Příklady a cvičení k vyzkoušeníInterpretZásobníkTrasováníLadicí instrukceOnline debugger

Virtuální stroj a interpret jazyka PL/0

Běhové prostředí a interpretace zásobníkových instrukcí PL/0: práce s pamětí, volání procedur, trasování registrů a online ladění.

Doporučený referenční interpret

Online interpret a krokovací debugger jazyka PL/0

Pro zkoušení instrukcí virtuálního stroje, trasování obsahu zásobníku a ladění programů v PL/0 použijte přímo aktuální webovou verzi interpretu vyvinutou na KIV.

Interpret jazyka PL/0

Ke zkoušení vnitřního jazyka PL/0 je možné používat

Referenční interpret refint_pl0 umožňuje interpretovat jak přímo výstup překladače PL/0, tj. program s absolutními adresami, tak program napsaný "v ruce" s návěštími, neboli jde o jednoduchý assembler. Například jednoduchý program

Ukázka překladu a interpretace programu v PL/0

Zadání programu v PL/0:

PL/0 (Pascal)
var a;
begin
 a := 1;
 while a < 3 do a := a + 1;
end.
Zobrazit přeložené instrukce (řešení)

Přeložené instrukce virtuálního stroje PL/0:

Instrukce PL/0
0  JMP 0 1
1  INT 0 4
2  LIT 0 1
3  STO 0 3
4  LOD 0 3
5  LIT 0 3
6  OPR 0 10
7  JMC 0 13
8  LOD 0 3
9  LIT 0 1
10  OPR 0 2
11  STO 0 3
12  JMP 0 4
13  RET 0 0

Tento výpis, uložený například v souboru absolutni.tab, může refint_pl0 provést - spustíme ho příkazem refint_pl0 absolutni.tab. Pro ruční psaní bychom napsali ale raději program do souboru navesti.tab takto:

PL/0 instrukce s návěštími
INT 0 4
LIT 0 1
STO 0 3
@loop LOD 0 3
LIT 0 3
OPR 0 10
JMC 0 @konec
LOD 0 3
LIT 0 1
OPR 0 2
STO 0 3
JMP 0 @loop
@konec RET 0 0

Uvedený program může refint_pl0 také provést, jen mu musíme dát vědět, že adresy si má dopočítat z návěští. Uděláme to přepínačem při spuštění, který nyní bude refint_pl0 -a navesti.tab.

Počet návěští je de facto omezen pouze operační pamětí, v návěští se nerozlišují velká a malá písmena, délka návěští je limitována 20 znaky. Návěští musí být na stejné řádce jako instrukce, ke které se vztahuje.

Mezi instrukce je možné psát komentáře, za komentář se považuje řádek začínající znakem #.

Kromě doplnění adres můžeme po interpretu vyžadovat ladicí informace. Pokud před instrukci PL/0 napíšeme jednu nebo několik ladicích instrukcí (výpisů), provedou se těsně před vykonáním příslušné instrukce PL/0. Ladicí instrukce jsou:

  • &REGS - vypíše obsah registrů báze, vrchol zásobníku a čítač instrukcí (PC),
  • &STK - vypíše obsah celého zásobníku,
  • &STKA - vypíše obsah zásobníku od registru báze, neboli aktuální aktivační záznam,
  • &STKN <číslo n> - vypíše posledních n položek v zásobníku,
  • &STKRG <číslo a> <číslo b> - vypíše obsah zásobníku od adresy a do adresy b včetně,
  • &ECHO <řetězec> - vypíše na ladicí výstup libovolný řetězec.

Náš příklad s cyklem můžeme napsat do souboru debug.tab doplněný o ladicí informace například takto:

PL/0 instrukce a direktivy
INT 0 4
&REGS
&STK
LIT 0 1
STO 0 3
@loop LOD 0 3
LIT 0 3
OPR 0 10
JMC 0 @konec
LOD 0 3
LIT 0 1
OPR 0 2
&ECHO hodnota a je na vrcholu zasobniku:
&STKN 1
STO 0 3
JMP 0 @loop
&STK
@konec RET 0 0

Interpret spustíme stejným způsobem:

Ukázka kódu
refint_pl0 -a debug.tab
Pokud jméno vstupu nezadáme, čte se vstup (tj. program) z klávesnice.

Programy refint_pl0 disponuje sadou přepínačů, pomocí nichž lze z příkazové řádky ovlivnit běh. Začínají znakem "-" nebo "+" podle toho, zda chceme danou vlastnost zapnout i vypnout. Jsou to:

  • a - už známe, znamená zapnout nebo vypnout načítání s absolutními adresami,
  • l - výpis kódu s absolutními adresami po jeho načtení ze vstupu,
  • i - spuštění interpretu po načetení kódu,
  • s - indikace přiřazení výpisem přiřazované hodnoty,
  • d - provádění ladicích výpisů,
  • t - výpis každé instrukce, kterou interpret prochází,
  • h - nápověda.
Pokud chcete vlastní programy ladit v programech refint, přijdou vhod přepínače -a +i +s +d a případně +t. Pokud chcete využívat online debugger, nejlépe bude spouštět refint s parametry -a +l -i.

Úlohy

  1. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    a := 1;
    b := 2;
    b := 3*a*b + 4;
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: zkuste si napsat uvedený kód v jazyce PL/0, tj. přidat k tomu definici proměnných, begin-end a jiné náležitosti. Tento zdrojový program přeložte a pozorně si výsledný kód prohlédněte.

  2. Naprogramujte rekurzivní algoritmus výpočtu faktoriálu.
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: implementujte algoritmus v jazyce PL/0, přeložte a pozorně si prohlédněte generovaný kód. Všimněte si zejména instrukce CAL u rekurzivního volání procedury.

  3. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    a := 1;
    b := 1;
    if a = 1 then 
     begin
      if b = 1 then b := 2 
      a := 2;
     end
    else a := 3;
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: napište si v PL/0 podmíněný příkaz if-then a prohlédněte si generovaný kód. Ten modifikujte, aby vyjadřoval konstrukci if-then-else.

  4. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    a := 3;
    repeat
     a := a-1;
    until a < 1;
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: napište si v PL/0 jednoduchý cyklus while a prohlédněte si generovaný kód. Ten modifikujte, aby vyjadřoval konstrukci repeat-until.

  5. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    a := 1;
    b := 6;
    while (a < 3) AND (b > 2) do
    begin
     a := a+1;
     b := b-1;
    end;
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: výsledky porovnání jsou 1 nebo 0. S těmito hodnotami lze pracovat jako s celými čísly, tj. je násobit, sčítat atd. Nasimulujte logický součin běžnými aritmetickými operacemi.

  6. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    b := 1;
    for a := 1 to 10 step 3 do b := b*2;
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: na tomto cvičení není žádná záludnost. Snad jen poznámka: přiřazení do proměnné a, test s horní mezí, zvyšování proměnné a a tělo cyklu jsou bloky instrukcí, z nichž každá by se v generovaném kódu měla objevit právě jednou. Vtip je pouze v tom, jak je provázat podmíněnými či nepodmíněnými skoky.

  7. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    var h;
    procedure x;
    var a;
    begin
     a := 1;
     goto SKOK;
     a := 333;
    end;
    begin
     h := 1;
     call x;
     SKOK:
     h := 222;
    end.
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: pokud příkaz skoku realizujete nepodmíněným skokem JMP, nebude příklad vyřešen dobře. Jakmile hlavní program volá instrukcí CAL proceduru x, založí se v zásobníku její aktivační záznam. Ten by se automaticky zrušil při korektním opuštění procedury x instrukcí RET. Nepodmíněný skok JMP ale tento aktivační záznam neovlivní.

    To má mimo jiné jeden nepříjemný důsledek. Řádek a := 333 bude nejspíš realizován instrukcemi LIT 0,333; STO 0,3, řádek h := 222 instrukcemi LIT 0,222; STO 0,3. Pokud se goto SKOK provede instrukcí JMP, přiřadí se číslo 222 do špatné proměnné, nehledě na to, že proměnná a už nemá v zásobníku co dělat!

    Tip: zkuste si pečlivě rozmyslet, co všechno dělá instrukce RET. Také si uvědomte, že tři automatické hodnoty na začátku aktivačního záznamu (statický řetěz, návratová adresa, dynamický řetěz) jsou jen čísla, která si můžete modifikovat dle libosti (víte-li, co děláte).

  8. Naprogramujte
    PL/0 (Pascal)
    var out;
    procedure x(a)
    begin
     out := a*a;
    end;
    begin
     call x(5+5);
    end.
    Zobrazit návod a řešení

    Návod: nemá smysl předávat parametry proceduře přes uměle zavedené globální proměnné. Lepší je využívat vrchol zásobníku. Uvědomte si, že s instrukcí INT si můžete dělat, co chcete. Také si všimněte, že některé parametry u instrukcí LOD, STO nemusejí být nutně kladné.