Klasický přístup k řízení výroby
Prostorová struktura výrobního procesu
 Prezentace
 Tisk

Pracoviště


Základním pojmem prostorové struktury výrobního procesu je pracoviště.


Pracoviště je vyčleněná část výrobního prostoru zpravidla určená pro provedení jedné technologické operace (soustružení, lisování, vrtání, sražení hran). Pracoviště lze rozdělit na strojní, ruční a pomocná. Strojní pracoviště tvoří zpravidla stroj, jeho příslušenství, prostor pro obsluhu, zpracovávaný výrobek, případně další výrobky čekající na zpracování (např. další paleta s materiálem), hotové výrobky, skříňky na výrobní pomůcky a prostředky přidělené obsluze. Ruční pracoviště nejsou vybavena žádným strojem, místo něho je k dispozici pracovní stůl a ruční nářadí. Speciálními pracovišti jsou pracoviště kontrolní, která jsou vybavena měřicími přístroji a měřidly.


Uspořádání pracovišť


Uspořádání pracovišť ve výrobní jednotce je dáno zejména:


Uspořádání pracovišť může být:

a) náhodné (dané historií rozvoje výroby a využitím plochy, využívá se v jednoduché výrobě, opravnách, prototypové dílně)). Toto uspořádání se také nazývá individuální.


b) skupinové (odrážejících dělbu práce ve vyšších typech výroby). Základní rozdělení skupinového uspořádání je na:


Technologické uspořádání

V tomto případě jsou pracoviště uspořádána podle technologické příbuznosti (lisy, soustruhy, frézky, pece, lázně povrchových úprav, lakovací pracoviště) . Toto uspořádání se používá zejména v kusové a malosériové výrobě.

Výhody tohoto uspořádání jsou:



Nevýhodami jsou:



Mezioperační doprava obvykle využívá centrální mezisklad, nebo mezisklady rozmístěné mezi skupinami pracovišť.


Předmětné uspořádání

V tomto případě je uspořádání pracovišť podřízeno plánovanému materiálovému toku. Pracoviště jsou řazena podle technologického postupu výroby . Toto uspořádání se používá zejména ve velkosériové a hromadné výrobě.

Výhodami tohoto uspořádání jsou:



Nevýhodami jsou:



Speciálním případem předmětného uspořádání je linková výroba s automatickou mezioperační manipulací bez využití meziskladů.


Kooperace

Velmi často se všechny operace neprovádí v jednom podniku. Operace prováděná externě se nazývá kooperace. Rozlišuje se:




Automatizované výrobní systémy

Jistým vyšším vývojovým stupněm uspořádání pracovišť jsou integrované výrobní úseky (IVÚ). Integrujícím prvkem je tady automatizovaný dopravní systém realizující dopravu mezi pracovišti, s možností variability posloupnosti pracovišť, podílejících se na výrobě konkrétního dílu. Moderním vývojovým stupněm uspořádání pracovišť jsou pružné výrobní systémy (PVS). Pružnost výrobního systému je chápána, jako schopnost rychlého a snadného (málo času a nákladů vyžadujícího) přizpůsobení se změně výrobního programu. Tato pružnost je zajišťována především aplikací výpočetní a komunikační techniky v řízení jednotlivých pracovišť (CNC), dopravního systému, i výrobního systému jako celku. Kromě toho jsou v koncepci všech pracovišť, které tvoří pružný výrobní systém plně uplatněny principy mechanizace a automatizace činností. Pružné výrobní systémy jsou investičně náročné a uplatňují se v intenzivní kusové a malosériové výrobě při plném využití jejich kapacit.


Další pracovní prostředky