| Andrea Ronešová | |
|---|---|
| Proud indukčností roste, dokud napětí na tranzistoru nedosáhne napětí zdroje. V ten okamžik je na indukčnosti nulové napětí. Při dalším nárůstu napětí na tranzistoru se napětí na cívce otočí a proud začne klesat. A dokud neklesne proud tranzistorem na nulu, tak není zavřený. | |
Vloženo: 21.4.2008 10:28 z IP: 147.228.95.97 | |
| Ivan | |
|---|---|
| Proud indukčností roste dokud je na ni napětí a to napětí je na ni dokud se tranzistor uplně nezavře. Jinak doposud jsem se také nesetkal s jednočinným síťovým zdrojem který by žádné ošetření na primární straně neměl, co přinese budoucnost se nechám překvapit. | |
Vloženo: 21.4.2008 0:03 z IP: 212.96.165.81 | |
| Jura | |
|---|---|
| A ještě doplňuji: Pro rozené detektivy by mohlo být osazování přepěťových ochran u takových zdrojů docela dobrým tématem pro šetření od kdy se dávají, proč se dávaly a proč dávají nadále- VŠUDE. Jak to souvisí s lidskou psychykou, a jejími nectnostmi, jako nedostatek sebedůvěry a tím strachu mít jiný názor, "co když se mýlím", nebo naopak pohodlnost, a v některých případech honba za penězy- co nejvíc práce za co nejkratší čas se zaručeným úspěchem- opakování vyzkoušených postupů dokola a tréning hlasivek za účelem efektivity pomlouvání a lezení do prdele). Kolik takových nesrovnalostí by se asi dalo v celé té elektronice najít? Každý máme jinou hloubku a hlavně "rozložení" znalostí a přístup, tak zkrátka věci děláme jinak. Čí postup je ten nejsprávnější? Přesto, že je elektronika v podstatě exaktní jako blázen, těžko říct. Asi by k tomu bylo poteba zaměstnat velice kvalifikovaný výzkumný tým..., trochu neefektivní, ne? | |
Vloženo: 17.4.2008 12:30 z IP: 195.178.67.252 | |
| jura | |
|---|---|
| Jo, to mě taky napadlo, takže asi bude. | |
Vloženo: 17.4.2008 0:49 z IP: 85.160.69.8 | |
| Andrea Ronešová | |
|---|---|
| Jestli ona ta ochrana nebude přežitek z bipolárů | |
Vloženo: 16.4.2008 15:38 z IP: 147.228.95.97 | |
| jura | |
|---|---|
| Ale samozřejmě u výkonných zrojů už se taková ochrana může vyplatit | |
Vloženo: 12.4.2008 15:46 z IP: 85.160.69.212 | |
| Jura | |
|---|---|
| Připojuji svůj souhlas s Ivanem, až na ten překlep s rostoucím proudem při rozepínání MOS. Jen by jsem rád doplnil poznámečku, že nevím a provokuje mě, proč musí každý konstruktér mechanicky opakovat aplikaci ochranného obvodu proti špičkám. Pokud je parazitní indukčnost vypínaného obvodu dostatečně nízká, tranzistor se zase tak moc nezapotí. Jiná situace by mohla nastat jednak při poruše vyhlazovacího kondenzátoru na sekundáru zdroje, ty bývají dost poddimenzované, pak odejde pomalu celý zdroj, nebo poruše něčeho ve zpětné vazbě- podobná destrukce. Ale má smysl kvůli tomu přepěťovou ochranu osazovat? No, já by jsem asi radši dal lepší kondenzátory a když odejde něco ve zpětné vazbě, tak ať to radši vyřadí celý zdroj, než to, co napájí. Tak tomu říkám 150 let praxe a trénovaný hlasivky některých našich kolegů, kteří mají přece vždycky pravdu a ti ostatní radši mlčí a dělají to stejně- když se jim něco nepovede, tak je to vždycky tím, že neposlechli toho zkušeného, ne? | |
Vloženo: 12.4.2008 15:44 z IP: 85.160.69.212 | |
| Pruraz MOSFET-u | Ivan |
|---|---|
| -Mám dojem, že ten napěťový průraz v MOSFETu a napěťový průraz v transilu je totéž.- To je pravda, jen ten tranzistor ve zdroji má na starosti jinou práci a určitě se dost "zapotí" když má spolehlivě rozepnout nemalý a navíc neustále rostoucí proud, což je nejkritičtější fáze jeho práce, a zaůtočit na něj průrazem sotva se mu to podaří není vůbec bezpečné a tak aby si odpočinul se mu pomáhá - třeba tím transilem ale to už je asi jasné. | |
Vloženo: 9.4.2008 21:30 z IP: 212.96.165.81 | |
| Transil+Dioda | Ivan |
|---|---|
| Chce to nezaujatý pohled a je jasné že si tu neodporujeme ale naopak se dobře doplňujem. - uznávám že se Andrea nespletla ale se spletl výrobce toho zdroje když to nesprávně "opajcoval". - už předtím jsem připustil že to i může fungovat, jedná se o "pomocný zdroj", z ATXového PC zdroje, jehož max výkon je pod 20W a většinou pracuje s celkem stabilní zátěží proto napěťové špičky nebudou nijak extrémní hodnotou ani výkonem. Osazený tranzistor je výkonově dost předimenzován a tyto skutečnosti dávají značný předpoklad pro to aby zdroj fungoval i když nebudou ošetřeny překmitové špičky. Zodpovědný konstruktér by ale ani takovýto zdroj bez jakékoli ochrany nepustil do praktického používání. Dá se jen potvrdit že jak Andrea tak i Jura a Michal mají ve většině argumentů pravdu, jen je potřeba je správně přiřadit. Pro zdroj o větším výkonu by absence ochrany byla určitě destruktivní. | |
Vloženo: 9.4.2008 20:46 z IP: 212.96.165.81 | |
| FFT | 3K |
|---|---|
| Bylo by mozne uverejnit zdrojak k vypoctu FFT pro AVR?
Pro porovnani treba s hotovou FFT knihovnou
http://elm-chan.org/docs/avrlib/av rfft.zip Dekuji. |
|
Vloženo: 4.4.2008 19:59 z IP: 85.135.77.18 | |