Planety a planetky

Největší překážkou při fotografování planet je zemská atmosféra, která je neustále neklidná a značně rozmazává obraz. Při vizuálním pozorování si dokážeme vybrat krátké okamžiky, kdy je obraz nejlepší, ale fotografie toto nedokáže. Proto pro snímání planet používám videokameru nebo TV kameru spojenou s dalekohledem. Z videozáznamu je pak možné si vybrat nejlepší snímky, exponované v okamžiku, kdy byla atmosféra nejklidnější. Podrobnější popis připojení videokamery k dalekohledu najdete v článku Využití videokamery v amatérské astronomii. Všechny snímky planet na této stránce jsem pořídil pomocí dalekohledu Newton 355/1600mm.


Venuše 29.5.2004 Venuše 29.5.2004
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + TV kamera

Venuši pozoruji nejraději nedlouho před nebo po dolní konjunkci se Sluncem, kdy je vidět jako úzký srpek a má velký úhlový průměr. Protože je však v té době blízko Slunce, je výhodnější ji pozorovat ve dne, kdy je dostatečně vysoko nad obzorem. Tento snímek jsem pořídil přibližně ve 14:30 hod SELČ černobílou TV kamerou. Obrázek vznikl složením 40 snímků pomocí programu Registax.


Mars 2.8.2003 Mars 2.8.2003
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + TV kamera

Tento snímek Marsu jsem pořídil pomocí černobílé TV kamery SONY SSC-M383CE, kterou používám převážně pro sledování zákrytů hvězd planetkami. Obrázek vznikl složením 34 snímků pomocí programu Registax.


Jupiter 16.3.2004 Jupiter 16.3.2004
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + TV kamera

Kolem půlnoci 15/16. března 2004 bylo možné pozorovat přechod dvou stínů měsíců Jupitera přes kotouč planety současně. Tento zajímavý úkaz jsem se pokusil nasnímat černobílou CCTV kamerou. První ze čtveřice záběrů byl pořízen v 0:06 hod, poslední v 0:26 hod SEČ. V levé části snímku (na posledním záběru již mimo planetu) je měsíc Europa, napravo od něj pak jeho stín. Přibližně uprostřed planety je výrazný stín měsíce Io, tento měsíc však není na pozadí Jupitera viditelný, zřejmě se promítal před světlý pás oblačnosti.


Jupiter 15.1.2014 Jupiter 15.1.2014
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + kamera DMK21

V roce 2014 byl Jupiter ve velmi dobré poloze pro pozorování ze severní polokoule, tak jsem po delším čase opět zkusil pořídit jeho fotografii. Použitá kamera je černobílá, proto jsem snímek složil ze 4 záběrů, pořízených přes různé filtry. Jasový kanál byl nasnímán přes filtr Astronomik IR 742 a barvy přes klasické RGB filtry.


Saturn 19.3.2006 Saturn 19.3.2006
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + kamera WAT-120N, Canon EOS 350D

19.3.2006 byl výjimečně klidný vzduch a tak se mi podařilo pořídit zatím nejosřejší snímek Saturnu. Celkem jsem nahrál cca 1600 snímků, z nich jsem vybral 260 nejostřejších pro další zpracování v programu Registax. Černobílý snímek z kamery jsem pak obarvil pomocí barevné fotografie, získané fotoaparátem Canon EOS 350D na stejném dalekohledu.


Saturn 2004 - 2009 Saturn 2004 - 2009
Přístroj: dalekohled 355/1600 mm + kamera WAT-120N, Canon EOS 350D

Na této kompozici je výběr ze snímků Saturnu, které jsem pořídil v letech 2004 až 2009. Názorně je vidět změna vzhledu prstenů během tohoto období. Všechny snímky byly pořízeny obdobnou technikou, jako předchozí fotografie.




Přechod Merkura přes Slunce

Tento vzácný úkaz bylo možno pozorovat v dopoledních hodinách 7.května 2003. Ráno sice trochu rušily zbytky oblačnosti, ale pak se zcela vyjasnilo a pro pozorování byly skvělé podmínky. Větší část úkazu jsem fotografoval pomocí dalekohledu Newton 355/1600 mm, jehož primární ohnisko jsem prodloužil telekonvertorem na 2,4m. Jako filtr jsem použil arch A4 sluneční fólie AstroSolar. Takto byly pořízeny následující snímky:




5:20 UT



7:19 UT



9:20 UT


Na posledních 7 minut úkazu jsem vyměnil fotoaparát za černobílou průmyslovou kameru (bez objektivu). Pomocí telekonvertoru 2x jsem ji připevnil k témuž dalekohledu a s frekvencí 2 snímky/s jsem nahrával do počítače detailní zábery konce úkazu. Následujíci obrázek vznikl složením šesti záběrů z této kamery.



Vybraných 30 snímků (cca po 15s) z této kamery jsem poskládal do animovaného GIFu, který si můžete prohlédnout ve zmenšené verzi (390kB) nebo v původním rozlišení (1,2Mb).




Přechod Venuše přes Slunce 2004

8. června 2004 bylo možné pozorovat přechod Venuše před Sluncem. Je to podobný úkaz, jako přechod Merkura, je však ještě mnohem vzácnější. Astronomové na něj museli čekat 121,5 roku! Je to až neuvěřitelné, ale v tento den bylo téměř nad celou naší republikou jasno a pro pozorování byly skvělé podmínky. Následující tři fotografie ukazují celkový pohled na Slunce a přecházející Venuši krátce po začátku úkazu, v maximální fázi a krátce před koncem. Fotografoval jsem dalekohledem Newton 355/1600 mm, jehož primární ohnisko jsem prodloužil telekonvertorem na 2,4m. Jako filtr jsem použil sluneční fólii AstroSolar v kombinaci s oranžovým fotografickým filtrem.




5:46 UT



8:21 UT



11:01 UT


Následující složené fotografie ukazují detailnější pohled na vstup a výstup Venuše před Slunce a byly pořízeny stejným vybavením, jen jsem nepoužil oranžový filtr. Všechny snímky jsem fotografoval na film Fuji Provia 100F.






Přechod Venuše přes Slunce 2012

6. června 2012 bylo možné pozorovat přechod Venuše před Sluncem znovu. Bylo to téměř přesně 8 let od předchozího úkazu a mohlo by se tedy zdát, že to až taková vzácnost není. Opak je však pravdou, další přechod Venuše před Sluncem nastane až 10. prosince 2117. Tentokrát byly podmínky v Evropě podstatně horší, při východu Slunce už přechod probíhal a bylo tedy možno pozorovat pouze asi třetinu úkazu. V Plzni navíc vadila oblačnost, která se postupně nasouvala od západu a nakonec zcela znemožnila pozorování konce úkazu. Podarilo se mi proto pořídit jen několik snímků krátce po východu Slunce.




3:04 UT



3:29 UT



3:30 UT




Planetka 2004RZ164

Planetka 2004RZ164 byla objevena 23.8.2004. Jedná se sice o poměrně malé těleso, její průměr se odhaduje na cca 800m, ale je zajímavá tím, že kříží dráhu Země a patří tedy mezi tzv. blízkozemní planetky. 8. prosince 2004 se dostala do vzdálenosti jen 0,018AU od Země (7x dále než Měsíc), dosáhla při tom jasnosti cca 12mag a tak byla dostupná i amatérským dalekohledům. V Plzni bylo ten den beznadějně zataženo nízkou inverzní oblačností, tak jsem se vypravil fotografovat na Šumavu. Následující tři fotografie jsem pořídil Maksutovovou fotokomorou 190/260/550 mm na film Kodak E200 vyvolaný na 400 ASA. Planetka se projevila rychlým pohybem, takže na 7 až 10 min expozicích vykreslila docela dlouhou stopu. Její mírné zvlnění je způsobeno nepřesnostmi při ručním pointování fotokomory. Fotografie zachycují oblast o rozměru 1 x 1,5 stupně v souhvězdí Trojúhelniku.




20:53 - 21:00 UT



21:19 - 21:29 UT



21:33 - 21:43 UT




Planetka (15925) Rokycany

Planetka (15925) Rokycany je celkem běžná planetka hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Fotografoval jsem ji hlavně jako zajímavost, protože je pojmenovaná po městě Rokycany, kde sídlí hvězdárna, se kterou celkem úzce spolupracuji. Více si o ní můžete přečíst v původním článku rokycanské hvězdárny. Fofografie je pořízena pomocí astrografu 250/900mm a CCD kamery G2-8300. Aby se toto celkem nenápadné těleso na fotografii lépe hledalo, pořídil jsem 2 snímky s časovým odstupem 45 min a ty složil do animovaného gifu (zobrazí se po kliknutí na náhled). Planetka se pak prozradí pohybem oproti hvězdám na pozadí. Fotografie byly pořízeny v Plzni dne 28.9.2013 v čase cca 22:07 a 22:52 UT. Každý snímek je složen ze 4 expozic dlouhých 30s. Nejjasnější hvězda na snímku je Gamma souhvězdí Trojúhelníku, planetka měla jasnost 16.7 mag.





Planetka (90377) Sedna

Sedna je velké těleso (srovnatelné s Plutem), které se pohybuje po velmi vzdálené a hodně výstředné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se mění od 76 do 900 AU, oběžná doba je téměř 11 tis. let. Jeho fotografování je pro amatéra poměrně obtížné, protože dosahuje malé jasnosti a pohybuje se jen velmi pomalu vůči hvězdnému pozadí. Následující fotografie je složena ze dvou snímků s odstupem 8 dnů, aby se projevil pohyb tělesa. Každý snímek byl exponován 1h (12x 5min) na Šumavě pomocí astrografu 250/900mm a CCD kamery G2-8300. Horní polovina fotografie je součet obou snímků s popisem a vyznačením polohy Sedny, dolní polovina je animace, kde jsou prostřídány oba snímky, aby byl zřetelný pohyb tělesa. V čase pořízení snímků byla Sedna vzdálená 84,9 AU a dosahovala jasnosti 20,9 mag.





Planetky v okolí galaxie NGC2903 Planetky v okolí galaxie NGC2903
Přístroj: astrograf 250/900 mm + CCD kamera G2-8300, exp. 26x 5min, datum: 18.2.2015

Během fotografování noční oblohy se často podaří zachytit planetky, které se promítají před fotografovaný objekt. Zejména v okolí ekliptiky je jich velké množství. Na této fotografii galaxie NGC2903 v souhvězdí Lva se jich na záběru o ploše cca 1 čtvereční stupeň zachytilo 21. Jejich stopy za cca 2h jsem doplnil identifikací. Nejjasnější těleso je 1989 TZ15 (16,6 mag), nejslabší je 2015 BD196 (20,7 mag).




Domovská stránka Fotografie Aktualizace: 2.1.2018