je historicky prvnĂ Turing-kompletnĂ elektronkovĂ˝ poÄĂtaÄ, jehoĹž vĂ˝voj byl zahĂĄjen v roce 1943 v Penn State University v PensylvĂĄnii v USA, dokonÄen byl
v roce 1946 a pracoval aĹž do roku 1955 pro americkou armĂĄdu v Marylandu.
Obsahoval 17 468 elektronek, 7200 krystalovĂ˝ch diod, 1500 relĂŠ, 70 000 odporĹŻ, 10 000 kondenzĂĄtorĹŻ, okolo 5 miliĂłnĹŻ ruÄnÄ pĂĄjenĂ˝ch spojĹŻ, vĂĄĹžil 27 tun,
zabĂral 63 m2 (2,6 m Ă 0,9 m Ă 26 m), spotĹebovĂĄval 150 kW elektrickĂŠ energie a jeho vĂ˝voj stĂĄl 500 000 dolarĹŻ. Byl pomÄrnÄ poruchovĂ˝ a k zĂĄvadĂĄm na
elektronkĂĄch dochĂĄzelo nejÄastÄji pĹi zapĂnĂĄnĂ nebo vypĂnĂĄnĂ poÄĂtaÄe. Tento problĂŠm byl jednoduĹĄe (i kdyĹž nĂĄkladnÄ) vyĹeĹĄen nepĹetrĹžitĂ˝m provozem.
PotĂŠ se zĂĄvada na elektronkĂĄch vyskytla jednou za dva dny, pĹiÄemĹž k jejĂmu nalezenĂ staÄilo 15 minut. Vstup i vĂ˝stup obstarĂĄvaly dÄrnĂŠ ĹĄtĂtky a tisk se
provĂĄdÄl na specializovanĂŠm stroj (pravdÄpodobnÄ IBM 405).
PĹi prĂĄci s desetimĂstnĂ˝mi ÄĂsly provĂĄdÄl 357 (nĂĄsobenĂ) nebo 35 (dÄlenĂ) operacĂ za sekundu, pĹiÄemĹž operace s menĹĄĂmi ÄĂsly provĂĄdÄl rychleji. PouĹžĂval
desĂtkovou soustavu (dneĹĄnĂ poÄĂtaÄe pouĹžĂvajĂ dvojkovou soustavu). ENIAC byl programovĂĄn pomocĂ pĹepĂnaÄĹŻ, avĹĄak v roce 1948 byl modifikovĂĄn, aby mohl
provĂĄdÄt program uloĹženĂ˝ v pamÄti ROM. Tento zĂĄsah znemoĹžnil paralelnĂ provĂĄdÄnĂ operacĂ a snĂĹžil ĹĄestinĂĄsobnÄ jeho vĂ˝kon, avĹĄak doba programovĂĄnĂ se zkrĂĄtila
ze dnĹŻ na hodiny, coĹž bylo akceptovatelnĂŠ. V roce 1952 byla zvýťena jeho rychlost na tĂŠmÄĹ pĹŻvodnĂ ĂşroveĹ a v roce 1953 byla rozĹĄĂĹena jeho hlavnĂ pamÄĹĽ.
ENIAC byl v prvni generaci (1945-1952).
ENIAC byl urÄen pro vĂ˝poÄty palebnĂ˝ch tabulek pro dÄlostĹelectvo americkĂŠ armĂĄdy za druhĂŠ svÄtovĂŠ vĂĄlky, avĹĄak vĂĄlka skonÄila dĹĂve neĹžli mohl bĂ˝t stroj ve
vĂĄlce vyuĹžit.(Ve skuteÄnosti do jejĂho dÄnĂ zasĂĄhl, neboĹĽ pomĂĄhal s vĂ˝poÄty pro vĂ˝poÄet atomovĂŠ bomby - vĂ˝poÄty se provĂĄdÄly paralelnÄ ruÄnÄ v Los Alamos a
souÄasnÄ i na ENIACU a vĂ˝sledky se kontrolovaly vzĂĄjemnĂ˝m porovnĂĄvĂĄnĂm).
PĹĂmĂ˝m nĂĄsledovnĂkem ENIACu byl poÄĂtaÄ MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), kterĂ˝ byl sestaven roku 1945 a uveden do provozu John von Neumannem. V laboratoĹĂch Los Alamos National Laboratory byl pouĹžit k matematickĂ˝m vĂ˝poÄtĹŻm popisujĂcĂm fyzikĂĄlnĂ dÄje a byl vyuĹžit i k vĂ˝voji vodĂkovĂŠ bomby.