V roce 1944 byl na univerzitě v Pensylvánii ve Filadelfii uveden do provozu ENIAC (Electronic Numerator Integrator And Computer) – první stroj na světě, který měl veškeré architektonické rysy moderních počítačů. Za vývojem ENIACu stáli John W. Mauchly (1907 – 1980) a John Presper Eckert (1919 – 1995), oba elektro – inženýři a John von Neumann (1907 – 1980) vynikající matematik. ENIAC obsahoval 17 468 elektronek, kolem pěti milionů pájených spojů, 10 000 kondenzátorů, 7 000 odporů, 1 300 relé, vážil okolo 30 tun a zabíral plochu asi 310 m2. Jeho spotřeba elektrické energie se pohybovala okolo 140 kW (tolik tehdy potřebovala na své osvětlení značná část Filadelfie) a byl chlazen dvěma letadlovými motory. Byl řízen pomocí elektronických impulsů a prováděl 5 000 operací za sekundu.
O rok později v roce 1945 John von Neumann (po vzájemných neshodách s Eckertem a Mauchlym) sestavil a uvedl do provozu počítač MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer). Tento počítač byl mimo jiné použit k vývoji vodíkové bomby.
Prvním sériovým počítačem byl elektronkový Univac firmy Remington, skonstruovaný roku 1951 Eckertem a Mauchlym.