Obrázek ze strany skynet.cz
Kolem 70.let se tým vědců firmy Xerox, v čele s Robertem Metcalfem zabývali propojením stanic, jenž se právě vyvíjely.
Metcalfemu tato přenosová technologie připomínala princip éteru - vše prostupující pomyslná hmota, díky níž se elektromagnetické působení může šířit všude, proto jej pojmenoval ethernet.
Tato verze se stala velmi oblíbenou, dokonce natolik, že se o ni začali zajímat další dvě firmy, které se později připojily do jejího vývoje. Byly to firmy DEC a Intel, proto se později nová verze jmenovala DIX - Dex, Intel, Xerox.
Ethernet v nynejší době používá kroucenou dvojlinku, jejíž standartní přenosová rychlost je 100 nebo 1000 Mbps. Dříve, byla velmi často užívaná varianta, která pro svou funkčnost používala koaxiální kabel (10 Mbps). Takže díky tzv. TwistedPair neboli kroucenédvojlinky jsou pocítace spojeny do jakési hvězdy, která vzniká díky rozbočovacímu prvku nazývanému Switch – dříve i hub.
Obrázek ze strany skynet.cz
Nákres ethernetu
Nákres ethernetu - Robert Metcalfe
- Vampire tap - Spočívalo v tom, že koaxiání kabel nebyl přerušen, ale pouze nabodnut speciálním hrotem tak, aby se špička hrotu vodivě spojila se středovým vodičem koaxiálního kabelu, a druhý kontakt v hrotu se spojil s vodivým opláštěním koaxiálního kabelu.
- Yellow cable - Původní verze ethernetu využívala kabel o průměru 1cm, tento kabel se vyráběl pouze ve žluté barvě, proto nese i stejný název. Užití tohoto kabelu nebylo ideální, neboť byl kabel moc "tlustý" k ohnutí, proto se začal využívat užší kabel.
- 10Base5 - Pracovní podskupina IEEE 802.3, která s postupem času připravila i další verze Ethernetu (umožňující používat jiné druhy přenosových médií) časem zavedla i specifické značení pro jednotlivé varianty Ethernetu. Původní, historicky nejstarší varianta, předpokládající použití žlutého koaxiálního kabelu, dostala označení 10Base5 - kde číslo 10 znamená přenosovou rychlost v megabitech za sekundu (tedy 10 Mbps), slůvko "Base" naznačuje přenos v tzv. základním pásmu (baseband přenos, tedy přenos který není nijak modulován), a konečně poslední číslice 5 znamená maximální dosah souvislého segmentu koaxiálního kabelu, měřený ve stovkách metrů (tj. maximálně dlouhý souvislý "kus drátu" může mít až 500 m).
- Transceiver - Původní varianta Ethernetu (10Base5) předpokládala, že potřebné obvody pro vysílání a příjem budou realizovány samostatně (míněno: odděleně od vlastní síťové karty), a to jako samostatná "krabička", které se říká transceiver. Pozdější verze Ethernetu pak již počítaly s tím, že příslušné obvody (resp. celý transceiver) budou zabudovány přímo do síťové karty jako její nedílná součást.
- Drop cable - Nejstarší verze Ethernetu (10Base5), používající samostatné transceivery, samozřejmě musela počítat s nějakou formou vzájemného propojení mezi síťovou kartou a samostatným transceiverem. Ke vzájemnému propojení těchto dvou částí sloužil tzv. drop kabel, který mohl být dlouhý až 50 metrů - těchto 50 metrů se přitom nepočítalo do oněch 500 metrů maximální dílky koaxiálního kabelu.
Zdroje:
PETERKA, Jiří. Ethernet, I. Počítačová encyklopedie [online]. 1998(27) [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: eArchiv J. Peterky
Ethernet: What is ethernet?. Webopedia [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: Webopedia
ČEJP, Vlastimil; ČEJP, Tomáš. Ethernet - Historie vzniku technologie Ethernet. Počítačové sítě [online]. 27.12.2001, [cit. 2011-12-12]. Dostupné z: Historie vzniku ethernetu
