Základy teorie struktury dat
Datová struktura
 Vytisknout materiál

Datová struktura

Definice pojmu

- účelné uspořádání prvků, částí nebo složek datového celku podle určitého jednotícího principu a soustava vnitřních vztahů, souhrn pravidel a omezení, účelně organizujících složky tohoto celku.


Práce s datovou strukturou


Např. komplexní číslo:


Seznam:


Logická úroveň souvisí s tzv.sémantikou datové struktury.


Sémantika datové struktury (DS) určuje:


Popis datové struktury tvoří tzv. schéma datové struktury, někdy se mluví o typu datové struktury. Schéma datové struktury se vyskytuje v systému pouze jednou.


Konkrétně zavedeným a používaným datovým strukturám určitého typu, které mají každá své jméno, se říká instance. Počet instancí určitého typu není omezen.


Existuje-li pro danou datovou strukturu aparát, který umožní jednorázové její naplnění DS konkrétními daty, říkáme, že pro datovou strukturu existuje konstruktor.


Např. datová struktura pole (array) ve většině programovacích systémů nemá konstruktor.


Je-li možno přistupovat a pracovat s jednotlivými prvky datové struktury, říkáme, že pro datovou strukturu existuje selektor.


Např. datová struktura množina nemá selektor. Selektorem datové struktury pole je index. Selektorem datové struktury záznam je jméno položky.


Klasifikace datových struktur


Podle strukturovanosti na:

Jednoduché    (J)    - nelze je rozložit na jednodušší

Strukturované (Str) - skládají se z jednodušších struktur


Podle typu položek na:

Homogenní     (H) - všechny položky struktury jsou stejného typu

Nehomogenní (Nh) - položky struktury mohou být různých typů


Podle polohy sousedních položek na:

Lineární    (L)   - sousední položky ve struktuře lze uspořádat do posloupnosti s uspořádáním předchůdce/následník

Nelineární (NL) - sousední položky nelze uspořádat do lineární posloupnosti


Podle změn počtu položek na:

Statické     (Sta) - existují po celou dobu zpracování

Dynamické (D)   - vznikají a zanikají během zpracování