Historie Internetu

Kde by se český „človíček“ zhruba před 20 lety nadál, že nebude mít sebemenší problém se během několika vteřin spojit s někým z Ameriky, Japonska nebo Austrálie? Vyhledat přes několik „kliknutí“ informace, které potřebuje? Například mapu, telefonní číslo, daňový zákon nebo aktuální stav svého účtu. V dnešní době – samozřejmost!
Věda a technika zaznamenala ve 20 století obrovský pokrok. Jedním z nejvýznamnějších je založení internetu a jeho obrovsky rychlý rozvoj. Můžeme tuto etapu v dějinách lidstva označit jako „dobu internetovou“

Co je to internet? Dal by se charakterizovat jako celosvětová soustava vzájemně propojených sítí určená k přenosu informací pomocí „protokolů“. To vše zjednodušeně řečeno!
Internetová síť nemá konkrétního vlastníka. Jakoby vlastníkem dílčí sítě je Internet Service Provider. Uživatelé internetu platí těmto „Providerům“ za poskytované služby.

Již první síť byla testována v roce 1968 ve Velké Británii, ale tato síť zůstala pouze jako experiment v laboratoři. Oficiálně Internet vznikl jako vojenský experiment grantové agentury ARPA (agentura byla později přejmenovaná na DARPA). v USA pro účely vlády v době tzv. studené války se Sovětským svazem. Podle této organizace byla síť pojmenovaná a v roce 1969 byla založena decentralizovaná akademická síť ARPANET se 4 uzly. Tyto uzly byly počítače nebo specializovaná zařízení na čtyřech univerzitách USA. Ve Stanfordu, Los Angeles, Utahu a Santa Barbara. Síť arpanet byla předchůdcem dnešního internetu. Původně experimentální síť fungovala na základě přepojování paketů (balíčků informací). V roce 1983 se od ARPANETU oddělila vojenská síť MILNET.

Už v roce 1973 nebyla internetová síť pouze záležitostí USA, ale pronikla i do Evropy. V roce 1973 došlo k připojení dvou významných neamerických institucí (University College of London a Royal Radar Establishment) Například v roce 1976 ji použila jako poštovní komunikaci britská královna Alžběta.

V průběhu dalších let byl systém sítě zdokonalován. V roce 1984 bylo k Internetu připojeno pouhých tisíc počítačů, zatímco už v roce 1992 bylo připojeno již více jak milion počítačů.Pro komunikaci mezi uzly, začal být používán protokol (Protokol = souhrn pravidel, která používají dvě strany, aby se mohly domluvit a spolupracovat v situacích, které normálně řeší každá z nich po svém) NCP, později nahrazen protokolem TCP/IP, a tím v roce 1990 přebrala funkci ARPANETU A MILNETU nová síť NSFNET, která vznikla v roce 1986 a stává se páteřní sítí v USA financované z vládní agenturou NSF. ARPANET A MILNET slouží opět výhradně armádě USA. Nová síť NSFNET podněcuje rozrůstající připojování a stává se doménou pro vzdělávání a výzkum. V roce 1987 více než 10 000 uzlů. Elektronická pošta, FTP a Telnet se staly standardními službami. Prvním pokusem o vyhledávací služby byla v roce 1989 ARCHIE pro vyhledávání souborů v rámci FTP serverů. Obecnější službou byl GOPHER a VERONICA.

V roce1993 nastává BOOM internetu v USA – k internetu se připojuje Bílý dům (White House, Washington, D.C.)
Tímto krokem vstupuje do internetu státní správa USA a internet se stává informačním nástrojem.

Počet připojených počítačů rapidně roste a v roce 1995 se odhaduje připojení již 20 milionů uživatelů z celého světa a v roce 2000 neuvěřitelných více jak 300 milionů počítačů.

Velkou zásluhu na tomto rozmachu internetu má založení jedné z mnoha služeb internetu V roce 1989 vyvinul Tim Berners-Lee hypertextové dokumenty, tedy texty, které mohou obsahovat hypertextové odkazy na další dokumenty umístěné klidně na druhém konci světa. Tomuto systému „obrovské celosvětové pavučiny“ se říká World Wide Web, tedy naše známé WWW nebo také pouze web.

S rozmachem internetu přicházejí i problémy a to ve formě virů, červů, trojských koní a podobné „havěti“. Toto je spojeno s tím, že internet díky svému rozmachu a oblíbenosti, již nebylo možno udržet jen na půdě vládní a akademické, ale stal se záležitostí především komerční záležitostí a také součástí každodenního života. Původně byl internet jakýmsi tabu pro komerční záležitosti – bylo mýtem, že vše poskytované na internetu musí být poskytováno zdarma. O dlouhodobé neudržitelnosti Internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivity, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i dosavadních zastánců akademického Internetu. V USA se chápalo zpřístupnění komerčnímu využití internetu jako nástroj k oživení americké ekonomiky. Na základě toho USA začaly vyvíjet novou gigabitovou základní síť NREN.