr. .