Slovníček pojmů

Stručný popis astronomických objektů a pojmů řazený významově a abecedně.
Souhvězdí
Náhodná skupina jasných hvězd naší galaxie Mléčné dráhy, vytvářející při pohledu ze Země na obloze obrazec. (Poloha souhvězdí vůči jinému je uváděna v době kulminace.)
Cirkumpolární souhvězdí
Souhvězdí, které z naší zeměpisné šířky nikdy nezapadá - je vidět po celý rok.
Zvířetníkové souhvězdí
Souhvězdí v rovině ekliptiky, podle něhož je nazváno znamení zvěrokruhu.

Hvězda
Plynné plazmové těleso tvaru koule převážně z vodíku a helia, které září vlastním světlem díky termonukleární reakci ve velmi žhavém jádře (přeměnou lehčích prvků na těžší spojením jader při jejich velmi blízkém přiblížení vznikne energie ve formě záření). Ve hvězdě, mezi něž patří také naše Slunce, se po většinu jejího života mění vodík na helium. Barva hvězdy závisí na její povrchové teplotě, chladnější hvězdy svítí do červena, žhavější do modra. Hvězdy se rodí gravitačním smrštěním oblaku hmoty v mlhovině (hmota se stlačuje a zahřívá, až se zapálí termonukleární reakce a vznikne nová hvězda). Velké hmotné hvězdy září mnohem více než menší, vyvíjí se rychleji a dříve bouřlivěji zanikají. Zaniklé hvězdy můžeme rozdělit na:
Bílý trpaslík
Hvězda zhruba o hmotnosti Slunce se na konci svého vývoje začne rozpínat, ale jádro hvězdy se začne smršťovat a zahřívat, probíhá v něm přeměna helia na uhlík (menší hvězdy), dále na kyslík (hvězdy velikosti Slunce), nebo až na síru (větší hvězdy). Větší hvězdy odvrhují svoji obálku, ze které vzniká planetární mlhovina. Po vyhasnutí termonukleární reakce se hvězda hroutí (smršťuje) na bílého trpaslíka zhruba o velikosti Země a hmotnosti Slunce. Hvězda dále hasne a chladne, až vyhasne a vychladne docela a stane se z ní černý trpaslík.
Neutronová hvězda
Ve velmi hmotné hvězdě na konci svého vývoje probíhá v jádře termonukleární reakce až na železo. Po vyhasnutí se hvězda hroutí, jádra atomů se rozdrtí a elektrony se sloučí s protony na neutrony. Uvolní se obrovské množství energie, hvězda velmi zjasní a obálka hvězdy exploduje - výbuch supernovy. Při výbuchu vznikají těžší prvky než železo. Z hvězdy zbyde velmi hustá rychle rotující neutronová koule přibližně o hmotnosti Slunce a průměru pouze 10 km.
Černá díra
Nejhmotnější hvězdy se na konci svého vývoje hroutí na neutronovou hvězdu, vybuchují jako hypernova, ale ani výbuch obálku hvězdy nerozrhá a hvězda se dále hroutí až na černou díru, která nevydává žádné záření a projevuje se pouze gravitací. Předpokládá se, že obrovská černá díra je ve středu větších galaxi např. naší Mléčné dráhy.

Hvězdokupa
Skupina hvězd společného původu vzájemně gravitačně vázaných.
Otevřená hvězdokupa
Nepravidelná skupina 10 - 1 000 mladších horkých hvězd, které vznikly ze společné mlhoviny. Otevřené hvězdokupy se nachází především v okolí Mléčné dráhy.
Kulová hvězdokupa
Hustá hvězdokupa kulovitého tvaru se zhuštěným středem obsahující několik tisíc až milionů velmi starých hvězd. Kulové hvězdokupy se vyskytují kolem celé Galaxie.

Mlhovina
Mezihvězdná hmota - plynná nebo prachová oblaka v galaxii, ze kterých se mohou rodit nové hvězdy.
Difuzní mlhovina
Zářící plynný nebo prachový oblak nepravidelného tvaru. Dělí se na:
Emisní mlhovina
Především plynná vodíková oblaka v okolí žhavých hvězd, díky nimž svítí především v červené barvě vodíku H.
Reflexní mlhovina
Především prachová oblaka v okolí hvězd svítící modrobíle rozptýleným světlem okolních hvězd.
Temná mlhovina
Prachová nebo plynná oblaka nepravidelného tvaru v jejichž okolí nejsou hvězdy a proto nesvítí. Temné mlhoviny zakrývají hvězdy nebo mlhoviny v pozadí a tím vyniknou.
Planetární mlhovina
Rozpínající se plynná především vodíková obálka okolo velmi žhavé hvězdy, kterou odvrhuje na konci svého života. Díky mateřské hvězdě mlhovina svítí především v červené barvě vodíku H a zelené barvě kyslíku. Mlhovina vytváří většinou bublinu vypadající jako kolečko, oválek nebo prstýnek kolem centrální hvězdy.
Zbytky po supernově
Rozpínající se plynná obálka po výbuchu supernovy (zániku hmotné hvězdy).

Galaxie
Vesmírné ostrovy obsahující 100 milionů - 100 miliard hvězd a mezihvězdné hmoty vzájemně gravitačně vázané (přitažlivostí). Galaxie se většinou združují do galaktických skupin obsahující desítky galaxií a ty pak do galaktických kup obsahující 100 - 100 000 galaxií vzájemně gravitačně vázaných.
Spirální galaxie
Galaxie má kompaktní kulovitý střed, ze kterého se v jedné rovině odvíjí ramena ve tvaru spirál (např. naše galaxie). Hvězdy ve středu a ramenech jsou většinou mladší a celá galaxie je obklopena skupinami starých hvězd - kulové hvězdokupy.
Eliptická galaxie
Galaxie má kompaktní kulovitý - eliptický tvar a neobsahuje mezihvězdnou hmotu.
Nepravidelná galaxie
Většinou menší galaxie nepravidelného tvaru, kterou gravitačně ruší blízká velká galaxie, nebo galaxie po srážce s jinou galaxií.
Mléčná dráha
Naše galaxie, jejíž součástí je i hvězda Slunce. Jde o spirální galaxii a v rovině jejích ramen a středu vidíme zhuštěný počet hvězd, otevřené hvězdokupy a mlhoviny.
Místní skupina galaxií
Skupina asi 30 galaxií vzájemně gravitačně vázaných, jejichž členem je i naše galaxie Mléčná dráha.

ekliptika
Rovina ve které se pohybuje Země okolo Slunce (zdánlivý pohyb Slunce po obloze). V blízkosti ekliptiky se pohybují také planety a Měsíc.
magnituda
Zdánlivá jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Čím je magnituda větší, tím je hvězda slabší. Pouhým okem jsou vidět hvězdy do 5. - 6. magnitudy (mag).
úhlový průměr
Zdánlivá velikost objektu na obloze.


Abecední seznam astronomických objěktů a pojmů
Bílý trpaslík
Cirkumpolární souhvězdí
Černá díra
Difuzní mlhovina
Ekliptika
Eliptická galaxie
Emisní mlhovina
Galaxie
Hvězda
Hvězdokupa
Kulová hvězdokupa
Magnituda
Místní skupina galaxií
Mléčná dráha
Mlhovina
Nepravidelná galaxie
Neutronová hvězda
Otevřená hvězdokupa
Planetární mlhovina
Reflexní mlhovina
Souhvězdí
Spirální galaxie
Temná mlhovina
Úhlový průměr
Zvířetníkové souhvězdí

Zpět na Souhvězdí

Stránku připravila Vladana Šmídová.