Úvod

Všeobecný úvod

Elektrická energie se k místu spotřeby přivádí prostřednictvím elektrického vedení. Elektrické vedení je tvořeno vodičem, kterým je veden elektrický proud a izolací, jejímž účelem je udržovat rozdíl potenciálů (napětí) mezi vodičem a okolím. Protože vodiče, které používáme v praxi nejsou dokonalé, tj. ideální supravodiče, vznikají průchodem elektrického proudu ztráty, a tím se vyvíjí teplo vodiče. Tato skutečnost je třeba respektovat při dimenzování vodičů a kabelů.

Základní teorie dimenzování vodiče

Vodiče elektrického rozvodu je třeba nadimenzovat podle několika základních hledisek. Mezi tato hlediska samozřejmě nepatří jen dimenzování dle provozní teploty a dimenzování dle tepelných účinků zkratových proudů. Vodiče elektrického vedení musí být dostatečně mechanicky pevné nejenom pro montáž, ale také musí odolávat dynamickému působení zkratových proudů, které se mohou vyskytnout na elektrickém vedení. Každé z těchto kritérii znamená při navrhování různý průřez vodičů.

Ve výsledku musí být použit největší průřez požadovaný jakoukoliv výše uvedenou podmínkou tak, aby nebyla překročena mez hospodárnosti průřezu.

Nesmím zde při dimenzování opomenout ze ve vztahu pro minimální průřez vodiče hraje důležitou roli doba zkratu tk. Tuto dobu ovlivňujeme správně navrženými jistícími prvky v daném obvodu. Při algoritmizaci výpočtu musíme zkontrolovat jestli tato doba je reálně dosažitelná dostupnými jistícími prostředky.

Při dodržení všech těchto kritérií získáme ve výsledku elektrické vedení, které bude nadimenzováno nejenom pro provozní požadavky, ale i z hlediska ekonomických faktorů.