Jaro ve Vidni

Po Velikonocich, ktere jsem postupne travil v Praze, Plzni, ve Skalne, ale hlavne v kostele, jsem se opet vracel do Vidne. Od prvniho okamziku, kdy jsem vystoupil z autobusu, se mi zdala Viden ponekud pozmenena. Pricinu jsem objevil az dnes rano, kdy jsem otrhaval jednomu stromku jeho kvety obsypane vetvicky. Do Vidne dorazilo jaro!¹

Z prace chodim, stejne jako do ni prichazim: pozde. Vcera jsem odchazel kolem pul jedenacte vecer. Ma zimni cepice, pevne narazena na me hlave pusobila jaksi nepatricne, to jsem vedel. Presto mi to vsechno jeste nedoslo. A kdyz jsem pak prichazel k Salztorbrucke, mostu spojujicim prvni mestkou ctvrt s druhou, a na kterem to nepretrzite fouka od severu, zpusobil mi vlahy vanek nemale dychaci potize. Cestou se oprel do stromove aleje, ktera vede podel rusne silnice a smes pylu a vyfukovych splodin me ponekud pridusila. Podobne na me pusobi jeste oder, ktery panuje v jednom nocnim klubu, ktery take lezi na ceste z prace a ve kterem jsem nikdy nebyl. Pres tyto evidentni znamky, mi slovo jaro prislo na mysl opravdu az dnes rano.

A vyhercem se stava...

Dvacateho sedmeho brezna byla vyhlasena soutez. Pravidla byla velmi jednoducha. Kdo mi prvni posle SMS s heslem, ktere bylo k docteni primo na strankach, vyhrava! Netrvalo to ani devet dni a uz je znam vyherce. Diky Adame Svejdo!

Modern American Usage

Exciting: This by now ridiculous word needs no illustration from current sources: it is ubiquitous and nearly always empty of meaning. It has not yet displaced its equally empty companion, fascinating, so that a comparsion of the two is still possible and constructive. Exciting implies agitated motion; fascinating implies frozen immobility. The two are used interchangeably to say: admirable, new, excellent, practical, pretty good, not half bad.

me: In each generation, an American knocks at a friend's door and, on hearing the call Who is it?, chokes on the natural answer It's me. But American usage long ago licensed the colloquial It's me despite the purist preference to the grammatically chaste It's I. Follett noted that "It's me and That's me are indispensible to friendship and domestic life"...

Opsano z American Modern Usage.

Shakespeare & Company

Shakespeare and company; knihkupectvi s malovanou ceduli kynklajici nad chodnikem ulicky Judengasse s nabidkou knih vsech zanru a cen.

Knihkupkyne za treti ctvrtinou sveho zivota, v cernem rolaku, poustejici desky Strawinskeho.
Vune tabaku.

Steny oblozene basnemi, romany, pruvodci, knihami o umeni, o filosofii, pravu, logice, ale i o umele inteligenci. (Pro ty nejvyse pouze se zebrikem!) Vetsina knih pak obepnuta gumickou.

Pres ulici, za sklem opet knihy, naskladane uhledne, cekajici bud na zapomneni, nebo na ctenare. Opet rozmanitych temat knihy s cenovkou 5 €

Ale zpet dovnitr, do tepla! K malemu kulatemu stolecku a dvema zidlim, odlozenemu kabatu a ctenari posazenemu u toho stolku. Book store Shakespeare & company tot ocarovane misto. Brana.

A ja? V tuto chvili zacteny do knihy Reeling in Russia. Druha: Modern American Usage - pruvodce soucasnou anglictinou v Americe - v ocekavani na policce. Obe pak porizene s laskavou slevou z tech mizernych peti za tri.

Zneklidnujici?

Wie geht es dir?

Kdyz jsem se pred mym sousedem turkem Alk'nem zminil, ze hodlam chodit na kurzy nemciny, zeptal se me, kolik mi je let a pak mi popral hodne stesti. Je mozne, ze clovek, ktery zazil dvadvacet obratek Zeme kolem Slunce, neni schopen naucit se cizi jazyk? Brzy to mam zjistit.

Nase skupina na kurzu se klada ze sedmi lidi. Zastoupeny jsou tri kontinenty. Vezmu-li to od vychodu na zapad, potom musim zacit s Juri. Juri je Japonka, nasleduje Fatih a Banu, oba jsou z Turecka, potom ja, po mne Raquel ze Spanelska, Liana z Peru a Liery z Costa Ricy. Ucitelka se nezdala byt takovym svetovym zastoupenim nijak prekvapena.

Pozitivni motivace

Necekal jsem, ze nas budou trestat za chyby ve vyslovnosti, ci v syntaxi, ale to ceho se ucastnim me beztak prekvapilo. Jsme chvaleni uplne za vsechno. Zechs je stejne perfektni jako ziks, nebo sich. Naprosto nesrozumitelne vyslovena veta je odmenena pochvalnym super a podobne. Sam jsem se pristihl, jak tomu podleham. Pochvalen jsem se usmival jak idiot pote, co jsem svou nemeckou vetu dokonale znicil. Vubec mi to nevadilo.

Velke kosher olivy

Ulice Grosse Schiffgasse, kde nyni bydlim, se nachazi na zapadnim brehu dunajskeho kanalu. Pesky jdu patnact minut a stojim pred branami katedraly svateho Stepana, dalsich deset a jsem u Technicke university.

Z okna spolecne kuchyne je videt do ulice a clovek rychle zjisti, ze Grosse Schiffgasse se nachazi v zidovske ctvrti. Na ulici se mihaji lide v cernych kabatech, z pod klobouku jim plandaji pejzy, pokud nemaji klobouk, maji jarmulku a v sobotu muzete zahlednout krasne strajmly. Pruvodce rika, ze na druhem brehu kanalu se nachazelo zidovske ghetto. Jinde se doctete, ze primo v ulici je vereinssynagogen. Jdete-li ulici smerem na sever a u posty zahnete v pravo, po nekolika krocich stojite pred obchodem s kosher potravinami. Ten obchod vede rus.

Zrovna jsem se shanel po olivach, kdyz jsem zavital do tohoto kramku a pres veskere hebrejske napisy jsem nakonec rozpoznal pozadovany regal a vyjmul z nej jednu plechovku. Pln ocekavani jsem ji vcera otevrel. Necekali me olivy s pejzami ale s peckami.