3. Modelování hlavních pohledů ARISu 3.4 Funkční pohled
	Funkční pohled zobrazuje obecně přehled jednotlivých funkcí podílejících se na průběhu určitého logického systému, například procesu. Zároveň zachycuje nadřízenost a podřízenost funkcí pomocí vztahů mezi funkcemi. Oproti jiným metodikám a pohledům zachycuje funkční pohled ARISu pouze funkce a spojení mezi nimi. Nezabývá se již propojením funkcí s událostmi či daty, nezobrazuje přeměnu dat ze vstupů na výstupy, čehož lze dosáhnout například v procesním pohledu. Podle [2]  je funkcí technický úkol nebo činnost prováděná na objektu k podpoře jednoho nebo několika cílů firmy. Důležitým pojmem je i pojmenování elementární funkce. Jedná se o funkci, kterou již nelze při dalším analyzování funkcí rozložit na hierarchicky nižší funkce. Jednotlivé funkce pak lze podle druhu úrovně nazývat různě. Nejsložitější funkce ARIS často nazývá podnikovými procesy, řetězci či procedurami. Postupnou analýzou dochází k rozladu na funkce, dílčí funkce či elementární funkce. Rozdělení jednotlivých úrovní funkcí je do jisté míry subjektivní záležitostí a mnohdy může záležet na zvolené metodě modelování. Jako název funkcí se zpravidla používají podstatná jména, často odvozená ze sloves. V modelech ARISu lze funkci poznat snadno. Je zobrazena jako obdélník se zaoblenými rohy. 3.4.1 Funkční strom             Tak jako každý pohled ARISu lze vytvořit podle několika modelovacích metod, lze obdobně postupovat i u funkčního pohledu. K nejpoužívanějším nástrojům patří funkční strom, který zachycuje hierarchizaci funkcí, vazby mezi funkcemi a zároveň patří k nejjednodušším. Proto budeme modelovat ukázkovou situaci právě v tomto modelu.             Funkční strom lze vytvářet podle několika hledisek. Heslovitě lze zmínit funkční strom objektově či procesně orientovaný nebo orientaci na provádění. Jednotlivé funkce lze v ARISu dále dělit na ty, které potřebují k řádnému proběhnutí zadání informací nebo vstupních dat od uživatele a na ty, které lze provést i bez zásahu uživatele. Funkce často obsahují i další atributy, k nejčastěji používaným patří doba na proběhnutí funkce, doba zpracování, počet proběhnutí za jednotku času apod.            Při tvorbě funkčního pohledu budeme vycházet ze situace v již dříve zobrazeném Oddělení hlavního měřiče a geologa, ve kterém je používán jednotný integrovaný informační systém podniku. V oddělení dochází ke sběru a úpravě veškerých dat od ostatních oddělení. V minulosti často docházelo k nepřesnostem vzniklých při převodech dat mezi jednotlivými odděleními. Rovněž bylo problematické uchovávání klíčových dat na více místech, docházelo k následným odlišnostem u stejných dat. Aktualizace dat proběhla často pouze na jednom místě. Proto byla vytvořena jednotná struktura v podobě informačního systému, který navíc sloučil údaje vytvořené různými programy apod.             Pro otevření modelu funkčního stromu klikneme v Průzkumníku ARISu na naší databází a popřípadě vytvoříme novou složku s názvem Správa dat. Poté kliknutím pravým tlačítkem myši na právě vytvořenou složku otevřeme obdobně jako při tvorbě organigramu nový model. Při výběru pohledu necháme zaškrtnutou pouze nabídku pohledu Funkce a posléze zvolíme možnost Funkční strom, který nazveme Správa dat. V otevřeném modelovacím okně uvidíme oproti organizačnímu schématu změny pouze v panelu Modelování, kde se nyní nachází pouze dvě ikony zobrazující mód vazeb a funkce. Klikneme na symbol funkce, kterou umístíme do modelovacího okna a nazveme Klíčová funkce správy dat. Pod tuto klíčovou funkci postupně přidáme podřízené funkce. Vybereme jich pouze několik, ačkoliv jich v reálném provozu oddělení probíhá mnohem více. Pod klíčový proces přidáme vedle sebe na stejné úrovni funkce Zařazení stavby do evidence, Vyřazení stavby z evidence, Pronájem stavby a Zařazení pozemku do evidence. Dále budeme rozebírat dílčí funkce u objektu Zařazení stavby do evidence, pod kterou umístíme v řadě pod sebou několik podřazených funkcí ať už Zaměření stavby, Zavedení grafického obrazu do map, Zajištění geometrického plánu, Zápis o převzetí či koupi stavby, Vložení do KN (Katastru nemovitostí) a další. Nyní můžeme všechny funkce navzájem propojit vazbami, obdobně jako u organigramu. Začínáme opět od hierarchicky nadřízeného objektu, v našem případě se jedná o Klíčovou funkci správy dat. Pokud-li se po namodelování vazeb podíváme na jejich typy, zjistíme, že se jedná o druh vazby je procesně nadřízen.             Důležitou součástí funkcí jsou rovněž atributy a další doplňující údaje k funkcím. Stejně jako u ostatních modelů, lze i u funkcí nastavit například odkazy na další programy či vytvořené soubory související s funkcí. Nastavení atributů provedeme kliknutím pravým tlačítkem myši na vybranou funkci a zvolením možnosti Atributy. Mimo již zmíněných systémových atributů můžeme přidávat vlastnosti potřebné k simulaci procesů a funkcí jako jsou orientační časy či náklady. Pro Klíčovou funkci správy dat nadefinujeme jednotlivé časy. V záložce s nabídkou po spuštění atributů vybrané funkce zvolíme například oblast Časy a postupně vyplníme dobu prodlevy 1 hodinu, orientace 5 minut a zpracování 15 minut. Postup je zachycen na Obrázku 3.4.1. V nabídce nákladů můžeme doplnit kupříkladu celkové náklady částkou 2000,-. U všech číselných údajů nesmíme zapomenout na správné zvolení jednotky, například minuty nebo měna CZK. Při nahlédnutí do záložky Kalkulace procesních nákladů vidíme, že ARIS do průběhu funkce počítá dobu orientace a zpracování, ne však dobu prodlevy. Podobným způsobem můžeme přidávat další atributy a potřebné údaje i k ostatním funkcím.                         Obrázek 3.4.1 Atributy funkcí Jednotlivé funkce v modelu můžeme dále dělit až na elementární funkce. V případě nevelké komplikovanosti modelu, můžeme vybranou funkci rozebírat stále ve stejném okně. Pokud bude zapotřebí rozebrat veškeré funkce v podniku, použijeme možnost hierarchizace, tak jako u organigramu. Jednu funkci základního modelu pak můžeme detailně rozebrat v dalších samostatných oknech. U hierarchizované funkce se opět zobrazí symbol hierarchizace, kdy se po kliknutí na symbol spustí okno s namodelovanou funkcí. Pro ilustraci rozkládání funkcí na dílčí nyní použijeme základní okno modelu, neboť rozebereme pouze funkci Zavedení grafického obrazu do map. Vedle zmíněné funkce přidáme do sloupečku podřízené funkce Přijetí obrazu, Digitalizace obrazu, Zavedení obrazu do map a přidáme vazby mezi funkcemi. Obdobným způsobem lze pokračovat v rozboru funkcí na další nižší úrovně. Je zřejmé, že funkce Digitalizace obrazu probíhá poměrně složitěji než jak vypovídá název a na celém průběhu se podílí celá řada dalších podpůrných funkcí. Pro pochopení základního principu funkčního stromu postačí stav modelu uvedený na Obrázku 3.4.2.                       Obrázek 3.4.2 Funkční strom Klíčové funkce správy dat Funkční strom, jak je vidět z vytvořeného modelu, zachycuje opravdu pouze jednotlivé funkce v podniku. Vzájemné propojení funkcí s daty či událostmi zajišťují až další pohledy, zejména procesní. Videa zachycující tvorbu výše popsaného funkčního stromu naleznete pod názvy 3.4_Funkcni_strom*.avi. Odkazy jsou pod tímto textem. VIDEO 3.4_Funkcni_strom1.avi VIDEO 3.4_Funkcni_strom2.avi   3.4.2 Další modely funkčního pohledu Mimo stromu funkcí lze v ARISu modelovat funkce pomocí dalších typů modelů. K nejznámějším patří Y diagram nebo Cílový diagram. Y diagram se používá zejména k reprezentaci hlavních funkčních oblastí podniku, oproti tomu Cílový diagram slouží k definování cílů podniku a určení funkcí, které se podílejí na požadovaných cílech, tj. které funkce podporují zvolené cíle. Pro ilustraci cílového diagramu zvolíme námi rozebranou funkci Zavedení grafického obrazu do map. V modelu funkčního stromu na ní klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme nabídku Hierarchizace/Vytvořit, posléze zvolíme Nový model a z nabídky vybereme Model cílů. Po otevření modelovacího okna můžeme z panelu modelování přidávat cíle, které jsou zobrazené jako domky se stříškou, použité je lze vidět později na Obrázku 3.4.3. Mimo cílů, lze při modelování použít i funkce, faktory úspěšnosti a další objekty. Jako hlavní cíl zvolíme Rychlejší zavedení obrazu a umístíme ho na nejvyšší patro v připravovaném modelu. Posléze pod hlavní cíl přidáme tři dílčí cíle vedle sebe, jmenovitě Zrychlení digitalizace, Zlepšení výpočetní podpory a Omezení chyb v tvorbě map. Jednotlivé vazby mezi cíli, typu patří k, vedeme od hlavního cíle směrem k podřazeným cílů. V neposlední  řadě přidáme funkce, které námi vybrané cíle podporují. Pod tři cíle přidáme postupně tři již používané funkce Digitalizace obrazu, Přijetí obrazu, Zavedení obrazu do map a v neposlední řadě je projíme vazbami typu podporuje. Při tvorbě funkcí nesmíme zapomenout na potvrzení otázky ARISu, zda má použít již použitou funkci. Pokud se vrátíme do dříve vytvořeného funkčního stromu, a klikneme na funkci Přijetí obrazu, můžeme v pravém sloupci s přehledem vlastností a atributů vidět, že se vybraná funkce podílí na tvorbě cíle Zlepšení výpočetní techniky a zároveň je součástí zobrazeného funkčního stromu. Model Cílového diagramu je zobrazen na obrázku 3.4.3, video zachycující jeho vytvoření nese název 3.4_Cilovy_diagram.avi. Odkaz je umístěn pod Obrázkem 3.4.3.                   Obrázek 3.4.3 Cílový diagram VIDEO 3.4_Cilovy_diagram.avi