Architektura PC

Úvod

Architektury počítačů

IBM Nejznámější a nejrozšířenější architekturou počítačů je architektura IBM PC. Tento počítač byl velmi rychle uznán za standard a začaly se podle něj vyrábět další počítače. IBM PC se vyznačuje úplnou modulárností. Základem počítače je základní deska motherboard, která obsahuje různé sloty. Do těchto slotů lze zasunout nebo připojit veškerý hardware jako je procesor, operační paměť, diskové mechaniky, zdroj, přídavné karty, atd... Stavba počítače IBM PC je jednoduchá, a výměnu nebo přidání nějakého hardwaru může zvládnout i méně zkušený uživatel. Firma IBM se pokusila vytvořit další standardní počítač, který nazvala PS/2, ale ten se bohužel moc nerozšířil (zůstaly po něm například konektory PS/2 pro klávesnici a myš).

Další důležitou architekturu tvoří počítače Apple Macintosh. Tyto počítače byly nekompatibilní s počítači IBM PC hlavně kvůli použití procesorů Motorola a PowerPC. Počítače Macintosh byly vždy o krok vpřed, co se týče uplatňování pokrokových technologií. Poprvé měly zabudovanou disketovou jednotku, porpvé použily myš, SCSI port, atd... Dnes jsou počítače Apple s IBM PC kompatibilní více, protože přešly na procesory Intel Core Duo. Architektura, ze které dnešní počítače iMac vycházejí se jmenovala Next. Počítače Next vyráběl Steve Jobs v době, kdy nepracoval v Apple a tyto počítače byly opět tím nejlepším, co na trhu existovalo.

Mezi další architektury patří počítače SGI (Sillicon Graphic Interface) používané pro zpracování náročných multimédií, nebo počítače Sparc Sun od firmy Sun Microsystems, které se používají s operačním systémem UNIX ve výpočetních střediscích.

Jestliže mluvíme o součástech osobního počítače, pak bychom měli rozlišit dvě roviny, a to rovinu hardware a software. Pro dobrou funkci počítače je třeba spolehlivý a výkonný hardware, avšak to co vdechuje počítači „ducha“ je především software.

Hardware

Hardware jsou technické součásti počítače. Základní jednotkou v počítači je základní deska. Tato deska propojuje všechny součásti počítače do jednoho fungujícího celku. Všechny součásti počítače jsou napájeny zdrojem, který transformuje napětí ze sítě na přijatelné hodnoty pro jednotlivá zařízení. Při běhu počítače se téměř všechny jeho části zahřívají, a proto musí být vybaven chladícími zařízeními (větrání, kovové chladiče, systém vodního chlazení, apod...). Každý typ hardwaru má v dnešní době vlastní způsob připojení, proto se nám nemůže stát, že bychom zasunuli zařízení do chybného slotu, nebo k jinému kabelu.

Pokud se podíváme na osobní počítač zvenku, můžeme snadno rozlišit několik součástí:

Co je ve skříni

Typický osobní počítač dnes bývá proveden jako přístroj, který je položen na stole, nebo uložen pod stolem. To platí i přesto, že se stále častěji používají notebooky - přenosné počítače, které nemají žádnou skříň, protože vše potřebné je již integrováno v těle počítače.

Samotná počítačová skříň bývá provedena různým způsobem:

desktop - pokládá se naplocho na stůl, výhodou tohoto provedení je, že skříň může sloužit současně jako podstavec pro monitor
věž (tower) - je uspořádání, kdy skříň leží na podložce svojí kratší stranou, takže připomíná věž (anglicky tower). Toto uspořádání je dnes nejběžnější, protože je výhodné jak z hlediska chlazení, tak proto, že počítač nemusí zabírat místo na stole. Termín „mini tower“ označuje, že by se mělo jednat o menší provedení, „midi tower“ označuje středně velkou skříň.

Ve skříni bývá uložen:

napájecí zdroj - převádí napětí elektrické sítě na úrovně potřebné pro napájení komponent počítače (základní deska, harddisk, DVD, …). Obvykle má výkon od 200 do 1000 Wattů.
základní deska - také mateřská deska nebo motherboard - je deska plošných spojů, na které je umístěn procesor, operační paměť (RAM), paměť BIOSu (FLASH), hodiny reálného času a tzv. čipset počítače a základní rozhraní, jako jsou konektory pro připojení myši, klávesnice, tiskárny a jiných zařízení. V současnosti se na základní desku často integruje i grafická karta, zvuková karta a síťová karta.
rozšiřující desky - jedná se o desky plošných spojů určené pro zasunutí do slotů základní desky, nejčastěji to bývá grafická karta, zvuková karta nebo síťová karta. S rostoucí integrací a popularitou přenosných počítačů se stále méně používají rozšiřující karty a stále více zařízení se připojuje pomocí USB harddisk - také pevný disk, je zařízení, které slouží k uchovávání programů a dat potřebných pro provoz počítače a pro práci s ním. mechanika DVD nebo CD-ROM - slouží k nahrávání a používání dat uložených na optických discích. Současné mechaniky jsou již schopné na optické disky i zapisovat
disketová mechanika - se dnes již téměř nepoužívá, slouží ke čtení a zapisování dat na diskety.

Monitor, klávesnice, myš

Monitor, klávesnice a myš nebo jiné ukazovací zařízení jsou dnes základními prostředky pro komunikaci uživatele s osobním počítačem, bez kterých se nedá pracovat. Připojují se přímo ke skříni počítače. Přenosné počítače mají samozřejmě tyto součásti integrovány již ve svém těle. Nejmladším zařízením z této trojice je myš (případně také trackball nebo touchpad), která je nutná pro práci s grafickým uživatelským rozhraním počítače.

Ostatní zařízení

K počítači se dnes připojují nejrůznější periferní zařízení, naprostou samozřejmostí jsou dnes například mikrofon a reproduktory (případně sluchátka), které z PC dělají opravdové multimediální a ve spojení s internetem také komunikační centrum. Stále častějším multimediálním doplňkem je i webová kamera, která je výhodou zvláště u internetové telefonie. Dalšími oblíbenými doplňky jsou tiskárna a čtečka paměťových karet.

více na google.com.