Klasický přístup k řízení výroby
Časová struktura výrobního procesu
 Prezentace
 Tisk

Etapy výroby

Předvýrobní etapa

Předvýrobní etapa zahrnuje konstrukční, technologickou a organizační přípravu výroby, V rámci konstrukční přípravy výroby je dána struktura a vlastnosti výrobku a jeho částí. Tvoří se výkresy dílů a sestav a kusovníky. Provádí se potřebné výpočty a určují se požadavky na vlastnosti materiálu.


Technologická přípravy výroby zahrnuje upřesnění materiálu a polotovarů, postup při zhotovení výrobku a jeho částí a projektování výrobní základny. Tvoří se technologické postupy, návodky, speciální nářadí, výkonové normy, materiálové normy. Konstrukční a technologická příprava výroby jsou společně označovány jako technická příprava výroby. Do předvýrobní etapy patří i zajišťování materiálů a polotovarů pro výrobu.


V technické přípravě výroby se rozlišuje, zda se jedná o opakovanou výrobu s případnými drobnými modifikacemi nebo se jedná o vývoj nového výrobku (výzkum, vývoj, projekce, vývojová konstrukce, vývojová technologie, prototypová dílny, zkušebna).


Organizační příprava výroby zahrnuje technickoorganizační projekt výroby, zajištění výroby materiálem a nářadím, záběh nové výroby.


Výrobní etapa

V rámci výrobní etapy probíhá samotný výrobní proces. Výrobní etapa se dále dělí do tří fází:



Povýrobní etapa

Povýrobní etapa zahrnuje expedici, předání zákazníkovi, zaškolení a servis.

Členění pracovního procesu v čase


Pracovní proces - transformující proces - lze dále dělit na:



Operace lze podle stupně mechanizace dělit na:



Dále lze dělit operace podle typu na:



V časové struktuře výroby rozlišit 4 druhy dob:



Předávání výrobků mezi operacemi


V rámci operace se rozlišuje doba, která nezávisí na vyráběném množství (obvykle označovaná za čas přípravy a zakončení, resp. dávkový čas), a doba, která je násobkem času potřebné pro výrobu jednoho kusu (kusový čas, resp. jednotkový čas).


Průběžná doba výroby výrobní dávky je celková doba od zahájení výroby (výdeje materiálu) do dokončení výroby (zaskladnění). Průběžná doba je závislá na způsobu předávání. Rozlišují se tři základní způsoby předávání výrobků mezi pracovišti:



Postupný způsob předávání


Na obr. je znázorněn ideální postupný způsob předávání. V daném případě se vyrábí 4 kusy. Na prvním pracovišti je provedeno seřízení a výroba všech dílů. Po dokončení výroby na prvním pracovišti jsou všechny kusy společně převezeny na další pracoviště atd.

Průběžnou dobu lze symbolicky vyjádřit vzorcem:

Ideální postupný způsob předávání vyžaduje volné následující pracoviště. Ve skutečnosti probíhá po převezení ještě čekání na uvolnění následujícího pracoviště .

Za mezioperační čas (označovaný také jako čas přechodu) bývá často chybně považován pouze čas dopravy mezi pracovišti. V praxi se však jedná o čekací dobu, která na uvolnění pracoviště několikanásobně překračuje jak dobu převozu, tak vlastní čas operace.


V případě, že je třeba průběžný čas výroby zkrátit, lze použít souběžný nebo smíšený způsob předávání.

Při souběžném způsobu se předpokládá, že následující pracoviště je vždy volné. Celá výrobní dávka se přepravuje nikoliv pohromadě po dokončení operace, ale rozdělí se na menší transportní dávky, v krajním případě se přepravuje po jednotlivých kusech. Seřízení následujícího stroje se provádí s předstihem. Obtíž nastává, pokud po operaci s delším kusovým časem následuje operace s kratším časem. Tím vznikají prostoje pracoviště v průběhu operace. Tyto prostoje lze odstranit smíšeným způsobem předávání, kdy jsou obě pracoviště synchronizována střídavě podle zahájení práce na prvním kusu v případě, že následující operace má delší kusové časy, nebo podle zahájení práce na posledním kusu v případě, že následující operace má kratší kusový čas než předchozí. Další obtíž vznikne, pokud má další operace v postupu řádově vyšší dávkový čas než je dávkový a jednotkový čas předchozí operace. V tomto případě je při souběžném i smíšeném způsobu nutné zahájit přípravu další operace ještě dříve než první resp. předchozí operaci.


Průběžnou dobu v souběžném způsobu lze vyjádřit vzorcem:

Průběžnou dobu ve smíšeném způsobu lze vyjádřit vzorcem:

Při souběžném a smíšeném způsobu předávání může dojít k situaci, kdy je přípravný čas některé následující operace delší než součet přípravného času 1. operace, času kusového násobeného počtem kusů transportní dávky a času přechodu. To znamená, že příprava některé z následujících operací musí být zahájena před zahájením přípravy 1. operace. To se symbolicky vyjadřuje výrazem:


Δ = tB2 − (tB1 + dd.tA1 + tP1) ≥ 0


Pokud je kladný, pak je nutno zmiňovanou situaci zohlednit ve výpočtu průběžné doby přičtením této kladné hodnoty.


V praxi je obtížné provedení souběžného nebo smíšeného způsobu předávání, neboť jsou ve hře ještě další výrobní dávky a ideální souběžný nebo smíšený způsob vyžaduje nekompromisní uvolňování pracovišť. Pokud je třeba zkrátit průběžnou dobu výroby dílu v případě, že je ohrožena montáž a nepotřebuje se celé množství vyráběné ve výrobní dávce, lze v průběhu výroby rozdělit vyráběnou dávku a prioritně dokončit jen skutečně požadované množství.


Časový průběh výroby dílů, podskupin, skupin a výrobku


Návaznost výroby jednotlivých komponent a celku výrobku lze znázornit stromečkovým diagramem . Stromečkový diagram vznikne otočením znázornění struktury výrobku o 90° tak, aby orientace stromečku směřovala doprava v souladu s plynutím času.


Pozn. Stromečkový diagram nepřesně vyjadřuje situace, kdy se určitá komponenta opakuje na různých místech struktury výrobku. Pak se totiž části výrobku, ze kterých se opakující komponenta skládá, také opakují. Ve výrobě a nákupu se obvykle vyrábí nebo nakupují společně v jedné výrobní dávce nebo jedné objednávce.