Klasický přístup k řízení výroby
Řízení nákupu a skladů
 Prezentace
 Tisk

Typy zásob v podniku


V podniku existují různé typy skladů ; můžeme je rozdělit na:


Zásoby v podniku snižují závislost na poruchy v dodávkách materiálu a polotovaru, umožňují množstevní slevy při nákupu a chránit před nárůstem cen nakupovaných položek, snižují kapacitní výkyvy, vyrovnávají cyklický a sezónní poptávku, snižují podíl přípravných časů, umožňují zkrátit dodací lhůty a rychle reagovat na předpokládané požadavky zákazníka.


Na druhé straně představují umrtvený kapitál, zvyšují náklady výroby, vyžadují skladovací plochy a mechanismy.


Správně nastavit velikost zásob je jedním faktorů, které mají vliv na úspěšnost podniku.


Řízení nákupu


Efektivní zásobování materiálem, surovinami, polotovary, díly a dílčími skupinami a podskupinami má velký vliv na plynulost výroby a její ekonomickou úspěšnost. V principu je třeba řešit tyto úlohy:



Řízení nákupu musí:


Plánování nákupu lze provádět dvěma základními metodami:



Při plánování podle potřeby se na základě požadavku na odbyt (plánované a potvrzené konkrétní obchodní případy a předpovědi prodeje) a výrobních parametrů výrobků (strukturních kusovníků a technologických postupů) provádí výpočet potřebného množství vyráběných a nakupovaných položek. Takto určená tzv. brutto potřeba se porovná s aktuálním stavem skladu a potvrzenými objednávkami a vypočte se skutečná, tzv. netto potřeba. Tento způsob je vhodný pro kusovou a malosériovou výrobu a pro větší a dražší díly. Tento způsob si ukážeme při popisu MRP algoritmu.


Pro drobné a levné díly a ve velkosériové a hromadné výrobě se provádí nákup podle spotřeby. V principu lze provádět nákup pevného množství v různém čase nebo různého množství v zadávaných časových intervalech.


Na obr. můžeme vidět ideální nákup pevného množství (tzv. Q systém). Přepokládáme pravidelnou cyklickou spotřebu. Celý diagram je pilového charakteru. Bod objednání je zvolen tak, aby při známé dodací lhůtě byl proveden příjem zboží v okamžiku, kdy jeho hodnota poklesne na nulu. V ideálním případě je plánovaný dodací cyklus konstantní.

Optimální velikost velikosti pevného množství:


     Qopt = sqrt(2*D*S/H)

          D ...spotřeba za rok

          S ... náklady na objednání

          H ... náklady na skladování a vázané prostředky


Skutečný dodací cyklus se může od ideálního poněkud lišit. Spotřeba může kolísat. Je třeba, aby i při mírně zvýšené spotřebě nepokleslo dodané množství pod nulu. Je vždy nutné počítat s určitým pojistným množství, které je ochranou plynulosti výroby v případě mírně zvýšené spotřeby nebo při mírných skluzem dodání. Pro určení velikosti potřebného pojistného množství existují metody, které zahrnují vliv spolehlivosti dodavatele a dopravy, vliv fluktuace výrobní spotřeby a další vlivy.


Dalším parametrem, který je třeba zohlednit, je maximální skladová kapacita.


Normou zásob se rozumí průměrná hodnota na skladu, při ideálním dodacím cyklu je to polovina dodacího množství. Pokud se uvažuje pojistná zásoba, pak se připočítává do normy zásob.


Časová norma zásob je doba, po kterou vystačí při očekávané spotřebě norma zásob.


Norma zásob v peněžním vyjádření je násobek normy zásob a ceny za jednotku.


Na obr. vidíme skutečný průběh dodacího cyklu. Od ideálního se liší:



Na obr. můžeme vidět příklad dodacího cyklu s pevnými termíny objednání (tzv. P systém). Jedná se o dodávku paliva. Objednává se vždy na jaře podle spotřeby v minulém období. Opět je třeba respektovat maximální kapacitu skladu a určitou pojistnou zásobu pro případ extrémní zimy.

Souběh doplnění a odběru


Zatím jsme předpokládali dodávku v jednom okamžiku. Pokud současně vyrábíme a spotřebováváme, můžeme průběh velikosti zásob vidět na obr. .

Rychlost doplňování je p a rychlost odběru je u (p>u).


Pokud by doplňování proběhlo bez současného odběru, pak by bylo na obrázku znázorněno přerušovanou modrou čarou (kumulativní výroba) se stoupáním p. Odběr bez doplňování by probíhal s klesáním u. Skutečný průběh je znázorněn hnědou lomenou čarou.


Velikost ekonomické dávky je potom upravena na:


     Qopt = sqrt(2*D*S/H)*sqrt(p/(p-u))


Cyklus doplňování a spotřeby je Qopt/u.


Čas doplňování (výroba a spotřeba) je Qopt/p.


Maximální úroveň zásob je:

     Imax = Qopt/p*(p-u)


Průměrná úroveň zásob je:


     Iprům = Imax /2


Pojistná zásoba


Položme si otázku, jak správně stanovit velikost pojistné zásoby.

Jak již bylo řečeno, pojistná zásoba ochraňuje výrobu před kolísáním spotřeby a nepravidelností dodávek, přičemž z ekonomického hlediska představuje vázaný neproduktivní kapitál. Stanovení její velikosti lze provést:



Vždy by se měli porovnávat náklady na vázané prostředky s případnými ztrátami způsobenými nedostatkem. Pojistná zásoba nepřepokládá zcela neobvyklé události (zemětřesení mimo seizmické aktivní oblasti, stoletou vodu, mimořádné mrazy a přívaly sněhu, teroristické útoky a válečný stav ve stabilních státech).


Odhad


Odhad na základě zkušenosti je nejobvyklejší formou stanovení pojistné zásoby. Obvykle je stanoven díky opatrnosti příliš vysoko, v provozu systému se sledují příslušná minima v různých obdobích. V případě, že je pojistná zásoba stanovena zbytečně vysoko, provádí se snížení. V případě, že zásoby vlivem obvyklých událostí dojdou, vyhodnotí se ztráty a pro budoucnost se pojistná zásoba zvýší.


Simulace


Přepokládejme, že máme agregované hodnoty spotřeby za uplynulá období (např. dny, týdny a měsíce) a známe skutečné velikosti a okamžiky dodávek. Většinou nás zajímá přesnější průběh stavu zásob - máme-li k dispozici agregované údaje za měsíce, pak nás zajímá, jak se vyvíjel stav zásob během dní, máme-li údaje za dny, zajímají nás hodiny.


Můžeme předpokládat, že v průběhu jednoho období, za něž máme spotřebu, byla spotřeba konstantní. Tím převedeme spotřebu z měsíce na dny (zanedbáme přitom volné dny) nebo na pracovní dny. Spotřebu za dny převedeme na pracovní hodiny (např. dvousměnný provoz). Z výchozího stavu simulujeme přírůstky (příjmy na sklad) a úbytky (výdeje ze skladu) zásob a posléze odhadneme výchozí pojistnou zásobu. Výsledek simulace na závěr analyzujeme. Pokud se nebezpečně přiblížíme nule nebo se dokonce v simulaci dostaneme do záporných hodnot, je třeba zvýšit pojistnou zásobu, v případě zbytečně vysoké zásoby ji naopak snížíme.


Statistické vzorce


Uvažujeme statistický model. Pokusíme se odhadnout charakter rozložení odchylek od spotřeby a nepravidelnosti v zásobování. Pokud si nic vhodného nepředstavíme, můžeme uvažovat o Gaussovo rozložení. Výsledný vzorec nám udává, že s určitou pravděpodobností nedojde k vyčerpání zásob. Absolutní jistotu však v tomto případě nemáme nikdy.


Literatura [14] udává poměrně jednoduchý vzorec pro stanovení velikosti pojistné zásoby za předpokladu, že známe měsíční spotřebu v minulém roce, cyklus dodávek ve dnech a stejnou velikost všech dodávek. Přepokládá se, že roční spotřeba je rovná součtu dodávek za rok.


Pojistná zásoba = (maximální cyklus dodávky - průměrný cyklus dodávky) * průměrná denní spotřeba + (maximální měsíční spotřeba - průměrná měsíční spotřeba) * průměrný cyklus dodávky/30


První sčítanec je ochranou proti skluzu v dodání druhý sčítanec je ochranou proti fluktuaci spotřeby.


Literatura [15] udává komplikovaný vzorec na základě směrodatných odchylek.


Pojistná zásoba = SQRT(průměrný cyklus dodávky * SQR(směrodatná odchylka spotřeby) + SQR(průměrná spotřeba) * SQR(směrodatná odchylka cyklu dodávky))


Současně se udává, že tato pojistná zásoba zajišťuje spotřebu pouze s pravděpodobností 84 %. Pro zajištění spotřeby s pravděpodobností 99 % je třeba pojistná zásoba zhruba 2.3 krát vyšší.


ABC analýza


Pro orientaci v širokém sortimentu materiálů a nakupovaných dílů, potřebných k zabezpečení strojírenské výroby, slouží metoda ABC analýza .

Tato metoda umožňuje roztřídit jednotlivé druhy materiálu a nakupovaných dílů na tři skupiny podle jejich významu pro ekonomiku podniku.

Materiály se seřadí sestupně podle hodnoty ve skladu nebo podle ročního obratu a posléze se provede kumulativní součet. Ukazuje se z praxe, že cca 20% materiálů s nejvyšší hodnotou, popř. obratem představuje 80% celkové ceny. Tyto materiály zařadíme do skupiny A.


Dalších 30% doplní hodnotu na 95%. Tyto materiály zařadíme do skupiny B.


Zbývajících 50% materiálů se na celkové hodnotě podílí jen asi 5%. Ty zařadíme do skupiny C.


Pro zásobování z toho plyne, že nejvýznamnější sortimentní skupině A je třeba věnovat největší pozornost z hlediska určení velikosti a frekvence dodávek a také z hlediska velikosti pojistné zásoby. Menší pozornost je možné věnovat skupině B a nejméně náročná na přesnost určení je skupina C.


Možná opatření pro položky A jsou:



Pozorné sledování položek A prostřednictvím přesné analýzy a pozorování trhu vede k:



Zjednodušené zacházení s položkami C vede k:



XYZ analýza


ABC analýza prováděla rozdělení materiálu a nakupovaných dílů podle jejich objemu nebo obratu.

XYZ analýza provádí rozdělení nakupovaných položek z hlediska možnosti předvídání jejich spotřeby.


X položky jsou položky s rovnoměrnou spotřebou a přesnou předpovědí jen s výjimečnými výkyvy (cca 50%)

Y položky vykazují velké výkyvy ve spotřebě a střední přesnost předpovědi (cca 20%)

Z položky jsou položky se zcela nepředvídanou spotřebou a nízkou přesností předpovědi (cca. 30%)


X položky lze objednávat na přesné termíny (JIT), Y položky je možno objednávat s jistým odhadem také podle spotřeby a Z položky lze objednávat jen podle potřeby.


Kombinace ABC a XYZ analýzy


Kombinací ABC a XYZ analýzy vznikne celkem 9 klasifikačních skupin.


XA


XB


XC


YA


YB


YC


ZA


ZB


ZC


Zásadně se hodí položky AX,BX a AY pro synchronní objednávání (JIT). Naproti tomu musí být minimalizován rozsah objednávek pro malou hodnotu a nízkou přesnost předpovědi (položky CZ). Položky ležící mimo tyto skupiny by měly být posuzovány podle jednotlivých případů.


GMK analýza


GMK analýza se věnuje zejména logistickým aspektům. Klasifikuje dodávané objekty v závislosti na jejich objemech, popř. obtížné manipulovatelnosti a skladovatelnosti.


G-položky - velkoobjemové

M-položky . středně objemové

K-položky . maloobjemové


Nakupované G-položky vyžadují velkoobjemové transportní kapacity, zároveň však nízké náklady z nevyužité transportní kapacity, takže jsou vhodné pro synchronní dodávky. Pokud ale vznikají kvůli omezené velikosti náklady z nevyužité transportní kapacity, snažíme se změnit snížení dodávané frekvence, tedy dodávat v cenově příznivějších transportních množstvích.


Kombinací všech tří analýz (ABC, XYZ a GMK) vznikne celkem 27 kategorií se specifickými požadavky na strategie jejich obsluhy.


Průběh nákupu

  1. Zjištění potřeby plánovačem
  2. Hlášení potřeby nákupčímu
  3. Zhromadnění potřeb nákupčím
  4. Výběr dodavatelů
  5. Poptávka
  6. Srovnání nabídek
  7. Volba nabídky
  8. Objednávka - smlouva
  9. Sledování objednávky na dodržení termínu a množství
  10. Vyhodnocení dodavatele