Verze pro tisk

Oscilátor s Wienovým článkem

Na tomto cvičení byste se měli seznámit s funkcí oscilátoru s operačním zesilovačem a Wienovým článkem.


Oscilátor s Wienovým článkem

Trocha teorie:

Wienův článek je dvojbran sestavený z dvojice stejných rezistorů a dvojice stejných kondenzátorů:

Schéma
Wienova článku

Můžeme tedy pro něj odvodit komplexní napěťový přenos:

F(j*omega)=u2(j*omega)/u1(j*omega)

Uvažujeme-li nezatížený stav, lze napětí u1 a u2 vyjádřit následovně:

Nejprve napětí u2 jako úbytek na paralelní kombinaci R a C:

u2=i*R/(1+j*omega*R*C)

Napětí u1 je součtem napětí u2 a úbytku na sériové kombinaci R a C:

u1=i*(R+1/(j*omega*C)+R/(1+j*omega*R*C))

Z napětí je možno vyjádřit přenos:

Neupravený tvar komplexního přenosu

Provedeme dvě úpravy, nejprve čitatel i jmenovatel vydělíme R a poté vynásobíme členem 1+jωRC:

Komplexní přenos po první úpravě

Odtud dostáváme výsledný tvar přenosu:

F(j*omega)=1/(3+j*omega*R*C+1/(j*omega*R*C))

Oscilátor s Wienovým článkem je zpětnovazební oscilátor, jehož zpětná vazba je tvořená Wienovým článkem (viz. Schéma). Oscilátor bude kmitat, pokud budou splněny obě podmínky vzniku oscilací, tj. Aβ = 1 a φ = 2kπ, kde k je celé číslo. Přitom víme, že platí:

fi=arctan(Im{F(j*omega)}/Re{F(j*omega)})

A tedy fázová podmínka vzniku oscilací bude splněna tehdy, když Im{F(jω)} = 0. Z tvaru přenosu je zřejmé, že tato rovnost bude splněna, pokud:

j*omega*R*C=-1/(j*omega*R*C)

Úpravou dojdeme ke tvaru:

omega=1/(R*C)

Fázová podmínka vzniku oscilací tedy bude splněna na kmitočtu:

fosc=1/(2*pi*R*C)

Je-li fázová podmínka splněna, tj. na kmitočtu fOSC kdy platí Im{F(jω)} = 0, vychází napěťový přenos Wienova článku:

F(j*omega)=1/3

Jelikož je tato hodnota hodnotou β, je pro splnění amplitudové podmínky nutno, aby měl operační zasilovač nastaveno zesílení A = 3.

Schéma:
Schéma
oscilátoru s Wienovým článkem

Postup měření:
  1. Zvolte si hodnoty součástek R a C a vypočítejte z výše uvedeného vztahu kmitočet fOSC. Součástky volte tak, aby fOSC < fp použitého OZ pro Uo = USAT (viz. Měření dynamických parametrů OZ).
  2. Obvod zapojte na pracovní destičce podle schématu, hodnoty R a C jsou Vámi zvolené.
  3. Na výstup oscilátoru (uo) připojte osciloskop.
  4. Trimr R2 nastavte na minimální hodnotu. Po zapnutí napájení by měl oscilátor začít kmitat. Průběh uo bude ořezaný, protože výstup OZ přechází do saturace.
  5. Zvyšováním hodnoty R2 by se mělo zkreslení uo zmenšovat, průběh by se měl přibližovat sinusovému. Nejmenšího zkreslení se dosáhne v okamžiku, kdy R3 = 2*(R1 + R2), tj. v okamžiku, kdy zesílení OZ je přesně 3. Dalším zvyšováním R2 dojde k poklesu zesílení pod hodnotu 3, v ten okamžik přestane platit amplitudová podmínka oscilací a oscilace zaniknou.
  6. Při minimálním zkreslení výstupního napětí změřte kmitočet uo a porovnejte jej s vypočtenou hodnotou.