Buddhismus o sobě dává v českých zemích poprvé výrazněji vědět na konci 19. století, a to prostřednictvím první české encyklopedie Slovník naučný. Tu sestavil F. L. Rieger a obsahuje výrazy jako Buddha, buddhismus či lamaismus. V 19. století byl buddhismus lákavým tématem pro mnoho básníků a spisovatelů. Mimo jiné z něj čerpali např. Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer a další. Vůbec první kniha zaměřená přímo na buddhismus byla publikována v roce1904 českým filozofem A. Langem, avšak toto dílo bylo shledáno velmi kritickým a neobjektivním. Dalším významným dílem je až Lesného studie Buddhismus z roku 1921. Do této doby bylo informací o buddhismu poskrovnu. Rovněž s aktivitami českých buddhistů tomu bylo v tomto období podobně. Jediným existujícím spolkem byla v této době Československá buddhistická společnost (pod hlavičkou indické Maha Bodhi Society).
Situace se začala zlepšovat po vzniku Československé republiky v roce 1918. Spolu s českou indologií se začalo rozvíjet studium sanskrtu a pálijštiny, které jsou považovány za klasické jazyky buddhistických textů. Za nejvýznamnější dílo tohoto období je považován již zmíněný Buddhismus od Vincence Lesného. Lesný, spolu s Rakušanem Morizem Winternitzem, je zároveň považován za jednu nejvýznamnějších postav české indologie. Důležitou postavou mezi propagátory Buddhovy nauky v 1. polovině 20. století byl rovněž Dr. Leopold Procházka. V řadě svých knih se zabývá především Buddhovým učením théravádového buddhismu. Jeho velkým snem bylo vybudování prvního buddhistického centra v Československu a chtěl se stát buddhistickým mnichem na Srí Lance. Žádný z těchto plánů se mu však nepodařilo uskutečnit, protože roku 1944 byl uvězněn německým gestapem, na následky čehož zemřel.
Stěžejní osobností mezi mystiky byl slavný fotograf a mystik František Drtikol (1883 – 1961), nazývaný také jako „první český buddhistický patriarcha“. Drtikolova osobitá nauka vycházela z křesťanské mystiky a pomocí buddhistických pojmů se v ní hovoří o cestě k probuzení a ukončení koloběhu reinkarnací prostřednictvím cesty buddhismu. Významnými drtikolovými počiny jsou četné překlady buddhistických knih a textů. Mezi jinými jsou to Mádhjamamikašástra od Nágárdžuny, několik částí Aštasáhasrikápradžňápáramitásútry či Diamantové sútry. Překlady od Drtikola putovaly mezi lidmi jako opisy a měly velký vliv mimo jiné na duchovní veličiny 20. století., Květoslava Minaříka a Egona Bondyho. Květoslav Minařík byl vedle Drtikola druhou význačnou osobností z oblasti Českého mysticismu 20. století. Je autorem řady knih, ve kterých popisoval své duchovní zážitky, a jeho knihy výrazně přispěly k popularizaci buddhismu v našich zemích.
Na akademické úrovni se studiu buddhismu nejvíce věnoval český filozof Zbyněk Fišer (vl. jménem Egon Bondy). Ve svém samizdatovém díle Poznámky k indické filozofii srozumitelně přibližuje hlavní buddhistické školy a filozofické nauky předních buddhistických filozofů (např. Dharmakírti, Asanga aj.). Závěrem je ještě třeba zmínit dva významné české buddhology, jimiž jsou Karel Werner a prof. Ivo Fišer. Druhý jmenovaný proslul svou studií Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, která stále patří mezi nejvýznamnější české knihy o buddhismu.
- Théravádový Buddhismus
- Zenový Buddhismus
- Tibetský Buddhismus
- Vadžrajána
NAHORU