Život Bohumila Hrabala

Ačkoliv se Bohumil Hrabal narodil v Brně, dětství prožil v Polné a Nymburce, kde také vystudoval místní reálku. Poté pokračoval ve studiích na Právnické fakultě UK v Praze. Po uzavření českých vysokých škol německou okupační správou prošel řadou profesí – úředník, traťový dělník, výpravčí. Po skončení 2. světové války dokončil vysokoškolská studia, nicméně kariéry právníka se vzdal. Nejprve pracoval jako obchodní cestující. V roce 1949 dobrovolně nastoupil do kladenských oceláren.” A jezdil jsem na Kladno k martinským pecím na ocelárnu Poldi a tím moje hra s větami dostávala zvolna jinačí styl….Lyrika zvolna se překlokotala k totálnímu realismu a já jsem to ani nepozoroval, protože práce u ohňů a to milieu ocelárny a drsní hutníci a jejich hovory, to vše mi připadalo tak superkrásné, jako bych pracoval a žil v samotném srdci obrazů Hieronyma Bosche...” Od roku 1954 pracoval jako balič papíru ve Sběrných surovinách a od roku 1959 jako kulisák v pražském Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). V roce 1956 se oženil. Jeho žena Eliška je známá z Hrabalových próz jako Pipsi. Od roku 1963 až do své tragické smrti v únoru 1997 působil jako spisovavatel z povolání. „Víte , to moje psaní je taky taková obrana před sebevraždou, jako bych tím psaním utíkal sám před sebou a od sebe, tím psaním, ale současně se někde doberu, co ze mne zbude? Kdo jsem byl a jsem právě teď, tím psaním se tak nějak léčím, tak jako se léčili katolíci zpovědí, tak jako se léčili židé u zdi nářků, tak jako se léčili naši předkové, že svoje tajnosti a obavy a hrůzy vyříkaly do staré němé vrby…“

Zpět na úvodní stranu

Ověřit: XHTML 1.0 Strict CSS