Černobílé obrázky difuzních emisních mlhovin v čáře vodíku H-. Jednotlivé snímky jsou fotografované objektivem Zeiss Sonnar 300mm f/4 na universální montáži modifikovaným fotoaparátem Canon EOS 300D přes H- filtr Astronomik 13nm. Snímky RAW jsou zpracované bez interpolace Bayerovy masky a je použitý pouze červený kanál.

Obrázky mlhovin jsou seřazeny podle rektascenze od letních souhvězdí Mléčné dráhy - Střelce, Labutě, přes podzimní - Kefea a Kasiopeju do zimních souhvězdí - Persea, Vozky, Blíženců a Oriona. Velikost jednotlivých obrázků se liší, ale u většiny je poměr stran 4:3 jako u běžných monitorů.

Řasové mlhoviny

Expozice: 4 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Řasové mlhoviny v souhvězdí Labuti jsou zbytky rozpínající se obálky po výbuchu supernovy. Celkový průměr mlhoviny je 3° a dělí se na několik částí. Nejjasnější je NGC 6992 + 6995 v levé části, která vytváří krásný nařasený oblouček. V pravé části je u jasnější hvězdy Řasa NGC 6960. Prostor mezi nimi vyplňují slabší vlákna nejvýraznější v horní části - Pickeringův trojúhelník.

Severní Amerika a Pelikán

Expozice: 6 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Velká jasná emisní mlhovina Severní Amerika - NGC 7000 o úhlovém průměru 2,5°. V pravé části na ni navazuje menší a slabší mlhovina Pelikán - IC 5067 o úhlovém průměru 1,5°. Obě mlhoviny od sebe odděluje záliv temné hmoty v popředí, který zakrývá střed velké emisní mlhoviny v pozadí a připomíná Mexický záliv na mapě Ameriky. Mlhoviny se nachází v souhvězdí Labuti východně od nejjasnější hvězdy Deneb.

Sloní chobot

Expozice: 6 x 13 min + 6 x 17 min, ISO 400

Velká slabší emisní mlhovina IC 1396 o úhlovém průměru 3° obklopuje velmi řídkou otevřenou hvězdokupu. Mlhovina se nachází v jižní části souhvezdí Kefea u Granátové hvězdy (nahoře). V pravé části mlhoviny je globule připomínající Sloní chobot, kde se rodí nové hvězdy. Před mlhovinou je mnoho malých temných mlhovin B161-163 a další.

Bublinka a okolí

Expozice: 4 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Na rozhraní souhvezdí Kefea a Kasiopeji se nachází poblíž otevřené hvězdokupy M 52 (na snímku nahoře) několik emisních mlhovin. Nejkrásnější z nich je mlhovina Bublinka - NGC 7635 o úhlovém průměru 25' (uprostřed). Velmi jasný střed mlhoviny ve tvaru bublinky má úhlový průměr pouze 3'. Další menší jasná mlhovina je NGC 7538 o úhlovém průměru 8' (vpravo nahoře). Větší ale slabá mlhovina Sh2-157a (dole) o úhlovém průměru 1° má malý jasnější střed o průměru 2'. Vpravo nahoře těsně u mlhoviny je malá ale výrazná otevřená hvězdokupa NGC 7510 o úhlovém průměru 4'. Vpavo těsně u kraje je jasnější ale velmi malá mlhonina IC 1470 o úhlovém průměru 1'.

Na dolním obrázku je výřez nejzajímavější části mlhovin z horního obrázku otočen o 90° doprava.

Mlhovina NGC 7822 a Ced 214

Expozice: 10 x 13 min + 6 x 17 min, ISO 400

Dvojice velkých, ale velmi slabých emisních mlhovin (přestože to z obrázku zpracovaného z velkého množství snímků tak nevypadá). Mlhovina se nachází v východní části souhvezdí Kefea severně od souhvezdí Kasiopeji. NGC 7822 je kupodivu slabší protáhlá část mlhoviny v horní části obrázku o úhlovém průměru 1°. V jasnější mlhovině Ced 214 v dolní části obrázku je vidět menší globule (vpravo) a mnoho temných mlhovin. Na pravém okraji mlhoviny je otevřená hvězdokupa NGC 7762 o úhlovém průměru 10'.

Srdce - IC 1805

Expozice: 4 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Velká emisní mlhovina ve východní části souhvezdí Kasiopeja severně od dvojité hvězdokupy +h v souhvezdí Persea. Mlhovina o úhlovém průměru 2° obklopuje řídkou otevřenou hvězdokupu o úhlovém průměru 25'. Vpravo nahoře na ní navazují 2 menší mlhoviny o úhlovém průměru 20'. Jasnější mlhovinu NGC 896 (vpravo) a slabší IC 1795 rozděluje proužek temné hmoty. Vlevo těsně u mlhoviny je otevřená hvězdokupa NGC 1027 o úhlovém průměru 20'.

Kalifornie - NGC 1499

Expozice: 4 x 13 min + 2 x 17 min, ISO 400

Velká jasnější emisní mlhovina o úhlových rozměrech 2,5x1° se nachází v jižní části souhvězdí Persea u jasné hvězdy Menkib - (těsně pod mlhovinou). Svým tvarem má připomínat stát Kalifornie v Severní Americe.

Planoucí hvězda

Expozice: 2 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Difuzní mlhovina IC 405 (vpravo) o úhlovém průměru 1,5° má zajímavou strukturu, která však nejlépe vinikne na barevné fotografii. Mlhovina IC 410 (uprostřed) obklopuje velmi řídkou otevřenou hvězdokupu NGC 1893. Část mlhoviny zakrývá několik malých temných mlhovin. Vlevo je malá mlhovina IC 410 o úhlovém průměru 10'. Mlhoviny se nachází ve středu souhvězdí Vozky.

Koňská hlava a Plamínek

Expozice: 4 x 13 min + 4 x 17 min, ISO 400

Mlhoviny v okolí hvězdy Alnitak , levé hvězdy pásu souhvězdí Oriona. Pod hvězdou je slabší protáhlá emisní mlhovina IC 434, do níž zasahuje temná mlhovina B 33 - Koňská hlava, připomínající hlavu šachového koně. Vlevo od hvězdy je jasnější emisní mlhovina NGC 2024 - Plamínek o úhlovém průměru 25', jejíž střed také překrývají temné proudy mlhovin a umocňují tak dojem plápolajícího plamímku. Nad Plamínkem je slabá malá difuzní mlhovina IC 432 o úhlovém průměru 7'. Rozmlžená hvězdička mezi Plamínkem a Koňskou hlavou je reflexní mlhovina NGC 2023,jejíž velmi jasný střed se kupodivu také nafotil.

Na dolním obrázku je výřez z horního obrázku otočen o 90° doleva.

Racek - IC 2177

Expozice: 4 x 13 min + 3 x 17 min, ISO 400

Velká slabá emisní mlhovina IC 2177 o úhlovém průměru 2° připomíná tvarem letícího racka. Mlhovina se nachází na rozhraní souhvězdí Jednorožce a Velkého Psa severnozápadně od nejjasnější hvězdy noční oblohy Siria. Hlavu Racka tvoří zajímavá mlhovina Sh2-292 o úhlovém průměru 20' (vpravo nahoře), kterou roztíná temný proud hmoty ve tvaru blesku. Na konci pravého křídla (vpravo dole) je malá jasná mlhovina Ced 90 o úhlovém průměru 5'. Levé křídlo ukončuje velmi slabá mlhovina LBN 1036 o úhlovém průměru 40' (vlevo). Nad ní je řídká otevřená hvězdokupa NGC 2353 o úhlovém průměru 20'. Další řídká otevřená hvězdokupa NGC 2335 o úhlovém průměru 13' je na horním okraji mlhoviny.