Nové směry a výrobní filosofie
Štíhlá výroba, plýtvání
 Prezentace
 Tisk

Štíhlá výroba


V sériové a hromadné výrobě, a jistým způsobem i kusové a malosériové výrobě, se v klasických systémech dává přednost výrobě v minimálních ekonomických nebo optimálních výrobních dávkách. To vyžaduje vyšší úroveň rozpracované výroby. Štíhlá výroba se snaží tuto rozpracovanost snížit. V tomto smyslu se stává ideálem "jednokusová výroba".


Co je předpokladem snižování výrobních dávek?:


  1. automatická výkonná mezioperační manipulace - nízké transportní dávky,
  2. nízké seřizovací časy - pružná pracoviště s automatickou výměnnou nástrojů a seřízením výrobku na pracovišti (automatické upínání, technologické palety).


Historie pojmu štíhlá výroba


Jako první definoval plýtvání již v roce 1913 Henry Ford: „Obvykle peníze vložené do surovin nebo do zásob hotových výrobků jsou považovány za živé peníze. Jsou to sice peníze v obchodě, to je pravda, ale mít zásobu surovin nebo hotových výrobků přesahující požadavky je plýtvání, které jako každé jiné plýtvání má za následek zvýšení cen a nižší mzdy“.


Společnost Toyota pak ve svém produkčním systému - Toyota Production Systém (TPS) rozvinula Fordův výrobní systém, dokonale zvládla procesy a využila všechny existující „zdravé a rozumné“ přístupy. Dodnes je tento systém považovaný za nepřekonaný a dokonale propracovaný výrobní systém, jehož otcem byl výrobní ředitel Toyoty Taiichi Ohno.


Fordovy myšlenky rovněž dokonale uplatnil ve svých závodech i Tomáš Baťa. V roce 1919 se vypravil na další cestu do USA, aby se důkladně seznámil s organizací, obchodní politikou a technologiemi automobilových závodů Henryho Forda. Poučen příkladem amerických Fordových závodů a vybaven vlastními zkušenostmi prováděl od let 1923-1924 rozsáhlou přestavbu a reorganizaci výroby v celé továrně. Do nových budov instaloval nejdokonalejší stroje a s tím i od roku 1924 spojoval důslednou racionalizaci a specializaci výrobních postupů, zejména zavedením proudové výroby s gravitačním dopravníkem. Nová organizace výroby vedla k uspořádání dílen podle druhů výrobků a pracovní operace se normovaly podle Američana Taylora.


Důstojné pokračovatele v uplatňování a rozvíjení myšlenek, metod a technik realizovaných v zlínských Baťových závodech, můžeme najít např. v Barumu Continental, s.r.o., Autopalu, s.r.o., Froniusu Česká republika spol. s r.o., ve společnosti Linet, na severní Moravě v Raškovicích ve firmě Saft - Ferak a. s. atd.


Dnes ovšem stále nejen v našich, ale i v dalších evropských firmách existují problémy a plýtvání, které v sobě skrývá obrovské rezervy a potenciál dalšího rozvoje. Proto na problémy musíme pohlížet jako na určité příležitosti. Hlavní potíž s „řešením problémů“ však spočívá v tom, že lidé začínají hledat řešení, aniž předtím jasně definují problém. Pak soustřeďují pozornost na odstraňování symptomů, místo řešení příčin problémů a plýtvání.


Největší ztráty jsou ztráty z nadvýroby, ztráty v zásobách a ztráty z chybných výrobků. Japonci využívají pro označení problémů, které je potřebné okamžitě řešit termín „3Mu“, který pochází ze tří japonských slov, začínajících písmeny „Mu“:


     Muda - ztráta, nadbytečnost, plýtvání,

     Mura   - nerovnoměrnost, nepravidelnost,

     Muri    - přetížení, nepřiměřenost.


Všechny tři Mu** (3-M) lze testovat kontrolními otázkami, které lze rozdělit do následujících oblastí:


  1. Lidská pracovní síla
  2. Technika
  3. Metoda
  4. Čas
  5. Vybavení
  6. Přípravky a nářadí
  7. Materiál
  8. Míra produktivity
  9. Zásoby
  10. Místo
  11. Způsob myšlení


Japonci přísně dodržují zásadu, že problém musí být řešený přímo na místě, kde se vyskytuje (GENBA). Základními atributy Štíhlé výroby jsou:


•      eliminace všech druhů plýtvání,

•      dokonalý proces,

•      plynulý tok.


Plýtvání

Druhy plýtvání , které odstraňuje štíhlá výroba:



Dalšími druhy plýtvání jsou:



Základní principy a pilíře štíhlé výroby


Pro bližší definování bude dále představeno 5 principů Lean managementu a na nich budou přiblíženy některé základní pojmy a přístupy. Jedná se o těchto 5 principů:


  1. určit hodnotu v očích zákazníka,
  2. identifikovat tok hodnot a zamezit plýtvání,
  3. vytvořit tok hodnot „taženy“ zákazníkem,
  4. zapojit a zplnomocnit zaměstnance,
  5. neustálé zlepšování ve snaze o dokonalost.



Heijunka


Dobrým příkladem štíhlé výroby je princip "Heijunka" (japonsky vyrovnání).

Představme si výrobu několika podobných výrobků (A,B,C a D). Za určitou periodu jich máme vyrobit určité množství. V klasické výrobě seřídíme stroj na výrobek A a vyrobíme požadované množství, potom vyrábíme postupně B, C a D. Ve štíhlé výrobě provedeme vyrovnání výroby podle odběru a střídáme výrobu jednotlivých typů. Tím snížíme množství rozpracované výroby a hotových výrobků.