Vše o času

Šíření časových signálů v České Republice, OMA 50

Pokusné vysílání přesného kmitočtu a časového signálu z hodin vyvinutých v ÚRE AV ČR u nás začalo rokem 1955, kolektivní stanicí OK1KAA na frekvenci 3,5 MHz, a dále pokračovalo vysíláním krátkovlnných stanic OMA 2,5 MHz a OLB5 3,170 MHz. Dlouhovlnné vysílání začalo 17. května 1957 stanicí OLP 48,6 kHz a vyústilo v dubnu 1958 vysíláním stanice OMA 50 na výhodném okrouhlém kmitočtu 50 kHz (který nám mohli všichni jen závidět). Tato stanice šířila svou normálovou frekvenci a časové signály vysílačem OMA 50 z Liblic u Českého Brodu výkonem 50 kW do T antény. Byli jsme tehdy první stanicí šířící časové signály na dlouhých vlnách na světě. Po definování Pražského koordinovaného času UTC(TP) v lednu 1969, vysílala OMA 50 tento čas v mikrosekundové shodě se světovým koordinovaným časem UTC, odvozovaným z cesiových atomových hodin v ÚRE. Od roku 1974 bylo zavedeno kódování v BCD tvořeném klíčováním fáze nosné o 180°, což byl technicky vyspělejší systém než používal v té době vysílač DCF77 (vysílající teprve od září roku 1970). Škodou zůstává, že tehdejší výrobci časoměrné techniky neodhadli vývoj v oboru a neuvedli na trh výrobky řízené tímto signálem pro širší veřejnost. Nevýhodou bylo i to, že si provozovatel vysílače vyhradil jednodenní údržbovou přestávku měsíčně. Navíc bylo vysílání vypínáno i na několik měsíců při údržbě ostatních anténních systémů provozovatele. Po tuto dobu bylo náhradní vysílání prováděno vysílačem Poděbrady, který měl výkon pouze 5 kW. A tak zájem o vysílání vysílače OMA 50 stále klesal, až bylo financování jeho provozu neúnosné a vysílač byl na jaře roku 1995 vypnut. Je ironií osudu, že OMA  50 zaniká zase jako jedna z prvních. Další podrobné informace o vzniku, vývoji a zániku vysílače OMA 50 lze nalézt v článku Ing. Vladimíra Ptáčka v [5], z něhož jsem čerpal i tyto informace.

Zánikem sdělování přesného času a kmitočtu pomocí dlouhovlnného vysílače u nás ale chronometrie nezanikla. Koordinovaný čas UTC(TP), Tempus Pragense, platný od ledna 1969 je i nadále udržován v mikrosekundové shodě se světovým koordinovaným časem UTC pracovníky časové laboratoře ÚRE AV ČR v Praze-Kobylisích, kde jsou umístěny dva základní cesiové etalony, hlavní hodiny udržující čas UTC(TP) a měřicí technika GPS. Dosažená nepřesnost je 10-14, jako frekvenční normály jsou k dispozici výstupy na 10 MHz, 5 MHz a 100 kHz. Další dva cesiové normály jsou v budově ÚTB SPT Telecom v Praze na Žižkově. Pro koordinaci UTC(TP) s UTC bylo zpočátku používáno unikátní československé televizní metody, poté bylo využíváno navigačního systému LORAN-C a od září 1991 je využíván družicový navigační systém GPS, přičemž koordinace systémem LORAN-C zůstává jako doplňková metoda a od televizních měření bylo upuštěno. Od kmitočtového normálu ÚRE AV ČR jsou se submikrosekundovou přesností odvozovány řádkové a snímkové synchronizační impulsy programu ČT 1 a ČT 2. Dále nosné kmitočty některých středovlnných vysílačů jež provozují České radiokomunikace jsou odvozovány od signálu vysílače DCF77. S ÚRE dále úzce spolupracuje Astronomický ústav AV ČR (AsÚ), který na ondřejovské observatoři fotografickým zenitteleskopem určuje vztah mezi UT1 a UTC(TP). Výsledky těchto měření jsou pak AsÚ publikovány např. ve Hvězdářských ročenkách [3, 4].


Seznam použitých zkratek a časoměrných systémů

  • PTB - Fyzikální a technický spolkový úřad se sídlem v Braunschweigu.
  • SNTP, NTP - (Simple) Network Time Protocol. Protokoly pro syncronizaci času.
  • GMT - Greenwich Mean Time, čas na poledníku v Greenwich
  • SEČ - středoevropský čas SEČ = UTC + 1 h. V německy mulvívích zemích označován jako MEZ, v anglofonních zemích CET.
  • SELČ - středoevropský letní čas SEČ = UTC + 2 h, byl poprvé použit roku 1918, pravidelně je používán od roku 1979. V německy mulvívích zemích je označován jako MESZ, v anglofonních zemích CEST.
  • TAI - mezinárodní atomový čas, je definován pomocí atomové sekundy, je nezávislý na rotaci Země, bez korekcí, rozdíl TAI - UTC je nyní +32 s. Tento čas představuje v současné době nejpřesnější dosažitelnou časovou stupnici. Stupnice je oficiálně platná od 1.1.1972.
  • TT - terestrický čas, je dán vztahem TT = TAI + 32,184 s, dále platí vztah TT = UTC + dT. Přičemž dT je oprava na nerovnoměrnost rotace Země. Hodnota opravy se určuje na základě měření. Bývají v něm udávány efemeridy těles sluneční soustavy.
  • UT neboli UT1 - světový astronomický čas na poledníku v Greenwich (je nehomogenní, závislý na úhlu otočení země kolem osy)
  • UTC - koordinovaný světový čas (Universal Time Coordinated) je úzce vztažen ke světovému času UT1. Z UTC vychází světový systém občanského času. Světový koordinovaný čas UTC se liší od TAI vždy o celý počet sekund, tak aby se UTC co nejvíce blížil času UT1. Přestupná sekunda se vkládá jestliže se rozdíl mezi UT1 - UTC blíží hodnotě 0,9 s.
  • UT2 - je vlastně UT1 bez ročních výkyvů (homogenní čas, definován podle otáčení země)

Použitá literatura

[1] Die Funk-Uhr Homepage (německy) a Radio-Clock Homepage (anglicky)
[2] PTB Fachbereich 4.3 (v němčině) a PTB Department 4.3 (v angličtině)
[3] Hvězdářská ročenka 1998, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Astronomický ústav
      AV ČR, PRPEEZ know-how a Petr Sojka, Praha 1997, ISBN 80-86017-07-9
[4] Hvězdářská ročenka 1993, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, a S. Kříž - servis
      výzkumu podnikům, Praha 1992, ISBN 80-900731-1-5
[5] Ing. Vladimír Ptáček, OMA 50 in memoriam, Říše hvězd 1-6/1997 str. 20 až 21,
      ISSN 0035-5550
[6] Ing. Jan Hájek, Vysílání normálových frekvencí a přenos časové informace,
      Sdělovací technika 7/1974 str. 254 až 258
[7] Ing. Josef Pokorný, Digitální hodiny s přijímačem DCF77, Amatérké radio 8/1994
      str. 11 až 15, Amatérské radio 9/1994 str. 16 až 17

Děkuji PTB a Robertu Heretovi za poskytnuté informace.


© 1997-2002 Martin Poupa