|
TeX není klikací nástroj, jako jsou např.
textové procesory z MS Office či OpenOffice (i když existují editory
s klikací podporou pro TeX), ale program, který zpracovává (překládá) vámi napsaný zdrojový text do vysázené
podoby. A příjemná je jednoduchost, s jakou zdrojový soubor
pořídíte, a to vlastně v libovolném textovém editoru.
Do textu, který chcete vysázet, totiž jen v místech, kde chcete
dosáhnout "speciálních efektů", mícháte TeXové příkazy. Ty jsou
obvykle uvozené znakem "\", případně je tvoří speciální znaky.
Příkazy (makra) mohou mít parametry, seskupuje se pomocí
složených závorek. Například výsledek
dostanete, když ve zdrojovém souboru napíšete
Úhlopříčka $n$-rozměrného kvádru
s délkami hran $a_1,a_2,\dots,a_n$
má délku $\ell = \sqrt{\sum_i a_i^2}$.
Znak $ se používá pro oddělení matematických výrazů, ostatní je asi
zřejmé (\ell dává kroucené l, které se neplete s číslem 1).
Hlavní asi je, že se píše vlastně stejně, jako když se text diktuje, a
napsat krátký příkaz je rychlejší, než všechno naklikat.
K předdefinovaným příkazům a makrům si uživatel může definovat
vlastní - jazyk TeXu je totiž zároveň tak trochu svérázný
programovací jazyk s netradičními možnostmi - a v tom je také
jeho krása.
|
