Souhvězdí Labuť ( Cygnus - Cyg ) a souhvězdí Lyra ( Lyr ) je viditelné v létě a začátkem podzimu po celou noc, koncem podzimu a začátkem zimy večer.

Labuť je výrazné letní souhvězdí znázorňující labuť letící Mléčnou dráhou k jihu. Tvoří ho hvězdy 1. - 4. mag. Nejjasnější je Deneb - (1,2 mag) na ocasu Labuti. Tělo tvoří hvězda Sadr - (2,2 mag) a k hvězdě Albireo - (3. mag) má přes hvězdu (4. mag) natažený dlouhý krk. JV křídlo tvoří hvězdy Gienah - (2,4 mag) a (3,2 mag), SZ křídlo hvězdy (3. mag), (3,8 mag) a (3,8 mag). Souhvězdí Labuť může připomínat také velký kříž, tvořený hvězdy , a v jedné ose a hvězdy , a v ose druhé.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí Lyra je Vega - (0. mag). Je to velmi jasná hvězda, po Siriovi nejjasnější hvězda od nás viditelná. Zbylé čtyři hvězdy souhvězdí jsou již mnohem slabší. Tvoří kosodélník připomínající tvar lyry s Vegou na krku. V jižní části jsou to hvězdy Sheliak - (3,4 mag) a Sulaphat (3,2 mag), v severní části pod Vegou ještě slabší hvězdy (4,3 mag) a (4,4 mag).

Labuť leží v Mléčné dráze a nalezneme v ní mnoho krásných mlhovin. Nejznámější je difuzní mlhovina Severní Amerika s Pelikánem a zbytek po supernově - Řasy. Lyra se nachází západně od Labuti a jejím nejzajímavějším objektem je planetární Prstencová mlhovina.
Souhvězdí Labuť je pojmenováno po labuti, v níž se proměnil řecký bůh Zeus, když sváděl spartskou královnu Lédu. Zeus jako labuť se nechal pronásledovat velkým orlem, před kterým ho Léda zachránila. Souhvězdí Lyra je pojmenováno po strunném hudebním nástroji, který daroval řecký bůh Apolon pěvci Orfeovi. Orfeus dokázal hrát na lyru tak krásně, že utišil i dravou zvěř a pohnul skalami.

Mlhovina Severní Amerika a Pelikán

Objektiv 4/200, exp. 25 min, film Kodak 200 ASA

Velká difuzní emisní mlhovina Severní Amerika - NGC 7000 o úhlovém průměru 2°. V pravé části na ni navazuje menší a slabší mlhovina Pelikán - IC 5067 o úhlovém průměru 1°. Obě mlhoviny od sebe odděluje záliv temné hmoty v popředí, který zakrývá střed velké difuzní mlhoviny v pozadí.

Mlhovina Severní Amerika a Pelikán

Maksutov 190/260/550, exp. 11+15 min, film Kodak 200 ASA

Difuzní mlhovina Severní Amerika a Pelikán. Mlhovina je za dobrých podmínek viditelná triedrem nebo menším světelným dalekohledem, nejlépe však vynikne na fotografii.

Mlhovina Severní Amerika a Pelikán

Maksutov 190/260/550, exp. 11+15 min, film Kodak 200 ASA

Detail difuzní mlhoviny Severní Amerika a Pelikán (výřez z předchozí fotografie). Temná hmota v popředí vytváří v nejjasnější části mlhoviny Severní Amerika záliv, připomínající Mexický záliv na mapě Ameriky.

Řasové mlhoviny

Maksutov 190/260/550, exp. 11+15 min, film Kodak 200 ASA

Řasové mlhoviny v Labuti jsou zbytky rozpínající se obálky po výbuchu supernovy. Celkový průměr mlhoviny je 3° a dělí se na několik částí. Nejjasnější je NGC 6992 - 6995 v levé části, která vytváří krásný nařasený oblouček. V pravé části je u jasnější hvězdy Řasa NGC 6960. Prostor mezi nimi vyplňují slabší vlákna nejvýraznější v horní části. Vlákna mlhovin krásně vyniknou ve světelném dalekohledu přes mlhovinový filtr.

Mlhoviny v okolí hvězdy Sadr

Objektiv 4/200, exp. 21 min, film Kodak 200 ASA

V okolí hvězdy Sadr ve středu Labuti se nachází několik slabších difuzních emisních mlhovin. Mlhoviny jsou viditelné pouze na fotografii.