UĹž nÄkolik desĂtek let jsou neoddÄlitelnou souÄĂĄstĂ naĹĄĂch ĹživotĹŻ. NÄkdo se s nimi sestkĂĄvĂĄ kaĹždĂ˝ den, nÄkdo ani nevĂ, jak vypadĂĄ. PoÄĂtaÄ. I kdyĹž si to moĹžnĂĄ neuvÄdomujeme, vĹĄednĂ den bychom si bez poÄĂtaÄĹŻ nedokĂĄzali pĹedstavit. KdyĹž platĂme v obchodÄ rohlĂky, dĂvĂĄme veÄer na zprĂĄvy, nebo Äteme rannĂ noviny - za vĹĄĂm stojĂ poÄĂtaÄe. ale kdo stĂĄl za tĂm, Ĺže tyto kouzelnĂŠ bedĂ˝nky vĹŻbec vznikly a zasĂĄhly tak vĂ˝znamnou mĂrou do naĹĄich ĹživotĹŻ?
HISTORIE poÄĂtaÄĹŻ |
|
|---|---|
| Generace poÄĂtaÄĹŻ | VĂ˝voj |
| PĹedchĹŻdci | Abakus |
| NultĂĄ | PoÄĂĄtek 40.let 20.stoletĂ |
| PrvnĂ | ENIAC |
| DruhĂĄ | Elektronky nahrazeny tranzistory |
| TĹetĂ | IntegrovanĂ˝ obvod, prvnĂ Äip, magnetickĂĄ bublinkovĂĄ pamÄĹĽ |
| ÄtvrtĂĄ-do dnes | Mikroprocesory, inkoustovĂĄ tiskĂĄrna, MS-DOS-prvnĂ operaÄnĂ systĂŠm, diskety, laserovĂĄ tiskĂĄrna, internet... |
PĹedchĹŻdci poÄĂtaÄĹŻ-Od pradĂĄvna si lidĂŠ vymýťleli stroje a pomĹŻcky, kterĂŠ by jim usnadĹovali prĂĄci s ÄĂsly. UĹž pĹed pÄti tisĂci lety se v MalĂŠ Asii objevil
stroj, zvanĂ˝ abakus â poÄĂtacĂ pomĹŻcka zaloĹženĂĄ na systĂŠmu korĂĄlkĹŻ (v ĹĂmÄ zvanĂ˝ch âcalculliâ â odtud nĂĄzev kalkulaÄka), kterĂŠ na tyÄkĂĄch klouĹžou nahoru a dolĹŻ.
V sedmnĂĄctĂŠm stoletĂ byly v Anglii sestaveny prvnĂ logaritmickĂŠ tabulky, po nichĹž nĂĄsledovalo i logaritmickĂŠ pravĂtko. ObjevujĂ se i prvnĂ poÄĂtacĂ stroje,
kterĂŠ pracovaly na principu ozubenĂ˝ch kol. Byly to rĹŻznĂŠ pokladny a mechanickĂŠ kalkulĂĄtory, kterĂŠ pĹetrvaly aĹž do dvacĂĄtĂŠho stoletĂ (pracovali s nimi
napĹĂklad i ameriÄtĂ vÄdci pĹi vĂ˝voji atomovĂŠ pumy) a udrĹžely se ve vĂ˝robÄ i v praxi aĹž do ĹĄedesĂĄtĂ˝ch let, kdy byly nejdĹĂve nahrazeny elektrickĂ˝mi
kalkulaÄkami a poslĂŠze elektronickĂ˝mi poÄĂtaÄi.
NultĂĄ generace poÄĂtaÄĹŻ pĹichĂĄzĂ v obdobĂ II. svÄtovĂŠ vĂĄlky, kterĂĄ byla snad tou nejvÄtĹĄĂ tragĂŠdiĂ v historii lidstva. Je nicmĂŠnÄ nepopiratelnĂ˝m faktem, Ĺže bÄhem tohoto obdobĂ doĹĄlo k ohromnĂŠmu technickĂŠmu pokroku. PoÄĂtaÄĹŻm zaÄaly vlĂĄdy na poÄĂĄtku II. svÄtovĂŠ vĂĄlky vÄnovat nebĂ˝valou pozornost. ZĂĄvod s Äasem o co nejlepĹĄĂ a nejvĹĄestrannÄjĹĄĂ poÄĂtaÄ se odehrĂĄval nejenom v USA a VelkĂŠ BritĂĄnii, ale i v nacistickĂŠm NÄmecku. Konstruovaly se hlavnÄ rĹŻznĂŠ ĹĄifrovacĂ a deĹĄifrovacĂ stroje, kterĂŠ se vynutily vĂĄleÄnĂŠ okolnosti.
Historie vĂ˝voje samoÄinnĂ˝ch poÄĂtaÄĹŻ se zaÄĂnĂĄ odvĂjet poÄĂĄtkem 40. let 20. stoletĂ. V roce 1941 konstruuje v NÄmecku Konrad Zuse malĂ˝ relĂŠovĂ˝ samoÄinnĂ˝ poÄĂtaÄ Z4. NedaĹĂ se mu vĹĄak vzbudit pozornost armĂĄdy, proto tento poÄĂtaÄ upadĂĄ v zapomnÄnĂ a je pozdÄji pĹi jednom z nĂĄletĹŻ zniÄen.
RovnÄĹž v USA se pracovalo na takovĂŠm zaĹĂzenĂ. V lednu 1943 Howard H. Aiken a jeho spolupracovnĂci na HarvardskĂŠ universitÄ uvedli do provozu pĹĂstroj
zvanĂ˝ Harvard Mark I. Byl dlouhĂ˝ tĂŠmÄĹ ĹĄestnĂĄct metrĹŻ, vĂĄĹžil pÄt tun a celkem obsahoval tĹi ÄtvrtÄ milionĹŻ souÄĂĄstek
a pĹes 800 kilometrĹŻ drĂĄtovĂ˝ch spojĹŻ. Byl to elektronickĂ˝ relĂŠovĂ˝ poÄĂtaÄ, kterĂ˝ pouĹžĂval elektrickĂ˝ch impulsĹŻ k pohybu s mechanickĂ˝mi souÄĂĄstmi. Byl
pravdÄpodobnÄ pouĹžit k vĂ˝poÄtĹŻm pĹi vĂ˝voji prvnĂ atomovĂŠ bomby.
V roce 1944 byl na univerzitÄ v PensylvĂĄnii ve Filadelfii uveden do provozu ENIAC (Electronic Numerator Integrator And Computer)
â prvnĂ stroj na svÄtÄ, kterĂ˝ mÄl veĹĄkerĂŠ architektonickĂŠ rysy modernĂch poÄĂtaÄĹŻ. Za vĂ˝vojem ENIACu stĂĄli John W. Mauchly (1907 â 1980) a John Presper
Eckert (1919 â 1995), oba elektro â inĹženĂ˝Ĺi a John von Neumann (1907 â 1980) vynikajĂcĂ matematik. ENIAC obsahoval 17 468 elektronek, kolem pÄti milionĹŻ
pĂĄjenĂ˝ch spojĹŻ, 10 000 kondenzĂĄtorĹŻ, 7 000 odporĹŻ, 1 300 relĂŠ, vĂĄĹžil okolo 30 tun a zabĂral plochu asi 310 m2. Jeho spotĹeba elektrickĂŠ energie se pohybovala
okolo 140 kW (tolik tehdy potĹebovala na svĂŠ osvÄtlenĂ znaÄnĂĄ ÄĂĄst Filadelfie) a byl chlazen dvÄma letadlovĂ˝mi motory. Byl ĹĂzen pomocĂ elektronickĂ˝ch impulsĹŻ
a provĂĄdÄl 5 000 operacĂ za sekundu. ZajĂmavosĂ je, Ĺže jeho operaÄnĂ pamÄt tvoĹila trubice naplnÄnĂĄ rtutĂ a informaci zaznamenĂĄvaly vlny na jejĂm povrchu.
O rok pozdÄji v roce 1945 John von Neumann (po vzĂĄjemnĂ˝ch neshodĂĄch s Eckertem a Mauchlym) sestavil a uvedl do provozu poÄĂtaÄ MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer). Tento poÄĂtaÄ byl mimo jinĂŠ pouĹžit k vĂ˝voji vodĂkovĂŠ bomby.
PrvnĂm sĂŠriovĂ˝m poÄĂtaÄem byl elektronkovĂ˝ Univac firmy Remington, skonstruovanĂ˝ roku 1951 Eckertem a Mauchlym. 
U druhĂŠ generace poÄĂtaÄĹŻ se objevujĂ prvnĂ programovacĂ jazyky. Ten ĂşplnÄ prvnĂ vytvoĹil roku 1949 John Mauchly, nazĂ˝val se Short code. DĂĄle to byl napĹĂklad Fortan roku 1957, Algol roku 1958 nebo Basic v roce 1964.
V bĹeznu 1955 Bell Laboratories v USA uvedly do provozu prvnĂ samoÄinnĂ˝ poÄĂtaÄ na svÄtÄ, kterĂ˝ byl osazen tranzistory. Byl to Tradic a jeho
konstruktĂŠrem byl J. H. Felker. PoÄĂtaÄe, kterĂŠ byly mĂsto elektronek osazeny tranzistory, byly nazvĂĄny poÄĂtaÄi druhĂŠ generace. Jejich
pĹednostmi byly malĂŠ rozmÄry, nepatrnĂŠ vĂ˝padky a velmi malĂĄ spotĹeba proudu.
AÄkoliv byly tranzistory proti elektronkĂĄm obrovskĂ˝ skok kupĹedu, stĂĄle vydĂĄvaly velkĂŠ mnoĹžstvĂ tepla, kterĂŠ ĹĄkodilo souÄĂĄstkĂĄm uvnitĹ poÄĂtaÄe. V Äervenci 1958 pĹiĹĄel Jack St. Clair Kilby z Texas Instruments s nĂĄpadem vyrobit jednolitou souÄĂĄstku z kousku kĹemĂku â tzv. integrovanĂ˝ obvod. Jeho pouĹžitĂm se rychlost poÄĂtaÄĹŻ opÄt zvýťila, velikost se naopak velmi snĂĹžila â objevujĂ se prvnĂ modely relativnÄ malĂ˝ch osobnĂch poÄĂtaÄĹŻ. V ĹĂjnu 1958 Kilby zhotovil prvnĂ Äip â germaniovou destiÄku dlouhĂŠ asi 1 cm a tenÄĂ neĹž pĂĄrĂĄtko. V roce 1964 Gordon Moore formuloval domnÄnku (tzv. MoorĹŻv zĂĄkon), Ĺže kapacita integrovanĂ˝ch obvodĹŻ se kaĹždĂ˝ch 12 aĹž 18 mÄsĂcĹŻ zdvojnĂĄsobĂ. Tento zĂĄkon platĂ do dneĹĄka.
V roce 1966 byla vynalezena tzv. magnetickĂĄ bublinkovĂĄ pamÄĹĽ. Tato pamÄĹĽ se sklĂĄdĂĄ z granĂĄtovĂŠ vrstvy o mocnosti 1 mm, kterĂĄ byla nanĂĄĹĄena na integrovanĂ˝
obvod. Magnetizace urÄitĂŠho mĂsta se oznaÄĂ jako â1â, absence magnetizace jako â0â. Kombinacemi tÄchto nul a jedniÄek se potom zapĂĹĄe urÄitĂĄ informace do
pamÄti.Roku 1967 AngliÄan Norman Kitz realizoval Anita Mark 8 â prvnĂ elektronickĂ˝ osobnĂ poÄĂtaÄ (v angliÄtinÄ PC â personal computer). UmoĹžnila mu to
novinka z USA. Firma IBM tam postavila prvnĂ elektronickĂ˝ poÄĂtaÄ (System 360) s vyuĹžitĂm integrovanĂ˝ch obvodĹŻ. TĂm byla otevĹena cesta ke stavbÄ malĂ˝ch
vĂ˝konnĂ˝ch poÄĂtaÄĹŻ. S vynĂĄlezem systĂŠmu LED, tj. zobrazovĂĄnĂ ÄĂsel pomocĂ svÄtelnĂ˝ch diod tu byl k dispozici zpĹŻsob âdisplejeâ, kterĂ˝ se stal bÄĹžnĂ˝m i u
kapesnĂch kalkulĂĄtorĹŻ.
ZaÄala v sedmdesĂĄtĂ˝ch a osmdesĂĄtĂ˝ch letech a trvĂĄ do dneĹĄka.V roce 1971 zavedla americkĂĄ firma Texas Instruments poprvĂŠ vĂ˝robu mikroprocesorĹŻ. V poÄĂtaÄi plnĂ funkci centrĂĄlnĂ jednotky (CPU â Central Processing Unit), kterĂĄ je centrem celĂŠho poÄĂtaÄe. MĹŻĹžeme ĹĂci, Ĺže to je tato souÄĂĄst poÄĂtaÄe, kterĂĄ opravdu âpoÄĂtĂĄâ. OstatnĂ souÄĂĄstky do nĂ vysĂlajĂ rĹŻznĂŠ informace, kterĂŠ vyhodnocuje a ĹĂdĂ potom chod celĂŠho poÄĂtaÄe.
PrvnĂ inkoustovĂĄ tiskĂĄrna byla vyvinuta roku 1976 firmou IBM. O rok pozdÄji Bill Gates a Paul Allen oficiĂĄlnÄ zaklĂĄdajĂ spoleÄnost Microsoft, kterĂĄ je dnes nejvÄtĹĄĂ spoleÄnostĂ vyrĂĄbÄjĂcĂ operaÄnĂ systĂŠmy, tzn. programy, pomocĂ kterĂ˝ch se ovlĂĄdĂĄ poÄĂtaÄ. PrvnĂm operaÄnĂm systĂŠmem byl MS-DOS, kterĂ˝ byl velkĂ˝m skokem kupĹedu ve vĂ˝voji poÄĂtaÄĹŻ, neboĹĽ poÄĂtaÄ se jiĹž nemusel sloĹžitÄ programovat, ale ovlĂĄdal se pomocĂ mnohem jednoduĹĄĹĄĂch pĹĂkazĹŻ. PrvnĂ PC s operaÄnĂm systĂŠmem MS-DOS uvĂĄdĂ v roce 1981 spoleÄnost IBM.
Roku 1983 se zaÄĂnĂĄ pouĹžĂvat disketa, kterĂĄ ĂşspÄĹĄnÄ nahradila dĹĂve pouĹžĂvanou magnetickou pĂĄsku. V roce 1985 Microsoft pro IBM PC Windows 1.0, coĹž bylo zdokonalenĂĄ verze MS-DOS. Roku 1984 zaÄĂnĂĄ Hewlett-Packard prodĂĄvat LaserJet â prvnĂ osobnĂ laserovou tiskĂĄrnu. LaserovĂŠ tiskĂĄrny mÄli oproti inkoustovĂ˝m mnohem lepĹĄĂ kvalitu tisku.
V roce 1986 National Science Foundation schvaluje investici do pĂĄteĹnĂ sĂtÄ Internetu, obrovskĂŠ celosvÄtovĂŠ sĂtÄ, na kterou jsou v dneĹĄnĂ dobÄ napojeny uĹž miliony poÄĂtaÄĹŻ.
Roku 1989 Tim Bernes-Lee vynalĂŠzĂĄ World Wide Web, programovacĂ jazyk, pomocĂ kterĂŠho jsou tvoĹeny webovĂŠ strĂĄnky na Internetu.
VĂ˝voj poÄĂtaÄĹŻ postupuje neustĂĄle kupĹedu. KdyĹž v roce 1989 lidĂŠ ĹĂkali, Ĺže nikdy nebude moĹžnĂŠ zaplnit pevnĂ˝ disk o kapacitÄ 80 MB, netuĹĄili, jak na tom
budou za deset let. StejnÄ jako my nevĂme, co se v poÄĂtaÄovĂŠm svÄtÄ stane napĹĂklad za pĹŻl roku.
PoÄĂtaÄe uĹž zasĂĄhli kaĹždou oblast lidskĂŠ Äinnosti â vÄdu, zdravotnictvĂ, armĂĄdu, bankovnictvĂ, ĹĄkolstvĂ, zĂĄbavnĂ˝ prĹŻmysl a mnoho dalĹĄĂch. A nahradily
v nich v mnoha pĹĂpadech lidi, ĹživĂŠ bytosti. Dalo by se ĹĂci, Ĺže naĹĄe Ĺživoty ĹĂdĂ poÄĂtaÄe. Je na nĂĄs, abychom posoudili, zda je to dobĹe nebo ne.