Zpracování signálů

pip

Zdrojové kódování

Libovolná informace, která má být přenesena digitálním radiokomunikačním systémem, musí být nejdříve převedena na elektrický signál.

K tomu účelu slouží převodníky mechanických, optických, zvukových a jiných veličin na veličiny elektrické, nejčastěji napětí.

Vytvořený elektrický signál, obvykle v analogové podobě, se převádí na signál digitální v analogově-digitálním převodníku, který může, ale nemusí být součástí kodéru zdroje signálu.

Kanálové kódování

Cílem kanálového kódování je zabezpečit signál proti chybám vznikajícím při přenosu v komunikačním kanálu.

Chyby signálu mohou být způsobeny šumem, různými druhy rušení, únikem signálu, odrazy, přepnutím signálu při handoveru, atd. Mohou být ojedinělé nebo se mohou vyskytovat ve skupinách (shluky chyb, bursty).

Podstatou zabezpečení signálu je mírné, úmyslné a kontrolované zvýšení jeho redundance (např. přidáním jistého počtu kontrolních bitů).

Prokládání

Prokládání (Interleaving) se používá jako ochrana signálu proti skupinovým chybám (shluku chyb) a tvoří doplněk kanálového kódování.

Digitální modulace

Modulace je proces, při kterém dochází k ovlivňování některého parametru nosného signálu v závislosti na okamžité hodnotě modulačního signálu.

U radiokomunikačních systémů je nosným signálem harmonický signál (nosná) se třemi parametry – amplitudou, kmitočtem a počáteční fází.

U digitálních radiokomunikačních systémů je modulačním signálem digitální signál, který může nabývat pouze dvou různých hodnot, a to log 1 a log 0.

Zpět na hlavní stranu
Odkaz na autora