Slovníček pojmů

Stručný popis astronomických objektů a pojmů řazený významově a abecedně.

Souhvězdí Náhodná skupina jasných hvězd naší galaxie Mléčné dráhy, vytvářející při pohledu ze Země na obloze obrazec. (Poloha souhvězdí vůči jinému je uváděna v době kulminace.) Cirkumpolární souhvězdí Souhvězdí, které z naší zeměpisné šířky nikdy nezapadá - je vidět po celý rok. Zvířetníkové souhvězdí Souhvězdí v rovině ekliptiky, podle něhož je nazváno znamení zvěrokruhu. Hvězda Plynné plazmové těleso tvaru koule převážně z vodíku a helia, které září vlastním světlem díky termonukleární reakci ve velmi žhavém jádře (přeměnou lehčích prvků na těžší spojením jader při jejich velmi blízkém přiblížení vznikne energie ve formě záření). Ve hvězdě, mezi něž patří také naše Slunce, se po většinu jejího života mění vodík na helium. Barva hvězdy závisí na její povrchové teplotě, chladnější hvězdy svítí do červena, žhavější do modra. Hvězdy se rodí gravitačním smrštěním oblaku hmoty v mlhovině (hmota se stlačuje a zahřívá, až se zapálí termonukleární reakce a vznikne nová hvězda). Velké hmotné hvězdy září mnohem více než menší, vyvíjí se rychleji a dříve bouřlivěji zanikají. Zaniklé hvězdy můžeme rozdělit na: Bílý trpaslík Hvězda zhruba o hmotnosti Slunce se na konci svého vývoje začne rozpínat, ale jádro hvězdy se začne smršťovat a zahřívat, probíhá v něm přeměna helia na uhlík (menší hvězdy), dále na kyslík (hvězdy velikosti Slunce), nebo až na síru (větší hvězdy). Větší hvězdy odvrhují svoji obálku, ze které vzniká planetární mlhovina. Po vyhasnutí termonukleární reakce se hvězda hroutí (smršťuje) na bílého trpaslíka zhruba o velikosti Země a hmotnosti Slunce. Hvězda dále hasne a chladne, až vyhasne a vychladne docela a stane se z ní černý trpaslík. Neutronová hvězda Ve velmi hmotné hvězdě na konci svého vývoje probíhá v jádře termonukleární reakce až na železo. Po vyhasnutí se hvězda hroutí, jádra atomů se rozdrtí a elektrony se sloučí s protony na neutrony. Uvolní se obrovské množství energie, hvězda velmi zjasní a obálka hvězdy exploduje - výbuch supernovy. Při výbuchu vznikají těžší prvky než železo. Z hvězdy zbyde velmi hustá rychle rotující neutronová koule přibližně o hmotnosti Slunce a průměru pouze 10 km. Černá díra Nejhmotnější hvězdy se na konci svého vývoje hroutí na neutronovou hvězdu, vybuchují jako hypernova, ale ani výbuch obálku hvězdy nerozrhá a hvězda se dále hroutí až na černou díru, která nevydává žádné záření a projevuje se pouze gravitací. Předpokládá se, že obrovská černá díra je ve středu větších galaxi např. naší Mléčné dráhy. Hvězdokupa Skupina hvězd společného původu vzájemně gravitačně vázaných. Otevřená hvězdokupa Nepravidelná skupina 10 - 1 000 mladších horkých hvězd, které vznikly ze společné mlhoviny. Otevřené hvězdokupy se nachází především v okolí Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa Hustá hvězdokupa kulovitého tvaru se zhuštěným středem obsahující několik tisíc až milionů velmi starých hvězd. Kulové hvězdokupy se vyskytují kolem celé Galaxie. Mlhovina Mezihvězdná hmota - plynná nebo prachová oblaka v galaxii, ze kterých se mohou rodit nové hvězdy. Difuzní mlhovina Zářící plynný nebo prachový oblak nepravidelného tvaru. Dělí se na: Emisní mlhovina Především plynná vodíková oblaka v okolí žhavých hvězd, díky nimž svítí především v červené barvě vodíku H. Reflexní mlhovina Především prachová oblaka v okolí hvězd svítící modrobíle rozptýleným světlem okolních hvězd. Temná mlhovina Prachová nebo plynná oblaka nepravidelného tvaru v jejichž okolí nejsou hvězdy a proto nesvítí. Temné mlhoviny zakrývají hvězdy nebo mlhoviny v pozadí a tím vyniknou. Planetární mlhovina Rozpínající se plynná především vodíková obálka okolo velmi žhavé hvězdy, kterou odvrhuje na konci svého života. Díky mateřské hvězdě mlhovina svítí především v červené barvě vodíku H a zelené barvě kyslíku. Mlhovina vytváří většinou bublinu vypadající jako kolečko, oválek nebo prstýnek kolem centrální hvězdy. Zbytky po supernově Rozpínající se plynná obálka po výbuchu supernovy (zániku hmotné hvězdy). Galaxie Vesmírné ostrovy obsahující 100 milionů - 100 miliard hvězd a mezihvězdné hmoty vzájemně gravitačně vázané (přitažlivostí). Galaxie se většinou združují do galaktických skupin obsahující desítky galaxií a ty pak do galaktických kup obsahující 100 - 100 000 galaxií vzájemně gravitačně vázaných. Spirální galaxie Galaxie má kompaktní kulovitý střed, ze kterého se v jedné rovině odvíjí ramena ve tvaru spirál (např. naše galaxie). Hvězdy ve středu a ramenech jsou většinou mladší a celá galaxie je obklopena skupinami starých hvězd - kulové hvězdokupy. Eliptická galaxie Galaxie má kompaktní kulovitý - eliptický tvar a neobsahuje mezihvězdnou hmotu. Nepravidelná galaxie Většinou menší galaxie nepravidelného tvaru, kterou gravitačně ruší blízká velká galaxie, nebo galaxie po srážce s jinou galaxií. Mléčná dráha Naše galaxie, jejíž součástí je i hvězda Slunce. Jde o spirální galaxii a v rovině jejích ramen a středu vidíme zhuštěný počet hvězd, otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Místní skupina galaxií Skupina asi 30 galaxií vzájemně gravitačně vázaných, jejichž členem je i naše galaxie Mléčná dráha. ekliptika Rovina ve které se pohybuje Země okolo Slunce (zdánlivý pohyb Slunce po obloze). V blízkosti ekliptiky se pohybují také planety a Měsíc. magnituda Zdánlivá jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Čím je magnituda větší, tím je hvězda slabší. Pouhým okem jsou vidět hvězdy do 5. - 6. magnitudy (mag). úhlový průměr Zdánlivá velikost objektu na obloze. Abecední seznam astronomických objěktů a pojmů Bílý trpaslík Cirkumpolární souhvězdí Černá díra Difuzní mlhovina Ekliptika Eliptická galaxie Emisní mlhovina Galaxie Hvězda Hvězdokupa Kulová hvězdokupa Magnituda Místní skupina galaxií Mléčná dráha Mlhovina Nepravidelná galaxie Neutronová hvězda Otevřená hvězdokupa Planetární mlhovina Reflexní mlhovina Souhvězdí Spirální galaxie Temná mlhovina Úhlový průměr Zvířetníkové souhvězdí

Zpět na Souhvězdí Stránku připravila Vladana Šmídová.