3. Modelování hlavních pohledů ARISu 3.7 Procesní pohled
	Procesní či řídící pohled je možno považovat za nejdůležitější pohled celého modelu, neboť zachycuje vztahy mezi jednotlivými pohledy. Při tvorbě procesního modelu se často nejprve modelují vztahy mezi dvěma pohledy, poté se postupně přidávají vazby zbylých pohledů.             Při modelaci procesů je důležité dbát na fakt, že ke každému procesu se podle [3] váže jeho vlastník, tj. osoba, která má právo schvalovat změny a aktualizace procesu dle potřeby. Samotný model procesu vytvářejí metodici procesního řízení, kteří definují strukturu modelu, přidělují uživatelská práva, řídí aktualizaci nebo poskytují rady uživatelům modelu. Mimo vlastníků a metodiků lze k procesu přiřadit zpracovatele, který provádí aktualizaci podle pokynů vlastníka. V neposlední řadě lze zmínit připomínkující osoby, které vytvářejí připomínky k změnám informací procesního modelu. Na změnách v procesech se mohou podílet také ostatní zúčastnění zaměstnanci, kteří mohou předkládat své návrhy či připomínky.             Při tvorbě procesního modelu nabídne ARIS širokou paletu druhů modelů, které lze modelovat. K často používaným náleží eEPC (extended Event-driven Process Chain neboli Procesní řetězec řízený událostmi), který ARIS dělí na další dílčí druhy, například model eEPC s tokem materiálu. Z dalších procesních modelů lze stručně zmínit Mapu znalostí či oprávnění (obdoba námi dříve vytvořeného organigramu s přidělením různých znalostí či oprávnění k jednotlivým objektům), Model funkcí/organizačních úrovní (přiřazení funkcí k jednotlivým organizačním objektům), Model komunikace (znázornění komunikace mezi organizačními objekty), Matice procesů, Model materiálových toků, Model tvorby přidané hodnoty (zachycení přehledu procesů a jejich návaznosti s možným přiřazením organizačních objektů), Strom výkonů, Výrobní proces a další. 3.7.1 eEPC diagram             Posloupnost funkcí v daném procesu je reprezentována procesním řetězcem eEPC, který mimo funkcí obsahuje rovněž události. Pro každou funkci lze stanovit počáteční a koncovou událost. Vstupní událost spustí funkci, naopak koncová událost je výstupem funkce. Výstupní událost jedné funkce bývá vstupní událostí funkce následující. Událost je v ARISu zobrazena symbolem šestiúhelníku (viz. Obrázek 3.7.1) a je vztažena k jednomu časovému okamžiku na rozdíl od funkce, která může probíhat po delší dobu. Procesní řetězec musí vždy začínat a končit objektem události. Několik funkcí může být zahájeno jedinou událostí, ale i jedna funkce může mít na výstupu více událostí. K zachycení takových rozvětvených vztahů se v ARISu používá propojení ve formě kružnice s logickými operátory, které určují logické vztahy mezi propojenými objekty. Základní přehled možnosti použití operátorů je zachycen na Obrázku 3.7.1. V prvním případě se jedná o operátor AND, tj. k uskutečnění funkce musí proběhnout obě události nad ní. Vedle je zobrazen příklad operátoru OR, kdy je zapotřebí k proběhnutí funkce alespoň jedné události. Třetí ukázkou je operátor XOR, kdy je k realizaci funkce potřeba právě jedné z událostí. V příkladech operátorů ve spodní části obrázku jsou pouze prohozeny funkce s událostmi. V ARISu lze modelovat jednotlivé vztahy mezi funkcemi a událostmi zcela dle modelované skutečnosti. Při modelování logických vazeb je třeba dát pozor na směr průběhu procesu. V Obrázku 3.7.1 byl průběh značen od shora dolů, což naznačují šipky u jednotlivých vazeb.                 Obrázek 3.7.1 Příklady použití základních operátorů             Pro ilustraci modelu eEPC (Procesního řetězce řízeného událostmi) zvolíme dříve modelovaný proces z funkčního stromu, Zavedení grafického obrazu do map. V Průzkumníku ARISu najdeme v námi vytvořené struktuře složku s modelem Klíčová funkce správy dat a poklepáním myši jej spustíme. V modelovacím okně nalezneme již dříve cílovým diagramem hierarchizovanou funkci Zavedení grafického obrazu do map. Klikneme na ní pravým tlačítkem myši a zvolíme možnost Hierarchizovat/Vytvořit/Nový model eEPC. Po otevření modelovacího okna vidíme, že v panelu Modelování je oproti předchozím pohledům více symbolů pro objekty modelování.             Vstupní událostí modelovaného procesu Zavedení grafického obrazu do map bude událost Přijat požadavek na zpracování mapy. Protože se jedná o spouštěcí událost, umístíme ji do levé horní části modelovací plochy. Aby se mohla opravdu spustit funkce Přijetí obrazu, je zapotřebí vedle vytvořené události přidat napravo další dvě události s názvem Přijato potvrzení o vložení do KN a Přijata kopie zápisu o převzetí stavby. Nyní přidáme funkci Přijetí obrazu, kterou umístíme níže pod události s dostatečnou mezerou pro operátory. Při vytváření funkce potvrdíme otázku ARISu, zda má použít objekt dříve vytvořené funkce. Protože je k realizaci funkce zapotřebí událost Přijat požadavek na zpracování mapy a zároveň je třeba jedné ze zbylých dvou událostí, vložíme nad funkci operátor AND. Vazby vedeme směrem od událostí k operátoru a z něj k funkci. Nejprve vedeme vazbu od události Přijat požadavek na zpracování mapy k operátoru AND. Pod zbylé dvě události přidáme operátor OR (stačí aby nastala jedna událost), ke kterému přivedeme opět vazbu od událostí. Výstup z operátoru OR vedeme vazbou do operátoru AND, z něhož vedeme pouze jedinou vazbu k funkci Přijetí obrazu. Výstupem funkce Přijetí obrazu bude událost Obraz přijat, jež bude spouštět funkci Digitalizace obrazu. Výstupem bude událost Digitalizace provedena, která spustí poslední funkci  Zavedení obrazu do map s výstupní událostí Zavedení obrazu provedeno. Výsledný model procesního řetězce je znázorněn na Obrázku 3.7.2.           Obrázek 3.7.2 Procesní řetězec zpracování mapy 3.7.2 Model tvorby přidané hodnoty             Dalším často používaným diagramem Procesního pohledu je Model tvorby přidané hodnoty, který je určen pro zobrazení přehledu procesů a jejich návaznosti. Zároveň lze k procesům přiřadit odpovídající organizační objekty či výkony a služby definovaných procesů. Ústředním objektem Modelu tvorby přidané hodnoty je funkce, která může být chápána i jako proces či skupina procesů. Jedná se především o funkce, které se přímo podílejí na vzniku přidané hodnoty. V ARISu jsou znázorněny symbolem obdélníku, který je po bočních stranách oříznut, čímž je vyjádřen směr přidané hodnoty. Grafické symboly jsou později znázorněny na Obrázku 3.7.3.             Při tvorbě Modelu přidané hodnoty převezmeme výše modelovaný problém Zavedení grafického obrazu do map. Jednotlivé funkce se podílejí na tvorbě mapy, což lze brát jako vznik přidané hodnoty. V Průzkumníku ARISu vytvoříme nový procesní model s názvem Model tvorby přidané hodnoty (stačí MTPH). V panelu Modelování máme k dispozici dva symboly Postupy tvorby přidané hodnoty. Nejprve zvolíme symbol s tvarem obdélníku, který je oříznut pouze po pravé straně, což značí úvodní funkci. Po přidání symbolu  na levou stranu modelovací plochy nazveme funkci Zaměření stavby a potvrdíme otázku ARISu, zda má použít existující objekt. V celém připravovaném modelu vždy potvrdíme výše zmíněný dotaz, neboť se jedná o objekty stejného typu, které už byly dříve modelovány. Nyní budeme směrem doprava přidávat následující tři funkce, tentokráte již se symbolem oříznutí z obou stran. Postupně doplníme Přijetí obrazu, Digitalizace obrazu a Zavedení obrazu do map. Během vzájemného propojování sledu funkcí vytvářejících přidanou hodnotu vybereme vždy typ vazby předchází, ARIS umožňuje také vazbu je procesně nadřízen, viz. Obrázek 3.7.3.               Obrázek 3.7.3 Vazby modelu přidané hodnoty             Po vytvoření hlavní osy modelu přidané hodnoty přistoupíme k přidávání dalších objektů, které se podílejí na vzniku mapy. Nad funkci Zaměření stavby přidáme organizační jednotku Oddělení měřičství, nad zbylé tři funkce naopak Oddělení geologie. Protože funkci Zaměření stavby provádí pracovníci Oddělení měřičství, spojíme je vzájemně vazbou. ARIS nabídne větší škálu možných vazeb, ze kterých vybereme typ provádí a zaškrtneme možnost ponechání pro další vazby. Následující tři funkce propojíme vždy s organizační jednotkou Oddělení geologie, které má na starosti jednotlivé funkce. Pro jasnější zobrazení necháme zobrazit název typu vazby mezi organizačními jednotkami a funkcemi. Pomocí tlačítka Ctrl označíme všechny čtyři vazby, následně na jednu z nich klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme nabídku Vlastnosti. V okně Neumístěné atributy zaškrtneme položku Typ a u symbolu vazeb v okně Umístění vybereme dle Obrázku 3.7.4 požadovanou pozici popisu. ARIS posléze u každé vazby zobrazí popis vazby, v našem případě vypíše provádí.             Pod vytvořený sled funkcí přidáme znova organizační jednotku Oddělení měřičství, která musí být informována o převzetí obrazu Oddělením geologie. Vazbu vedeme od přidaného Oddělení měřičství na spodní hranu funkce Přijetí obrazu, v neposlední řadě vybereme typ vazby musí být informován o. Pro zobrazení popisu typu vazby užijeme obdobného postupu jako v předešlém případě. ARIS v modelu tvorby přidané hodnoty umožňuje přidávat i další objekty, my zvolíme pouze symbol s názvem Výkon, kterým může být jakýkoli vytvoření produkt. Na modelovací plochu ho přidáme pod funkci Zavedení obrazu do map s názvem Mapa. Vazbu vedeme směrem od konečné funkce k produktu Mapa, zvolíme typ vazby má výstup. Výsledný model tvorby přidané hodnoty je zachycen na Obrázku 3.7.5, videa z tvorby procesních modelů jsou k dispozici pod Obrázkem 3.7.5 s názvem 3.7_Procesni_pohled*.avi.                   Obrázek 3.7.4 Zobrazení typu vazby provádí             Obrázek 3.7.5 Model tvorby přidané hodnoty   VIDEO 3.7_Procesni_pohled1.avi VIDEO 3.7_Procesni_pohled2.avi VIDEO 3.7_Procesni_pohled3.avi