Jako čestný host (bez přednášky) se semináře zúčastní nakladatel pan Ivo Lukáš (Barrister & Principal), Daniela Blahutková (překladatelka některých děl J. Ratzingera) a Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D.
ThLic. Pavel FRÝVALDSKÝ (FF ZČU PLZEŇ): "Bůh křesťanů a Bůh filosofů". K habilitační přednášce Josepha Ratzingera (1959)
Joseph Ratzinger po své habilitaci v Mnichově (1957) přijal nabídku přednášet fundamentální teologii na univerzitě v Boně. V úvodní přednášce na této univerzitě (1959) si mladý profesor kladl otázku, jaký je vztah mezi biblickým a filosofickým pojetím Boha. V přenášce publikované jako odborný článek nalézáme důležité téma, které dále provází celé Ratzingerovo myšlení. Příspěvek se pokouší zasadit Razingerův raný text do kontextu německého teologie ve 20. století a posoudit jeho význam pro dialog teologie s filosofií.
ThLic. David BOUMA, ThD. (KTF UK Praha): "Racionalita – křesťanská víra – religiozita". K řezenské přednášce Josepha Ratzingera - Benedikta XVI. (2006)
Řezeňská řeč Josepha Ratzingera/Benedikta XVI. ze srpna 2006 vzbudila celosvětovou pozornost kvůli polemice kolem citovaného výroku byzantského císaře Manuela II. Palaiologa na adresu islámu. Jádro této nedlouhé přednášky však zůstalo mnohdy nepovšimnuté a týká se vztahu náboženství a lidské inteligence, který autor probírá na příkladu helenizace křesťanství, resp. pokusu o jeho „odhelenizování“. Joseph Ratzinger/Benedikt XVI. hájí jednu ze svých klíčových tezí, totiž že koncept transcendence oddělený od kategorií dobra a pravdy je vnitřně rozporný a ve svých důsledcích blokuje mezináboženský i mezikulturní dialog. Příspěvek se chce věnovat ústřednímu sdělení Řezeňské řeči v kontextu Ratzingerova pojetí vztahu víry a rozumu.
Mgr. Lucie KOLÁŘOVÁ, Dr.theol. (TF JCU České Budějovice): "Interpretované křesťanství?". Kritické novočtení Ratzingerova Úvodu do křesťanství (1968).
Ratzingerovo rané dílo Úvod do křesťanství představuje koncept, který usiluje o rozumové uchopení toho, co reflektuje teologie pro křesťanství jako klíčové a co mělo být promyšleno v kontextu (tehdejších) nových výzev. Otevřený charakter knihy lze chápat jako odraz skutečnosti, že v pokoncilní teologii je již etablován antropologický diskurz. U Ratzingera se toto zdá být současně spojeno s nutností vytyčit pro křesťanství zřetelné kontury.
Jedná se o jedno z autorových významných děl s širokou působností, které reprezentuje Ratzingerův způsob myšlení rovněž v jeho vztahu k myšlení filosofickému.
Název přednášky je její pointou: Ratzingerova kniha podává určitou interpretaci křesťanství a je zároveň svého druhu obhajobou křesťanství proti nikdy nekončícímu řetězci interpretací. Právě toto bude předmětem interpretace.
PhDr. Martin PROFANT, Ph.D. (FLU AV ČR Praha): "Postsekulární situace". K diskusi Benedikta XVI. a J. Habermase (2004)
Diskuse mezi Jürgenem Habermasem a Josephem Ratzingerem (v letech 2004 - 2007) se týkala otázky postsekulární situace, sebeporozumění moderny a v závěru se koncentrovala kolem šifry helenizace a odhelenštění křesťanství. Oba se setkávají na společné půdě obav z rizik současného světa, zároveň se však stále zřetelněji zviditelňuje nepřekročitelný rozpor v otázce genealogického založení současné racionality ve vzájemně interně kladených hranic mezi vírou a věděním (Habermas) kontra rozšíření rozumu umožňujícího sjednocení víry a vědění (Ratzinger).
Prof. Mgr. Jaroslav VOKOUN, Th.D. (TF JCU České Budějovice): "Vyznávající křesťan a vyznávající ateista v dialogu". K diskusi J. Ratzingera a Florese d´Arcais (2006)
Ačkoli ohlášeným tématem veřejné disputace byla otázka, zda existuje Bůh, fakticky d´Arcais jako politický filosof a levicový publicista vedl spor o vztah náboženství a rozumu resp. církve a osvícenství. V Ratzingerově důrazu na spojení rozumu a víry spatřoval nebezpečí, že argumentování rozumem může vést k nároku na obecnou závaznost toho, co se věřícím jeví jako ve shodě s rozumem a přirozeností člověka. Srovnání s Ratzingerovým dialogem s Habermasem ukazuje, jak rozdílnost filosofických východisek u ateisty resp. agnostika vytváří zcela rozdílné předpoklady pro dialog věřících s nevěřícími.