Klasický přístup k řízení výroby
Plánování výroby
Plány výroby a jejich vlastnosti
Plánováním výroby se rozumí stanovení kvalitativního a kvantitativního obsahu budoucích rozhodnutí o činitelích výroby.
- plánovací horizont.
- aktualizační období
- klouzavý plán.
Z hlediska délky plánovacího období, přesnosti a detailnosti plánu lze plány rozdělit na:
- strategické
- taktické
- operativní
Zásady plánování
- Postupné zpřesňování plánu
Čím je plánovací horizont delší, tím je méně přesný plán.
- věcný obsah budoucí výroby
- zajištěnost etapy přípravy výroby
- zajištěnost výroby výrobními činiteli
- časová struktura výroby
- Soulad formy plánu s formou řídících aktů (dělba práce, formulace úkolů a zodpovědnost za jejich plnění)
- Reálnost plánu
- Soulad plánu se skutečností na počátku plánovacího období
- Vazby výrobního managementu na cíle podniku
Na obr.
můžeme vidět jednotlivé úrovně pohledu na plánování z hlediska jednotlivých řídících úrovní podniku.
Hrubé schéma hmotných a informačních toků při plánování a řízení výroby můžeme vidět na obr.
.
Hierarchii plánování výroby můžeme vidět na obr.
.
Dlouhodobé plánování
- odhad poptávky, možností prosazení výrobku na trhu, jsou plánovány finance a výrobní zdroje.
Dlouhodobé plánování má podle [2] tyto hlavní součásti:
- Strategické plánování -
- Management poptávky
- Plánování výrobek - trh
- Finanční plánování
- Plánování zdrojů
- Vytváření konkurenční pozice
Střednědobé plánování
- neprovádí detailní plánování materiálových a kapacitních požadavků
- náběhové křivky
.
Součástí střednědobého plánování jsou:
- Agregované plánování - určení a vyvážení skladby výroby a její sladění se zdroji
- Prognózy - tvorba hlavního plánu výroby na základě skutečných objednávek a odhadů budoucího vývoje
- Hrubé operativní plánování - rozhodování o strategii vyráběj/nakupuj, disagregace plánu na úrovni kritických dílů a kritických pracovišť
Výsledkem střednědobého plánování je plán odbytu, někdy se hovoří o hlavním výrobním plánu (MPS).
Krátkodobé plánování - operativní plánování (zatěžování)
Obecně se jedná o následující úkoly]:
- určení ekonomicky vhodných zakázek pro výrobu
- určení potřeby kapacit pro tyto zakázky podle jednotlivých produktivních jednotek
- odsouhlasené kapacitní nabídky a poptávky
- stanovení pořadí prováděných operací
- inicializace, kontrola a zajištění průběhu zakázky
Operativní plánování je závislé na typu výroby
.
Denní plánování (rozvrhování)
- fronty práce
- závazné pořadí
- rozvrhy pro přípravu nářadí a materiálu
Hmotné, informační a peněžní toky
Tok informací mezi jednotlivými úrovněmi výrobního systému můžeme vidět přehledně na obr.
.
Velmi zajímavý pohled na uzavřenou smyčku s hmotnými, informačními a peněžními toky je na obr.
.